Přepis: Jak to vidí Iva Holmerová – 29. ledna 2021

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den Zita Senková vás vítá u poslechu každodenního rozhovoru o událostech, které nám nejsou lhostejné, o kterých se ve společnosti či v médiích mluví. Na některé se zaměříme s gerontoložkou, doc. Ivou Holmerovou, která usedla v našem studiu. Dobrý den vám přeji.

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka
Dobrý den. Moc vás všechny zdravím z rozhlasového podzemí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ano, paní docentka je jako všichni naši hosté v tomto období v našem speciálním studiu. A my dnes probereme vakcínový nacionalismus, dekádu zdravého stárnutí i módní signály, přeji nerušený poslech. Mezi Spojeným královstvím a Evropskou unii se rozhořel spor o vakcínu britsko-švédské farmaceutické společnosti AstraZeneca. Ta zatím stále čeká na schválení své očkovací látky proti covidu 19 Evropskou lékovou agenturou. Oznámila výpadek dodávek vakcín pro Evropskou unii, od které na to dostala peníze. Velká Británie se přitom, jak píší britská média, pochlubila, že těchto vakcín očekává nadbytek. V médiích se píše o rodící se obchodní válce s vakcínami. Co si o tom myslíte?

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka
Ano také jsem to postřehla a já bych jenom pevně chtěla věřit, že tomu až tak nebude, že to nebude obchodní válka, že prostě to budou nějaká jednání. Oni ti politici v Británii to mají v současné době velmi těžké, protože učinili mnoho kroků, který, které se mnohým nelíbí samozřejmě. Takže na jednu stranu si trošičku nadbíhají, až bych řekla populisticky tím, že se snaží tak urputně zajistit vakcínu. Na druhou stranu ale si myslíme, myslím si, že i ta rétorika v podstatě i v průběhu včerejšího dne se velmi, velmi zmírnila a a prostě prohlásili, že samozřejmě se budou dělit nějak, že, že naočkují ty nejkřehčí skupiny, kde už ostatně začali s očkováním, takže budou pokračovat. Myslím si, že v tom jsou velmi úspěšní, ale že samozřejmě se ta vakcína bude distribuovat dál. Ale mimochodem ono to není problém jenom Velké Británie a Evropské unie. Tam si myslím, že to jsou bohaté státy, které v podstatě budou mít dosti vakcíny. Objednali ji vlastně tyhle ty velké celky a ta vakcína se zajišťuje. Ale Světová zdravotní organizace vydala takové, takový bych řekla naléhavý přípis, naléhavou výzvu, aby svět nezapomínal také vlastně na země, které jsou znevýhodněné, chudé a kde ta vakcinace je opravdu velkým problémem, ale samozřejmě je to otázka celého světa, protože ty nemoci, nemoci, jak vidíme, jsou globální a je zapotřebí vlastně, aby se chránil celý svět, aby se nevytvářela další ohniska. Takže ano je to taková trošku možná komorní, ne snad ani válka, ale dohadování se mezi Evropskou unii a Velkou Británii, ale jsou to bohaté země, ale ten problém je podle mého názoru ještě úplně někde jinde a je možná daleko větší, než si ještě všichni dokážeme představit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co tím myslíte, paní docentko?

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka
Protože se přece jenom jedná o zdroje, které jsou, jsou nedostatkové. Nemáme dost vakcíny, ta vakcína něco stojí. Víme, že ty a nakonec i na vlastní zkušenost jsme poznali, že to je ne jenom vakcína a její cena, ale že vlastně s vakcínou musí být zajištěné další zdroje, ve smyslu injekčních stříkaček, dezinfekce, jehel, ale to je další věc. To je jenom bych řekla v uvozovkách materiál, ale patří sem vlastně celé ty složité logistické operace. Patří sem i přesvědčování lidí, aby se potom vlastně nechali očkovat a tak dále. Takže je to velice složité, velice nákladné a samozřejmě rozvinuté země jsou v daleko větší výhodě oproti zemím rozvojovým.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem vakcína od americké biotechnologické společnosti Novavax má podle britských klinických testů účinnost bezmála 90 %. Je to přesně 89 % a předběžná analýza ukázala, že je vakcína téměř stejně účinná i při ochraně proti nakažlivější britské mutaci.

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka
Ano, ono my zatím nevíme všechno o těch vakcínách a já nejsem opravdu vakcinolog, tak bych se tím nechtěla nějak podrobněji zabývat, ale určitě ta v podstatě vakcína, která byla vyvinuta pomocí těch opravdu špičkových technologií. MRNA, tak o ní předpokládáme, že nebo u ní předpokládáme, že ji bude možné nějakým způsobem i přizpůsobovat měnícímu se prostředí virům a tak dále a že bude, že je jaksi velmi významně imunogenní, což svědčí vlastně pro tu její účinnost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co si myslíte o vyjádření ministra zdravotnictví Blatného, že jenom třetina úmrtí je jednoznačně spojena s koronavirem. V dalších případech prý není covid-19 jediný důvod, protože pozitivně testovaný pacient měl i jinou vážnou diagnózu.

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka
Víte, k tomuhle tomu se opravdu těžko vyjadřuje. Řekla bych, že pan ministr Blatný nastoupil v těžké době, má to těžké. Ale tohoto vyjádření já považuju opravdu za velice problematické, když se podíváme a nemusíme být, být nějakými velkými matematiky, když se podíváme na ty údaje, které hovoří nebo které ukazují na úmrtí. Exces mortality v podstatě, počet úmrtí, který se zvyšuje v nějakém období, z nějaké příčiny oproti průměru, na který jsme zvyklí. A v podstatě v České republice víme, že v průměru umírá 340 lidí denně asi tak. Je to průměr samozřejmě. Víme, že v průběhu listopadu, prosince vlastně ta čísla stoupla až někde na dvojnásobek o 100 % nebo o 50 %. Jak říkám nejsem opravdu dobrý matematik, proto jsem nakonec studovala medicínu. Ale víme, že 100 % z 340 je 340, 50 % je polovina. A když se podíváme na ta čísla o úmrtí na covid, tak vlastně ani do této výšky nám vlastně nevystoupila. To znamená, my spíše ta čísla podhodnocujeme, než bychom je nadhodnocovali. Takže si my, takže bych opravdu to vyjádření brala velkou s rezervou. Považuji je za, za zavádějící a myslím si, že by bylo fér, kdybychom opravdu měli data, kdybychom věděli, že ta situace, ono to není o panice, ale já si myslím, že lidé, kteří jsou poučení, kteří mají dostatek informací, dostatek dat, tak se s danou situací dokáží lépe a racionálně, racionálněji vyrovnat, než když to jsou jenom dohady nebo vlastně tvrzení, která jsou takto snadno zpochybnitelná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Covid-19 rozhodně není jediná nemoc, která zaměstnává samozřejmě kromě pacientů, jejich rodin, lékaře ale i vědce a laboratoře. Dočkáme se, paní Holmerová, možná jednou i vakcíny proti Alzheimerově nemoci?

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka
Hezky to souvisí, ano hezky to souvisí. V Alzheimerově výzkumu, ve výzkumu Alzheimerovy nemoci opravdu je jednou z takových nadějí. My tomu neříkáme vlastně vakcína, ale mluvíme o imunoterapii. Ale ono to je velmi podobné v podstatě. Imunoterapie je zaměřená na beta amyloid, na ukládání beta amyloid v mozku. Ale v průběhu posledních let jsme bohužel byli svědky velkých zklamání, co se týká tohoto směru výzkumu. A ve hře už je jenom několik preparátů, které ještě přinášejí určitou naději, ale zase víme, že tyto preparáty jsou relativně velmi nákladné a nebudou, zcela zjevně nebudou dostupné, tak jak bychom si přáli, aby byl dostupný lék na Alzheimerovu nemoc.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ono, že vám do toho vstupuji, před pár týdny totiž zveřejnil závěry předklinické studie odborný časopis. Je to studie vědců, kteří vyvíjejí vakcínu a ta by mohla zpomalovat postup Alzheimerovy nemoci, ale i jiných, jiných neurodegenerativních onemocnění.

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka
Ano, určitě je to jeden z kroků, já bych to v žádném případě nechtěla podceňovat, ale myslím si, že každý, každý směr vývoje v téhle té problematice je nesmírně důležitý a říkám každý směr. A tohle to je jenom jeden z těch směrů. A když se podíváme na výzkum Alzheimerovy nemoci a srovnáme to ano a demencí vůbec, protože to je vlastně jeden z největších problémů veřejného zdravotnictví, Alzheimerova choroba a ostatní neurodegenerativní onemocnění způsobující demenci. Když to srovnáme třeba, třeba s náklady na onkologická onemocnění. Tak vidíme stále, že to je asi kolem jedné dvacetiny, že to jsou naprosto nesrovnatelné zdroje, které se zatím alokují na výzkum Alzheimerovy nemoci, a tak jak to říkal /nesrozumitelné/ pan prof. /nesrozumitelné/ z Oxfordské univerzity, který byl vlastně honorován nyní nedávno, královnou Alžbětou povýšen do šlechtického stavu za své zásluhy. Tak on říkal, že vlastně ta, ta alokace prostředků na výzkum je s tímhle tím nesrovnatelná a že dosud jsme alokovali tu little, velice málo a přicházeli jsme tu /nesrozumitelné/, velice pozdě až vlastně v rozvinutých stadiích té Alzheimerovy nemoci. A on také v tom příspěvku na Alzheimer Europe konferenci v závěru loňského roku ukázal, že vlastně většina toho úsilí se zaměřila poměr, vlastně jedním směrem, na problematiku beta amyloidů. Až 80 % z té v podstatě malé alokace na výzkum Alzheimerovy nemoci bylo alokováno na výzkum beta amyloidů. Čili jednoho z možných mechanismů. A my v současné době víme, že existují další jednotky, které v podstatě dokonale napodobují průběh Alzheimerovy nemoci. My jsme si mysleli, že, když se jedná o amnestickou formu demence, amnestickou formu demence, o poruchy paměti, že se bude zejména jednat o metabolismus nebo o poruchy metabolismu beta amyloidů, amyloidů. A ono tomu tak není. Tam hrají bohužel ještě roli další cesty, etiopatogenéze. Velice významná je třeba TDP 43, která vede k takzvané /nesrozumitelné/ patologii, což je vlastně jednotka, to je onemocnění postihující právě hodně starší lidi a které se velmi podobá tomu, co jsme si zvykli nazývat Alzheimerovou nemocí, čili a tak dále a tak dále bych tady ještě mohla mluvit, ale, ale prostě je to o tom, že ten výzkum demence by se měl zaměřit mnoha dalšími směry, než tedy jenom pouze ten jeden.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zeptám se úplně laicky, paní Holmerová, jaká je odezva reakce organismu, člověka staršího 65 let na vakcinaci? Jestli, ale teď z vás nechci dělat.

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka
Imunologa.

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka
Já nejsem imunolog a myslíte asi na ty dvě, na na ta vyjádření Britů, britského premiéra.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vůbec i obecně možná schopnost lidského imunitního systému, ale pokud se pohybujeme už ve velmi odborné rovině, tak to můžeme nějak zobecnit.

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka
Ono záleží na tom, jaké ty vakcíny jsou a jak vlastně, jak působí ty vakcíny. Víme, že ta ta mRNA vakcína, která vlastně, kterou se nyní očkuje, tak ta vlastně si vytváří jakýsi mechanismus, který tomu tělu předkládá látky, bílkoviny, proti kterým si to tělo vlastně buduje, buduje svou obranyschopnost. A to je vesměs velice důležité, protože to je jakýsi aktivní mechanismu, a proto se hovoří o tom, že tato vakcína je účinná, samozřejmě velice účinná a je účinná i u starších lidí, jejichž jaksi imunita je už do značné míry změněná oproti mladším lidem. Já bych to přirovnala ke knihovně. Je to už knihovna plná knih, takže když tam přidáme další, nějaký další antigen, tak už to nevzbudí takovou velkou pozornost. Takže je potřeba, aby ta vakcína byla jinými slovy taková aktivnější.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jen pro zajímavost, omlouvám se.

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka
Ano, ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Klidně dokončete, prosím, myšlenku.

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka
A to se nepředpokládá třeba tolik o té vakcíně AstraZeneca, která, která zase působí spíše pasivněji. Předkládá tedy ten antigen, proti kterému se vytvářejí protilátky, ale ne takovým bych řekla velice moderním sofistikovaným způsobem jako tahle ta první vakcína. Takže proto některé agentury uvažují o tom, že tam bude a nakonec i mezi imunologie co vím a lékaři hovořilo o tom, že tam určitě budou rozdíly v účinnosti zejména u těch starších lidí. Ale to neznamená, že ta vakcína by nebyla užitečná, že by neprospívala nebo, že by nějakým způsobem nechránila, chrání méně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Faktem je, že německé úřady jsou proti tomu, alespoň to píše Financial Times, aby se vakcína AstraZeneca používala u lidí starších 65 let, protože není k dispozici momentálně dostatek spolehlivých dat. Uvidíme, jak se ta situace bude vyvíjet.

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka
Uvidíme, věřme, věřme, že ta data se doplní. Nakonec víme, že ta Phizerovská vakcína, alespoň si myslím, nevím to přesně, se, se testovala na větší skupině starších lidí, než tomu bylo u AstraZeneca, ale myslím si, že zejména Britové na to pamatují a že prostě ta čísla doplní. Ale možná tam bude určitý rozdíl v té účinnosti. Uvidíme, ale v každém případě bych řekl, že vakcíny jsou nesmírně cenným nástrojem a je to vlastně jeden z nejúčinnějších nástrojů moderního veřejného zdravotnictví. To je zcela bez pochyb a méně dokonalá vakcína je důležitá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Iva Holmerová, ředitelka gerontologického centra je hostem Českého rozhlasu a pořadu Jak to vidí. Letos se chlubíme tím, jak se prodlužuje život, sledujeme demografický trend stárnutí populace. Ukázala nám pandemie, jak jsme se na to vlastně připravili a připravujeme. Podle výpočtů v roce 2050 bude u nás plná třetina lidí starších věku 65 let.

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka
Nevím, nevím, myslím si, že pandemie mnohé ukázala a mnohé nám v současné době ještě ukazuje a ukázala zřejmě těm, kteří se chtěli dívat a kteří to chtěli vnímat, takže některé faktory i třeba co se týká zdravotní péče, podpory zdraví, komunikace třeba s veřejností a podobně, zatím jsme dostatečně, dostatečně nedocenili.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nevím, jestli vám známe, jak pokročil vůbec Národní akční plán, podporující pozitivní stárnutí. Snad připomenu, že Světová zdravotnická organizace vyhlásila období let 2020-2030 dekádou zdravého stárnutí.

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka
Ano, Světová zdravotní organizace se po velice dlouhá léta připravovala na to, že vyhlásí tuto dekádu, dekádou zdravého stárnutí. Je to trochu problematické právě v současné době. Ale myslím si, že, že to je důležité, protože věřme, že překonáme, překonáme tuhle tu koronavirovou krizi a budeme a vlastně ty problémy, které souvisejí se stárnutím, se nám jak už jsme vlastně řekli v tom jaksi minule, jak jsme se domluvili, vlastně se jaksi zvýraznily. Ukázalo se, že je mnoho problémů, které souvisí právě se stárnutím, jak je důležité zdravé stárnutí. Jak specifické by měly být přístupy ke starším lidem a tak dále a tak dále. Čili je to mnoho věcí, na které bychom si měli klást otázku, o kterých bychom si měli klást otázky a odpovídat si na ně v průběhu, v průběhu téhle té dekády. A co je důležité, tak Světová zdravotní organizace se nezaměřuje pouze na nemoci, zaměřuje se na zdraví, na podporu zdraví, a to je důležité vlastně poslání i téhle té dekády zdravého stárnutí, kdy vlastně zdůrazňuje, že kromě takové té celkové vitality člověka a jeho vlastně zdravotních predispozic, je důležité, aby byl dostatečně mobilní, aby se podporovala jeho mobilita, aby se podporovaly kognitivní funkce a psychické funkce, ale co je také nesmírně důležité si myslím a myslím si, že na to možná ne zcela úplně všichni pamatujeme ve zdravotní péči a zdravotnictví vůbec, že je důležité také pamatovat na adekvátní stav smyslů. Čili na to, aby se, pokud možno včas léčily poruchy zraku, poruchy sluchu, pokud je to léčitelné anebo aby se nějakým způsobem tyto jaksi poruchy smyslové kompenzovaly, protože to jsou velice důležité vstupy jaksi do vědomí, které informují o vnějším prostředí, které umožňují socializaci lidí, společenskou komunikaci, garantují soběstačnost, normální život a tak dále. A nakonec existuje i mnoho důkazů v podstatě, které se týkají problematiky demencí a které hovoří o tom, že existují přímé vztahy mezi úrovní smyslů, zejména sluchu, až překvapivě zejména sluchu, protože poruchy sluchu jsou velice významným rizikovým faktorem rozvoje kognitivní poruchy a naopak jejich dobrá kompenzace je kompenzací také i do značné míry těch kognitivních poruch a snižuje to riziko. Takže to si myslím, že je velice, velice významné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co vy byste osobně nejvíce, pokud byste si měla vybrat třeba 3 věci, akcentovala právě v té podpoře toho pozitivního zdravého stárnutí?

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka
Já si myslím, že to je vztah společnosti a mezigenerační vztahy. To si myslím, že je nesmírně důležité. Myslím si, že je důležité to, aby tak jak se říká, Světová zdravotní organizace, aby se nějak lidé nenálepkovali tím, že jsou starší, ale, aby byli považováni za normální dospělé lidi, ale samozřejmě, aby bylo respektováno to, že mají určitej specifičtější potřeby, jiné potřeby, abych, abychom nehovořili o jaksi rovnosti, protože ne všichni jsme si jaksi jaksi ne o stejnosti, tak ne všichni jsme stejní. Ale měli bychom mít rovné příležitosti, rovné šance, aby prostě ta, ty naše pozice byly spravedlivější. A to se týká samozřejmě starších lidí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Iva Holmerová nadále hostem pořadu Jak to vidí a přesuňme se teď do Spojených států, které mají novou první dámu Jill Biden, byť se to tedy u dam neříká, tak málokdo by jí uhodl, že v červnu oslaví sedmdesátiny. Píše se o ní také jako módní ikoně. Pravidelně běhá, udržuje se fit a také stále pracuje. A americká média si na inauguraci všimla i takových signálů, které první dáma, ale i viceprezidentka Kamala Harrisová vyslaly svým auty, to co měly jaksi oblečené Jill Bidenová modelem, který si oblékla podpořila lokálně návrhářku z New Yorku. Kamala Harrisová zvolila kabát od návrhářů, kteří bojují za lepší postavení Afroameričanů ve společnosti a v předvečer inaugurace, kde uctili památku 400 tisíc amerických obětí pandemie koronaviru, si paní Bidenova oblékla kabát od amerických módních návrhářů, kteří prosazují ve své práci udržitelnost, zodpovědný design. Ona sama měla mimochodem roušku vyrobenou ze zbytků látky. Jak to na vás, paní Holmerová, působí?

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka
Já musím přiznat, že ta inaugurace a vlastně zprávy, které přichází s novým panem prezidentem Ameriky, Spojených států amerických, s jeho chotí a s viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. To je pro mě velice potěšující, je to velice krásná událost a máte pravdu. Vy jste říkala, že vlastně doktorka Jil Biden, ona, ona si říká, doktor Jill Biden, protože ona opravdu je velice vzdělanou dámou. Tak, že je módní ikonu, ale já bych řekla módní ikonu v takovém tom dobrém slova smyslu. Takovým dobrým příkladem vlastně, nikoliv módní ikonou ve smyslu její předchůdkyně Melanie Trumpové a vlastně ona sice svým outfitem vysílá určité jaksi signály, ale je to vlastně také o tom, aby člověk podporoval, aby, aby se snažil podporovat své zdraví, aby se choval zodpovědně a tak dále. A co se týká těch barev kostýmů nebo nebo obleků těch obou dam, tak ono to je opravdu velice zajímavé a pro mě bylo až velmi emotivní třeba i to, že vlastně v listopadu, kdy se oznamovaly výsledky, vítězné výsledky prezidentských voleb, takže Kamala Harrisová si oblékla vlastně kostým, kterým uctila své předchůdkyně vlastně ty, které ve Spojených státech usilovaly o volební právo. Kostým béžové barvy nebo bílé barvy, říká se tomu /nesrozumitelné/, pokud jsem tak to nalistovala v souvislosti s tímhle tím, takže to je, to je velice bych řekla důležité a možná i ta barva jejího oblečení vlastně v období té inaugurace nebo u příležitosti té inaugurace, kdy vlastně se, se jednalo o royal purple, taková, takovou zvláštní, decentní fialovou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Fialovou.

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka
Vlastně ladící vlastně s oblečením první dámy. Tak vlastně je to jakýsi signál o změně, o novém začátku, a to si myslím, že je důležité poselství. A vlastně to, že všichni včetně pana prezidenta Bidena, jeho choti, viceprezidentky, ale také již vlastně člověka Johna Kerryho, vysokého úředníka, politika, který byl pověřen vlastně problematikou klimatické změny, tak to jsou prostě pro mě nesmírně důležité signály o tom, že vlastně Spojené státy se stanou velice, věřme tomu, velice zase významným hráčem na poli usilování o to, aby naše planeta byla lepší, abychom si naši planetu zachovali, nejenom pro sebe a pro svůj blahobyt, ale také pro všechny další, kteří na planetě žijí a hlavně pro ty, kteří přijdou pro nás, pro naše děti, vnoučata, pro budoucí generace, a to si myslím, že zcela zjevně, zjevně vyslovují a formulují noví zástupci Spojených států, takže i v téhle těžké docela době to bylo pro mě takové světélko.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem ta fialová vzniká smícháním červené a modré a odkazuje k politické jednotě mezi republikány a demokraty, o které ve svém inauguračním projevu hovořil Joe Biden. Mnozí Američané určitě si vzpomenete i vy svého času si přáli za prezidentku velmi známou americkou moderátorku a také aktivistku /nesrozumitelné/, která shodou okolností dnes tedy slaví šedesáté sedmé narozeniny. A jak víme, časopis Forbes ji pravidelně zařazuje mezi nejmocnější ženy světa.

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka
Ano, já bych řekla, že možná tyhle ty dámy jsou si docela i podobné, protože vlastně kromě toho, že, že Kamala Harrisová nebo Kamala Harris, první viceprezidentkou ženou, tak vlastně jsou tam další významné faktory a ona vlastně pochází z rodiny, která není bílá a která vlastně kombinuje jak karibské kořeny, tak vlastně indické neboli, nebo vlastně spíše tedy tamilské, takže vlastně myslím si, že to je nesmírně důležité pro všechny další. Nakonec jak i prezident Spojených států ve své řeči řekl, nikoliv jenom bílé. Myslím si, že to je důležité poselství vlastně pro všechny Američany a pro vlastně celý svět, že celý svět není jenom bílý.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Bývalý prezidentský kandidát demokratů Bernie Sanderse, se v posledních dnech stal takovým virální hitem. Přesně řečeno jeho fotografie z inaugurace, kde se, která se objevila v množství různých takových veselých koláží a Sanders své publicity využil k tomu, že ve Vermontu vlastně začali prodávat trička a svetry s tou fotografií a podařilo se tak vybrat bezmála 2 miliony dolarů na charitu. Například i pro organizace, které rozvážejí jídlo chudým, tak někdy i takový mem, jak se tomu říká, může být prospěšný.

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka
Já si myslím, že to je, ano, ano máte pravdu, že vlastně tahle ta nová garnitura vydává mnoho, mnoho signálů, které jsou pozitivní, které jsou prospěšné. Nakonec i mladá básnířka vlastně hovořila o dobru, že vlastně o budoucnosti, o vztazích a to si myslím, že je nesmírně důležité, že vlastně zase od nejvyšších politiků tohoto světa v podstatě bychom řekli, slyšíme jakýsi étos, že v tom je jakýsi étos, že slyšíme o dobru, o tom že by lidé měli být dobří a já si myslím, že, že to prostě lidé potřebují slyšet.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje gerontoložka Iva Holmerová, děkuji za váš čas, za vaše názory a přeji vám pěkný den, na slyšenou.

Iva HOLMEROVÁ, gerontoložka
Na shledanou, děkuji.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nenechte si samozřejmě ujít další vysílání Českého rozhlasu Dvojky. Příjemný den i poslech přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.