Přepis: Jak to vidí Iva Holmerová – 29. prosince 2020

Vladimír KROC, moderátor
Hostem pořadu Jak to vidí je dnes doc. Iva Holmerová, ředitelka Gerontologického centra, zdravím vás po Skypu, dobrý den.

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka
Dobrý den, také zdravím po Skypu.

Vladimír KROC, moderátor
Co znamená konec programu Erasmus ve Spojeném království po brexitu pro vědu a příští mezinárodní spolupráci. Jak je to s využíváním služeb expertů státní správou. Jsme připraveni na plošné očkování proti covidu-19 a proč by i Fridrich Schiller nosil roušku. Ne jen o tom budeme dnes mluvit. Příjemný poslech vám přeje Vladimír Kroc. 31. ledna opustila Velká Británie Evropskou unii a teď končí přechodné období. Teprve před několika dny, vlastně na Štědrý den uzavřeli Londýn Brusel dohodu o vzájemných vztazích po 1. lednu. Její součástí je kromě jiného konec účasti Spojeného království z programu výměny studentů Erasmus. Co to bude znamenat pro studenty a co pro mezinárodní vědeckou spolupráci, co myslíte?

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka
Víte, my jsme z toho docela nešťastní. Samozřejmě z toho, že odešla Británie, nakonec jsme v podstatě rádi, že alespoň nějaká dohoda se odehrála, ale vlastně to, že končí spolupráce Velké Británie v programu Erasmus, to je podle nás nesmírně smutné, protože a mluvím ze zkušenosti i člověka, který pracuje jako proděkan pro právě pro zahraniční záležitosti na fakultě humanitních studií. Tak jsme, tak je mi známo, je nám známo s kolegyněmi, že právě ten zájem o studiu v zahraničí je veliký a řekla bych, že velmi významný je právě o studium v anglicky mluvících zemích ve Velké Británii. Tam jsme měli třeba jen jako malá naše fakulta 6 spolupracujících center nebo máme zatím. Zatím ještě to má určitý přesahy do příštího roku, nicméně to končí v podstatě. Já si pamatuji, byla jsem tou dobou, také jsem procházela Bruselem, který slavil vlastně výročí, 30. výročí programu Erasmus, který je vlastně považován za jeden z nejúspěšnějších evropských programů právě díky té výměně. Konstatovalo se tehdy, že vlastně toho programu se účastnilo 9 milionů lidí a ten program je následován vlastně od toho roku 19 dalším pokračováním. Je to program Erasmus plus a ten se netýká jenom studentů, ale jedná se taky o pedagogickou výměnu, vlastně o různé takové bych řekla startup projekty vědeckého charakteru a tak dále a tak dále, takže si myslím, že to je veliká škoda, že Velká Británie odchází z programu Erasmus. Velká škoda řekla bych samozřejmě také pro ně, ale hlavně pro nás pro evropské země. A vy jste zmínil už tu vědu a tam bych řekla, že je to trochu naopak.

Vladimír KROC, moderátor
V jakém smyslu naopak?

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka
Tam je to tak, že vlastně Británie odchází také proto, že se považuje nebo vlastně byla v podstatě čistým plátcem. Odváděla do evropského rozpočtu více, než získávala. To platilo pro mnoho odvětví, ale nikoliv pro vědu. Ve vědě byla Británie nesmírně významným příjemcem. Také právě po tom, po tom brexitu nebo po tom ohlášení brexitu, britští vědci, vědci téměř plakali nebo mnozí možná doslova, protože je známo, že 7 % veškerých prostředků třeba z programu Horizon, toho největšího vědeckého programu právě šlo třeba jenom na jednu významnou anglickou univerzitu, že prostě ta alokace zdrojů do anglických a vůbec britských výzkumných pracovišť byla obrovská a velice jaksi převažovala tu proporci, která by náležela podle počtu obyvatel ekonomiky a tak dále. Mimochodem těch 7 % to je trochu magické číslo a je to vlastně množství prostředků, které z programu Horizon získávají vlastně všechny země střední a východní Evropy. Čili to jenom pro srovnání, 7 % pro jednu nejmenovanou významnou, nejvýznamnější britskou univerzitu a 7 prostě pro, pro země střední a východní Evropy. Takže tam skutečně ten, ten deficit financování bude velký a já sama se domnívám, že v podstatě to budou dvě, dva póly, ze kterých se bude vycházet pro další vyjednávání, že prostě ta Evropa má trumf tady právě v tom financování vědy a Anglie má trumf v tom, v tom jaksi přijímání evropských studentů. Uvidíme, jak se to bude odehrávat.

Vladimír KROC, moderátor
No ale podle britského premiéra Borise Johnsona byl Erasmus jak on řekl extrémně drahý. Jak by se podle vás měřit efektivitu podobných vzdělávacích programů?

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka
Víte, když měříme efektivitu takových křehkých věcí, jako je vzdělávání a podobně výchova, já bych neřekla jenom vzdělávání, ale já bych řekla, že Erasmus je v tom takovém humpoltovském smyslu právě o té výchově o, o tom, že vlastně ti lidé nezískají jenom penzum informací, ale právě přicházejí do kontaktu se zahraničními kolegy a podobně, a to jsou vlastně hodnoty, které nelze poměřit penězi. Jedná se vlastně o to, že vlastně ti lidé získají kontakt se zahraničními kolegy, se zahraničními pracovišti, naváží vlastně vztahy, které mnohdy trvají dalších mnoho let, desetiletí, mnohdy i celý život, jak někteří starší studenti vlastně a těch starších studentů už je, dosti uvádějí a potom, co je také důležité, a to je bych řekla důležité pro všechny, ale zejména pro naše země, je to vlastně i seznámení se s jinými kulturami. Naučení se toleranci vůči jiným kulturám, přijímání té různorodosti a také i posílení vlastního sebevědomí, protože často jsme kritičtí k tomu, co je u nás doma špatně, ale vyjedeme-li za hranice, tak vidíme, že v mnohem jsme dobří a podobně, takže tam to není měřitelné jenom penězi.

Vladimír KROC, moderátor
Vy sama jste připomenula, že působíte jako proděkanka pro zahraniční vztahy Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, ale ono se traduje, že mnohdy spíš než o studijní pobyt se jedná o takové prodloužené prázdniny a že se toho na stážích v zahraničí prý studenti mnoho nenaučí, jako zkušenost máte vy?

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka
Já si myslím, že to tak není. Ono se to traduje, víte ono u nás v Česku se hodně věcí traduje, ale ty podmínky jsou v podstatě přísné. Studenti si připravují, připravují individuální studijní plány. Víceméně si tam zaznamenávají to, co budou studovat. Píší motivační dopisy, jaksi seznamují nás s tím, jak si ten svůj pobyt plánují po té odborné stránce a na to získávají vlastně ty prostředky z programu Erasmus a pokud ty cíle nesplní, tak se to relativně velmi přísně posuzuje, a dokonce se přistupuje k tomu, že se třeba ty prostředky musí i vracet, což se prostě stává, běžně se to stává. Říkám běžně ale nikoliv často. Je to běžný postup ale nikoliv častý postup.

Vladimír KROC, moderátor
Rozumím. Mimochodem vy jste hostující profesorka Univerzity západního Skotska. Také první ministryně Skotska Nicola Sturgeonová toto rozhodnutí britské vlády kritizuje. Tušíte proč, proč se to Skotům nelibí?

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka
Skotové jsou možná trochu povahou podobní nám, proto se mi tam vždycky tak líbí a musím se přiznat, když jsem přišla vlastně poprvé, přijela do Skotska po tom referendu, čili někdy to bylo myslím v létě v roce 2016, tak vlastně i ti, kteří říkali, kteří hlasovali v tom prvním referendu o oddělení Skotska od Spojeného království ještě předtím než vlastně ta brexitová otázka vyvstala, tak vlastně ti říkali, že, že stojí o to, aby zůstali jaksi v rámci té, té unie Spojeného království a teď se najednou obrátili a říkali, že vlastně je pro ně cennější zůstat Evropany, než, než ve svazku zemí Spojeného království, takže tam opravdu ty hodnoty jsou velmi, velmi proevropské alespoň v tom okruhu lidí, kde já jsem se pohybovala, to je samozřejmě omezená bublina, kde se člověk kdy pohybuje, ale je to tak.

Vladimír KROC, moderátor
Erasmus, to je zkratka, znamená v překladu program Evropské unie podporující zahraniční mobilitu vysokoškolských studentů a pedagogů a spolupráci ve vysokoškolském vzdělávání v Evropě. Ta současná situace v Evropě obecně mobilitě příliš nepřeje. Jak to komplikuje tento program?

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka
To máte pravdu, to máte pravdu. Samozřejmě to komplikuje, ale čekáme na to, že se ta situace bude nějakým způsobem normalizovat. Máme, máme jaksi také vlastně zlomek studentů, čtvrtinu studentů v rámci programu Erasmus, jak přijíždějících tak vyjíždějících, ale věříme, že to je jenom přechodná doba, že už jen na obzoru vlastně očkování, které snad otevře zase další perspektivu toho, že se pro nás koronavirus a koronavirová pandemie nestanou takovým problémem nebo přestanou být takovým problémem.

Vladimír KROC, moderátor
V pořadu Jak to vidí dnes mluvíme s doc. Ivou Holmerovou. Upozornila jste mě na zajímavý článek ve včerejší Hospodářských novinách o epidemiologovi Rastislavu Maďarovi, kterého na jaře pověřil tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch nastavováním opatření proti koronaviru. On mimo jiné řekl, že dobře míněné odborné rady se rozbíjely o politiku, a proto se rozhodl odejít už v létě, dá se z jeho příběhu vyvodit něco obecného?

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka
Víte, já jsem, tahle jeho vyjádření jsou konzistentní v podstatě a opakovaná a velmi, jaksi velmi odpovídají jedno druhému, tak jak pan, pan docent nebo nynější děkan ostravské lékařské fakulty to uvádí. A já jsem si vlastně říkala, že on velmi, velmi vyjadřuje takový můj pocit nebo moje poznání vlastně z dlouhodobé spolupráce s ministerstvem zdravotnictví, kdy opravdu jako předsedkyně České gerontologické společnosti po mnohá a mnohá léta jsem také spolupracovala v rámci různých poradních sborů, sborů nebo ještě jiných spolupracuji. A ono je to takové zvláštní, ono to ministerstvo zdravotnictví, ale nejenom ministerstvo zdravotnictví, ale týká se to, co já vím také třeba ministerstva práce a sociálních věcí a nepochybně i dalších ministerstev. U nás mají takový zvláštní folklor, že vlastně povolávají experti. Předpokládají, že experti budou trávit mnoho, mnoho volného času tím, že budou zpracovávat podklady pro různá jednání, rozhodnutí a tak dále a potom vlastně, protože to je zadarmo a tím pádem jo se domnívám, protože je zadarmo a nemá to takový, takovou hodnotu, tak se vlastně jakoby, jakoby ta, ty podklady zahodí, nikdo si jich nevšímá a nějak se rozhoduje dále nebo se nerozhoduje dále, nechá se ta, ten problém být. Já to osobně zažívala velice dlouhá léta na problematice dlouhodobé péče, kdy opravdu jsme předložili mnoho podkladů, které by mohly sloužit pro jakési nastavení toho systému a nechali se ležet ladem. A pan doc. Maďar právě i toto zdůraznil. Zdůraznil to, že vlastně pracoval jako neplacený dobrovolný expert, takže vlastně ty, ty výsledky, které vlastně předkládal, nebyly dostatečným způsobem respektovány. Víte, já si nemyslím, že experti by měli být nějakým způsobem přeplácení v žádném případě, ale je zapotřebí zvažovat to, že prostě se jaksi tomu problému věnuje určitý čas, že oni nejsou přítomni buď fyzicky nebo duchem ve své instituci, která na to potažmo doplácí nebo oni to prostě nějakým způsobem nahrazují ve svém volném čase a v Evropě je takovým normálním zvykem, že prostě tato činnost se hradí buďto jim osobně nebo jejich instituci. V podstatě prostředky, které nikoho neurážejí, jsou to opravdu prostředky, ze kterých nikdo nezbohatne, ale prostě které kompenzují nějakým způsobem tu jejich práci. Je taková naprosto praxe třeba i v rámci spolupráce, dejme tomu, Alzheimer Europe a Evropské komise. Kdy Alzheimer Europe, pro Alzheimer Europe, když pracujeme, tak vlastně pracujeme zadarmo, protože darujeme svůj čas, ale vlastně ten náš čas je v podstatě zúčtováván do projektů, které jsou financovány ze, ze strany Evropské komise. Nevím, jestli to vysvětluji srozumitelně, ale prostě tím řečeno, že ten čas má nějakou hodnotu a že jestliže prostě ta hodnota je respektována, potom i ty výsledky, které v rámci jaksi jejího vynaložení vzniknou, tak mají určitou cenu a není možné je zahodit. Zatímco práce českých expertů a jsou to mnoho, mnoho hodin, je to, je to práce, je zatím prostě bohužel stále zahazována.

Vladimír KROC, moderátor
A proč myslíte, že politici tak často sledují velmi krátkodobé cíle. Myslím, že teď je to dost zřetelné. Není to přece jenom velmi krátkozraké nebo krátkodeché?

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka
Já si myslím, že ano, já si myslím, že ano a je to bohužel spíš rozhodování, neochota naslouchat argumentům a spíše, spíše rozhodování, tak jak populistické, ale nejsem politolog, abych to na tohle to dokázala dobře odpovědět, těmhle těm odpovědím se vždycky vyhýbám, se musím přiznat.

Vladimír KROC, moderátor
Přesto jenom taková poznámka, zmíněný Rastislav Maďar mimo jiné řekl, cituji, i kdyby se politici 100× bili do prsou, že zodpovědnost na sebe berou oni, bylo mi jasné, že kdyby teklo do bot, ukážou na nás, tak to mi něčím připomíná epigram Karla Havlíčka Borovského.

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka
Ano, ano, je to jakési prapodivné vymlouvání, máte pravdu.

Vladimír KROC, moderátor
To mně připadá, přivádí k dalšímu tématu, což je už změna vakcinace proti nemoci covid-19. Jak je tato určitě logisticky náročná akce u nás připravena podle vašich poznatků?

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka
Já nevím, já na tohle nedokážu odpovědět, protože sice mám pouze tedy informace o, z médiích, které přicházejí z médií, když jsme pátrali po tom vlastně, kdo je koordinátorem očkování v Praze, tak jsme se sice dozvěděli jméno koordinátora na poliklinice hlavního města Prahy, ale již žádné další informace k tomu v podstatě neexistují, takže já nevím, nechci soudit, možná jsem nedokázala najít adekvátní informace, ale domnívám se, že jako zdravotníci bychom měli být informováni, abychom se i my v rámci svých týmů a podobně mohli připravovat a mohli s tím nějakým způsobem počítat a nakonec i mohli nastavit určitou strategii, sice teda také krátkodobou, alespoň do toho očkování, protože personální situace v zařízeních, zdravotnických zařízeních, sociálních a podobně, je opravdu v současné době velice, velice problematická. Zažili jsme to i v našem zařízení, kdy nám vlastně v současné době nedávné několika dnů předchozích nám pomáhali kolegové dobrovolníci z fakulty humanitních studií, z Centra pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče, kterým nesmírně děkuji. Jak doktorandi tak školitelé, tak asistenti prostě vzali na sebe ty, ty obleky a pomáhali nám jako sanitáři. Takže i my bychom potřebovali jakousi, jakýsi výhled, abychom mohli své činnosti naplánovat a zatím prostě ten výhled a žádné informace nemáme a včera jsme si to ověřovali i telefonicky na magistrátě a zatím další informace nejsou.

Vladimír KROC, moderátor
Hostem pořadu jak to vidí lékařka Iva Holmerová. V pražské Fakultní nemocnici v Motole byl prvním očkovanými proti koronaviru známý chirurg prof. Pavel Pavko. Ten podle vlastních slov nerozumí té části populace, která váhá s očkováním. Vy ano, rozumíte jí?

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka
Já si myslím, že určitě nerozumíme všem lidem a každý může mít určité pohnutky, já, já bych to vzala, já bych to řekla tak, já si myslím, že očkování je opravdu nesmírně důležité, nesmírně přínosné a je to jeden všeobecně vzato, je to jeden z obrovských pokroků medicíny vůbec. Je, je to vlastně postup, díky kterému se radikovala, dejme tomu, radikovalo závažné oddělení onemocnění, pravé neštovice, že jo, takže takový vlastně pokrok medicína nedosáhla jinými postupy, to prostě je nejúspěšnější postup v celé historii medicíny. Takže, takže samozřejmě někteří tomu třeba nerozumí, ale já si myslím, že ti, kteří tomu nerozumí nebo kteří očkování odmítají, by měli získávat argumenty, měli by být nějakým způsobem více informováni.

Vladimír KROC, moderátor
No právě a z jakého důvodu podle vás neběží vysvětlující kampaň, proč je dobré se nechat očkovat nebo vy jste nějakou zaznamenala?

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka
Ne, vy jste novinář, pane redaktor, já jsem pouhý lékař a já se musím přiznat, že když, když se dívám na tu celou historii recentní, nedávnou historii vlastně našeho boje, řekneme-li to tak nebo našeho potýkání se s pandemií infekce koronavirové, tak já si říkám, proč, proboha více nevysvětlujeme stále a všechno dokola nevysvětlujeme. Vždyť ministerstvo zdravotnictví má mnoho pracovníků na nejvyšších místech a ředitelů odborů a já nevím prostě a tito lidé by určitě měli i aktivně ze svých pozic vystupovat vůči jaksi úseku zdravotním péče, které jsou jim svěřené, vůči jaksi obyvatelům, na které bychom měli pamatovat a měli bychom pamatovat nejenom na lidi, kteří mají, dejme tomu, středoškolské a vysokoškolské vzdělání a pro které ty informace poskytované ministerstvem zdravotnictví jsou v podstatě dobře srozumitelné. Ale měli bychom počítat i s tím, že prostě naše populace, v naší populaci a nemyslím to, prosím, špatně, že je mnoho lidí s nižším vzděláním, s určitými poruchami učení, poruchami porozumění, mnoho lidí třeba se smyslovými poruchami. Samozřejmě týká se to také lidí s demencí, a to už vůbec nemluvíme o minoritách, kterých tady máme relativně málo, ale přesto bychom se měli zaměřit na, na lidi jiných národností a jiných etnik, kteří s námi žijí a i ty informace by měly být přizpůsobeny jim, jejich kultuře, jejich možnosti porozumění a podobně. Čili nejsme všichni vysokoškoláci, středoškoláci, abychom chápali v podstatě uniformní informace, které poskytuje ministerstvo zdravotnictví a je to interpretováno médií a podobně. Ale měly by ty informace být zpracovány, dejme tomu i v jiných jazycích, jinými formami, srozumitelným textem, lehce čitelným textem a tak dále a tak dále. Takže to se týká, řekla bych celé té pandemie a víceméně mnoha nedorozumění, které v jejím průběhu vznikají, včetně toho divného boje o roušky, protože to si myslím, že to je to minimum, co vlastně můžeme učinit sami pro sebe i pro své okolí.

Vladimír KROC, moderátor
No, vy jste ve svém blogu na Aktuálně cz v listopadu citovala známého německého virologa Kristiána Drostena, že i básník a dramatik Fridrich Schiller by nepochybně nosil roušku, o co to své přesvědčení opírá?

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka
Jo, ono to je zajímavé totiž, protože jak pan profesor Drosten, tak, tak slavný básník Schiller vlastně jsou svým nebo byli, jsou, on je svým původním povoláním nebo vzděláním lékař, lékaři jo. Takže on vlastně vychází z toho, že Friedrich Schiller, byť úžasný umělec byl v podstatě člověkem vzdělaným, člověkem racionálním, člověkem, který byl schopen pracovat s informacemi a zcela jistě by si nechal vysvětlit, že rouška je to základní opatření. A mně se tam právě na tom, na tom rozhovoru s Kristianem Drostenem nesmírně líbilo to, že vlastně on dal takovou základní radu, jak bychom se měli chovat v době pandemie a vlastně ta rada byla šířena dále i cestou politiků. Zejména Angela Merkelová mu velmi víme, jak si bedlivě naslouchá a interpretuje také velice zodpovědně a správně ty jeho závěry a on říkal, že vlastně my bychom se v průběhu té pandemie všichni měli chovat tak, jako bychom byli infikovaní a ti proti nám byli příslušníky rizikové populace. Jo, což si myslím, že je základní opatření a vlastně to souvisí i s tím, jak se rozběhlo, či nerozběhlo antigenní testování, protože víme, že třeba to testování před Vánocemi to je zase další bohužel trochu populistický krok, protože víme, že ta, to antigenní testování je v podstatě málo citlivé, čili je zapotřebí je velmi rychle opakovat, průřezové, jednorázové vyšetření má jaksi jenom určitý význam. Jestliže se v uvozovkách trefí do toho nejinfekčnějšího období daného člověka, který je infikovaný, ale vlastně může to vést bohužel nebezpečně a i ty, i ty vedlejší účinky se popisují nebo ty nežádoucí účinky, že vlastně vede k jakémusi uchlácholení. Tím, že mám, tento test mám negativní, čili nemusím se chovat, jako kdyby byl infikován, jak říká Drosten, chovejte se jako kdybyste byli všichni infekční. A půjdu tedy za svými blízkými v době Vánoc, sednu si proti nim blízko ke stolu, budu s nimi hovořit dlouhou dobu. Eventuálně si zazpíváme, obejmeme se a podobně a nakonec před Vánocemi jsme měli asi 3000, 4000, já si čísla nepamatuju, proto jsem studovala medicínu. Ale nyní, nyní víme už, že jich asi 11 000 lidí s novými případy nebo pozitivních.

Vladimír KROC, moderátor
Lidé potřebují podle Drostena spolehlivé informace, které vycházejí z vědeckých poznatků, ale jsou prezentovány srozumitelně. Není v tom takzvaně zakopaný pes, což tedy náhle získala dvojí význam, že u nás právě asi nikdo neumí předestřít tyto informace přijatelně pro většinu populace. Vy už jste o tom jinými slovy mluvila, ale proč nemáme podobného Drostena u nás?

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka
Vy jste to krásně řekl. Ano to je zakopaný pes. To je opravdu jeden z aspektů toho psa. Měli bychom ho, myslím si, že ministerstvo zdravotnictví svými silami a silami vlastně všech dalších institucí. Myslím si, že do značné míry to činí tedy již v současné době Státní zdravotní ústav. Ten skutečně poskytuje docela srozumitelné informace, ale ne každý je hned najde a i vlastně takový ten vládní rozcestník je trošičku zavádějící, protože tam se, když se na to podíváte, jestliže jste to nepochybně asi zkoušel také, tak tam nenajdeme takové ty úplně prvoplánové srozumitelné informace. A nenajdeme takové vyjádření třeba politika ve smyslu toho, co říkala třeba Angela Merkelová, která vysvětlovala, proč je zapotřebí se chránit, proč je zapotřebí se do jisté míry po určitou dobu omezit a podobně a vlastně vysvětlovala, že přece to není tak strašné překonání sama sebe, že to vlastně všichni můžeme dokázat a můžeme vlastně ochránit sama sebe. Můžeme ochránit ti, kteří jsou nejzranitelnější a podobně.

Vladimír KROC, moderátor
Kristián Drosten připomenul krédo světoobčana Schillera, teď cituji, nesloužit žádnému knížeti. Věříte, že si většina odborníků v kontextu toho, o čem teď mluvíme, tuto svobodu dopřává?

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka
Já doufám, že ano. Já doufám, že ano. Nejsou to pravděpodobně ti, na které nyní vidíme v médiích, ale jsem přesvědčená o tom, že je mnoho vysoce erudovaných odborníků, kteří se nějakým způsobem angažují ve svých zařízeních, ve svém okolí. Nakonec podávají informace a tak dále. Byť třeba nejsou slyšení jaksi prvoplánově a nakonec víme, že vlastně mnoho expertů i z ministerstva zdravotnictví včetně toho již zmíněného pana doc. Maďara odešlo, protože právě se jim nelíbila ta služba těm knížatům.

Vladimír KROC, moderátor
Slibuji, že už naposledy cituji německého virologa Kristiána Drostena, který připomněl, že pandemie není nevyhnutelný osud. O jejím postupu a vy už jste o tom také mluvila, rozhodujeme my všichni. Každý svou vlastní zodpovědnosti. Souhlasíte s jeho názorem, že čím zodpovědněji a ohleduplně vůči druhým se bude každý člověk v průběhu pandemie chovat, tím méně bude potřeba restrikcí?

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka
Ano, já s tím naprosto souhlasím. Protože vlastně ta opatření k tomu, aby se zabránilo šíření viru, šíření toho onemocnění, tak jsou relativně jednoduchá, kdybychom je opravdu dodržovali, tak není zapotřebí sahat k těm plošným opatřením, o kterých bylo slibováno, že nebudou zavedena a podobně. Ale já si myslím, že když se podíváme na to vládní rozcestí, tak v podstatě tam najdeme příkaz, příkaz, zákaz nařízení. A to je vlastně to, co český člověk, čemu po mnohá léta na mnohá desetiletí úspěšně vzdoroval a jaksi má trochu v krvi stále vzdorovat. A to je prostě bohužel chyba. Kdyby se poskytl, poskytla našim lidem vysvětlení, srozumitelná vysvětlení, kdyby se jim poskytly argumenty. Nabídlo vlastně, nabídli možnosti řešení, které jsou jaksi vyhovující, které jsou pro ně přijatelné. Vysvětlila se jim bezprostředně, jaké to může mít vlastně pozitivní efekty, tak věřím, že mnoho lidí by se chovalo jaksi daleko zodpovědněji, než je tomu dosud. Já si myslím, že taková ta určitá neposlušnost vzniká právě z toho, že jsme vystaveni po příliš dlouhou dobu, příliš mnoha příkazům, zákazům, a to vlastně bez vysvětlení. A jestliže prostě něco zakážeme, i s takovou tou prapodivnou rétorikou. Zakážeme, zavřeme, potom zase uvolníme, promoříme a prostě pořád dokola, tak mnoho lidí je z toho naprosto dezorientovaných. Čili já bych řekla, že jaksi opakování je matkou moudrosti, praví staří jaksi vzdělanci a latiníci a já bych řekla, že tady to platí dvojnásob, možná desetinásob. Prostě trpělivé opakování, vysvětlování ze strany vlastně těch, kteří mají tu povinnost, což jsou jaksi lidé ve Státní správě na těch nejvyšších místech, ale také prostě těch, kteří jim v tom mohou napomoci, což jsme snad my odborníci, vědci, každý ovšem za svůj obor, nikoliv prostě interpretace jiných oborů. To bych řekla, že bychom se my více než jindy v jiné době měli držet svých kopyt.

Vladimír KROC, moderátor
Říká doc. Iva Holmerová, ředitelka Gerontologického centra v Praze. Děkuji za rozhovor a přeji pevné zdraví, na shledanou.

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka
Vám také pevné zdraví, na shledanou.

Vladimír KROC, moderátor
Příjemný poslech dalších pořadů, přeje Vladimír Kroc.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.