Přepis: Jak to vidí Dušan Drbohlav – 16. srpna 2022

18. srpen 2022

přepis JTV, vzor

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je půl deváté.

/ukázka/

Příjemný den přeje Zita Senková. Dnešním hostem Jak to vidí je prof. Dušan Drbohlav, sociální geograf z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Já vás vítám, pane profesore, dobrý den.

Dušan DRBOHLAV, sociální geograf, Přírodovědecká fakulta UK
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zajímat mě bude například to, jak Česko zvládlo a zvládá válečné uprchlíky z Ukrajiny, jak se proměnily jejich potřeby, podle čeho vůbec poznáme, že se migranti plně integrovali, kolik lidí ve světě se hlásí k českým kořenům? Přeji nerušený poslech. /ukázka/

Podle dat ministerstva vnitra od začátku ruské invaze udělilo Česko uprchlíkům z Ukrajiny přes 407 000 dočasných víz. Pane profesore Drbohlave, jak se Česko popasovalo s uprchlickou krizi v důsledku ruské invaze na Ukrajinu?

Dušan DRBOHLAV, sociální geograf, Přírodovědecká fakulta UK
To je složitá otázka, my mimo jiné nemůžeme srovnávat stav nynější s nějakým v minulosti, my jsme takovou vlnu nikdy nezažili. Jenom upozorním, že my jsme skutečně v přepočtu na obyvatele největší příjemci ukrajinských uprchlíků, kromě RuskaPolska a Německa jsme vlastně v absolutních počtech čtvrtí na světě v přijetí, tzn. je to ohromný počet. Myslím, že jsme se s tím, nebo vypořádali celkem dobře, jsou samozřejmě problémy, ale ty budou vždycky. Ty otázky se dají rozdělit, nebo ta problematika se dá rozdělit do několika základních oblastí. Především jsou to ty zásadní věci, které v integraci hrají největší roli, a to je tedy bydlení, poskytnutí příslušným lidem nějaké důstojné bydlení k žití, a za druhé je to vstup na trh práce, tzn. jakým způsobem jsme schopni vlastně se o ně postarat v tom smyslu, že se začlení do té společnosti a budou normálně pracovat, a zatřetí to školství. Mimo jiné, nakolik nabídneme, a to je velmi důležité, a to bych chtěl zdůraznit, protože ta příchozí vlna je specifická, tvoří ji téměř z 50 % ženy a z jedné třetiny děti, tzn. muži netvoří ani 20 %, tzn. je to velmi specifická vlna spíše malých dětí a matek, tedy nakolik jsme schopni je zařadit do našeho vzdělávacího systému. A s tím souvisí i ty kompetence jazykové, tzn. nakolik jsme schopni rychle je naučit nebo učit český jazyk. V těchto věcech si myslím jsme operativně, flexibilně velmi rychle pomohli, otázka zní, nakolik je to nyní třeba systémově nastavit a nakolik vlastně skončí ta, řeknu humanitární, fáze a přistoupí se k té systémové, integrační. Tady bych chtěl říci, že se určitý zlomový bod předpokládá na podzim nebo vlastně na konci roku, kdy se mnozí patrně rozhodnou, zda se vrátí, podle vývoje toho konfliktu, anebo u nás zůstanou. Souvisí to také s tím, jestli dají děti do škol a jakým způsobem se programově začlení do té společnosti, anebo si budou držet odstup s tím, že se budou chtít vrátit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Od toho se bude odvíjet tedy nastavení té integrace?

Dušan DRBOHLAV, sociální geograf, Přírodovědecká fakulta UK
Ano, ukazuje se ze dvou výzkumů, ministerstvo práce a sociálních věcí udělalo důležitý průzkum, na vzorku 50 000 žadatelů humanitární pomoci, tak vybrali 50 000 a udělali dotazníkové šetření, a pak je tady PAQ agentura Daniela Prokopa, a ten má panel vlastní, zjišťuje důležité výsledky. Z hlediska návratu se ukazuje z obou těch šetření, že kolem poloviny lidí, zatím tedy poloviny lidí, by mohlo nějakou delší dobu setrvat u nás, případně v nějaké jiné zemi, a možná kolem 50 % by se mohlo vrátit. Ale to jsou čísla nebo informace velmi, já bych řekl...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tekuté?

Dušan DRBOHLAV, sociální geograf, Přírodovědecká fakulta UK
Velmi tekuté, hezký výraz, velmi tekuté a nelze je nějakým způsobem jaksi brát úplně vážně. Ale je to trend.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je to ve vývoji všechno, podle dalšího vývoje...

Dušan DRBOHLAV, sociální geograf, Přírodovědecká fakulta UK
Ano, samozřejmě podle dalšího vývoje války.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
... na Ukrajině. Když už jste se zmínil, pane profesore, o analýze ministerstva práce a sociálních věcí, tak většina uprchlíků pracuje na nekvalifikovaných pozicích. Čím si to vysvětlujete?

Dušan DRBOHLAV, sociální geograf, Přírodovědecká fakulta UK
Ano. To je tím, že jednak je to nejsnazší, získat práci na nekvalifikovaných pozicích, tady ta poptávka v těchto pozicích je veliká. Dostat se na kvalifikovanou a prestižní pozici je samozřejmě věc komplikovaná. Musíte mimo jiné nostrifikovat svoji profesi, musí být uznána a musíte být prostě dobří, abyste v té konkurenci uspěli. U těch nekvalifikovaných pozic toto není třeba. Je to ale problém, protože se ví, že pouze 16 % lidí dělá tu profesi, kterou dělali na Ukrajině, tzn. je tady ohromná ztráta toho lidského kapitálu, protože nezúročí své zkušenosti, je to ztráta pro ně, je to ztráta i pro Česko. Takže to je velký problém, ale ten problém tady byl i před konfliktem válečným. My víme, dělali jsme výzkum, zdálo se, že kolem 50 % vysokoškoláků ukrajinských dělalo práci, která neodpovídala jejich kvalifikaci. Tzn. ta tradice té nekvalifikovanosti tady určitá je, a to není dobře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak už jste řekl, Ukrajinci byli statisticky nejpočetnější skupinou migrantů ještě před ruskou invazí, před tím 24. únorem. Máte informace nebo povědomí o tom, jak tu novou vlnu příchozích, byť to nejsou a nebyly ty ekonomické důvody, vlastně přijala ta stávající nebo dosavadní ukrajinská komunita, která je už etablovaná v České republice?

Dušan DRBOHLAV, sociální geograf, Přírodovědecká fakulta UK
Ano. To je důležitá otázka, protože my víme, existuje tady teorie sítí mimo jiné, která funguje velmi dobře, že migrant, pokud se může opřít o své příbuzné, známé, anebo prostě o své krajany, tak to velmi pomáhá při té integraci. A my víme, že 30 % uprchlíků, které máme z Ukrajiny díky válečnému konfliktu, již tady mělo své příbuzné, případně blízké známé. Tzn. tady je, jedna třetina se mohla o někoho opřít, na někoho se spolehnout. A to se projevuje v jejich životě, tzn. ve zprostředkování pomoci různých, řeknu služeb, v hledání práce a také v ubytování. My víme, že podstatnou část ubytování zajišťují právě krajané ukrajinští těm ukrajinským uprchlíkům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Máme šanci zvládnout integraci ukrajinských dětí a dostat je do škol?

Dušan DRBOHLAV, sociální geograf, Přírodovědecká fakulta UK
Tady si myslím, že ano, máme. Mimo jiné vycházím z toho předpokladu, že především ty malé děti, já bych řekl první stupeň základní školy, jsou velmi adaptabilní, velmi flexibilní a velmi rychle se naučí cizí jazyk. Tzn. já se domnívám, že pokud budou zařazeni, a vypadá to tak, mimo jiné se nevytváří, zdá se, že se nevytvářejí kolektivy, kde je velký počet ukrajinských dětí, které by komunikovaly mezi sebou a nebyly by napojeny na tu českou majoritu. Naopak se zdá, že jsou menší skupinky či jednotlivci, což je dobře, a potom jsem přesvědčen, že do jednoho roku tady vymizí skutečně u podstatné části ty jazykové problémy. Ale ty jazykové problémy jsou, mimo jiné, a zase výzkumy ukazují, že 2/3 těch ukrajinských uprchlíků nejsou schopny vlastně komunikovat, patrně něco rozumí, ale pouze 1/3 je schopna nějakým způsobem komunikovat, možná špatnou češtinou. Ale 2/3 zatím, a teď mluvím o dospělých, nejsou. To samé je u dětí, ale znovu opakuji, zvlášť u těch nejmenších se domnívám, pokud budou zařazeni do českých škol, nebude problém.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Právě ta znalost jazyka je klíčová i pro získání lepší, respektive kvalifikované práce.

Dušan DRBOHLAV, sociální geograf, Přírodovědecká fakulta UK
Ano, samozřejmě, to je ještě dodatečná odpověď na tu vaši otázku, proč vlastně v těch nekvalifikovaných profesích, protože je tady ta jazyková bariéra. A tady je jeden možná z problémů, který by šlo řešit, že ta organizace té přípravy jazykové výuky by mohla být z české strany intenzivnější. Mohli bychom toto asi připravovat více a lépe.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak se proměnily, pane Drbohlave, potřeby uprchlíků od začátků po příchodu do České republiky?

Dušan DRBOHLAV, sociální geograf, Přírodovědecká fakulta UK
Samozřejmě, jde to postupně a pomalu. Já si myslím, že ty základní potřeby jsou stále stejné, je to zajistit nebo najít si bydlení adekvátní, najít si zaměstnání a umístit děti do školek a škol. Pokud se tak stane, mimo jiné ty matky, pokud mají děti ve školkách nebo ve škole, se mohou věnovat tomu zaměstnání, mohou si vydělat peníze a mimo jiné to je jeden z problémů, který se ukazuje v čase jako akutní, nejsou na tom dobře finančně. Asi 3/4 skutečně těch ukrajinských uprchlíků na tom finančně není dobře a jedinou záchranou, když to takhle řekneme, je skutečně nalezení práce a pravidelného výdělku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je ta solidarita s Ukrajinci výjimečná ve srovnání s přístupem k jiným migračním krizím, respektive migrantům?

Dušan DRBOHLAV, sociální geograf, Přírodovědecká fakulta UK
Ano, to je něco výjimečného. Já bych řekl, že solidarita není výjimečná pro ČechyČeši jsou, ukazuje se v krizových a kritických situacích, kdy je potřeba pomoci, velmi solidární, a teď mluvím velmi obecně, vůči různým událostem, které se dějí, ale tady je ta solidarita vůči této skupině enormní, ale nejsme v tom sami, ta solidarita je po celé Evropě. Nicméně dochází skutečně k něčemu, já bych řekl k takové revoluci nebo revoluční skutečnosti, že se ten obraz migranta díky ukrajinským uprchlíkům v té české populaci změnil a změnil se možná u poloviny populace z té negativní do pozitivní roviny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Končící ukrajinský velvyslanec v České republice Jevhen Perebyjnis nedávno ocenil solidaritu Čechů a také řekl, že nepřátelé zvenčí i zevnitř se budou snažit zpochybnit pomoc Ukrajincům, přesvědčit je, že právě tato pomoc je příčinou ekonomických potíží, ale věří, že tyto pokusy neuspějí, protože Češi už zvítězili tím, že se postavili na stranu pravdy a spravedlnosti, citovala jsem z tweetu pana Perebyjnise. Pane Drbohlave, jakým vývojem prošlo, nebo prochází to vnímání Ukrajinců v České republice?

Dušan DRBOHLAV, sociální geograf, Přírodovědecká fakulta UK
Já si myslím, že tady Ukrajinci mají tradici, nebo jejich přítomnost má tradici už od dávných let, vzpomeňme mimo jiné Velkou říjnovou revoluci, odchod z Ruska, měli jsme tady silnou vlnu ukrajinské inteligence především, se svou komunitou, se svou kulturou, se svým školstvím. Poté došlo k přerušení těchto vztahů, přišla revoluce u nás, přišli noví pracovní migranti a zase ukrajinští pracovníci byli vždy považováni, já bych řekl, za dobré, byli to především muži v začátku, za dobré otce svých rodin, kteří se obětovali pro rodinu a tvrdě pracovali, byli schopni tvrdě pracovat. Na druhé straně tady byl stále rok 68, který v Češích doznívá, a někdo nebyl schopen rozeznat vlastně Ukrajince od Rusa mimo jiné a neorientoval se a viděl pod vším ten neblahý dopad tedy Sovětského svazu. Takže někdo nerozlišoval, ale mnozí rozlišovali a myslím si, že právě Ukrajinci tady měli docela dobré renomé. Takže se domnívám, na to se dělá žebříček mimo jiné, výzkum CVVMCentrum pro výzkum veřejného mínění toto sleduje pravidelně, a my vidíme, že ti Ukrajinci se pohybují, nejsou nejpopulárnější, jako je tomu u Slováků a Poláků například, ale nejsou nejméně populární, jsou někde v polovině či za polovinou, což je docela dobré a na to se teď navázalo, ale naopak díky jasnému agresorovi a ta nespravedlnost a ta krutost je viděna ze strany Ruska zcela jasně, a proto si myslím ta ukrajinská skupina dostává tu velkou dávku solidarity.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Podle čeho poznáme, že se migrant plně integroval?

Dušan DRBOHLAV, sociální geograf, Přírodovědecká fakulta UK
To je dobrá věc. My na to máme v oficiálních kolonkách, je plná integrace tehdy, když získáváte občanství. Jak vy získáváte občanství dané země, to je po určité době, to není hned, je tam určitá doba, kdy musíte splnit určité kroky, a musíte mimo jiné splnit také zkoušky z jazyka, musíte splnit zkoušky z orientace v tom území, reálie a vlastně stáváte se občanem. Ale my víme, že mnozí, i přesto, že získali občanství, nejsou plně integrováni a někteří nebudou do smrti plně integrováni. Je to proto, z mnoha důvodů. Někteří přišli v seniorském věku, nejsou schopni plně ovládnout jazyk a porozumět té kultuře. Tzn. oni budou vždy, příklad mimo jiné postsovětských uprchlíků ve Spojených státech, já jsem měl možnost pobývat rok ve Spojených státech a studovat postsovětské uprchlíky ve West Hollywoodu, a to je ukázka přesně toho, na co se ptáte, kdy byli američtí občané, byli to senioři, většinou židovského původu, kteří utíkali před antisemitismem, a byli v Kalifornii, ale nikdy, přestože byli američtí občané ve svých 70, 80 letech, nikdy nebudou plně integrováni do té americké společnosti, protože se nejsou schopni naučit dobře, a někdo vůbec, anglicky. Tam se přivřely oči z morálních a etických důvodů a vlastně dostali to občanství, přestože by měli složit zkoušku z jazyka, ale prostě tu nesloží a jsou americkými občany, ale nikdy nebudou integrováni. Takže to je složitá otázka, je tam spousta faktorů. Dobrým ukazatelem je tzv. ta identifikační dimenze integrace, kdy se ptáte, s kým se identifikujete. Taková klasická otázka je, komu fandíte, když by hrál váš sportovní tým z původní země s tou vaší novou zemí, tak otázka zní, komu byste fandili. Tak když budete fandit té nové zemi, tak je velká šance, že už se vlastně identifikujete s ní a jste integrováni. Ale my víme zase z výzkumu, že to tak neplatí, že můžete být dobře integrován a plně integrován, ale současně nemusíte ztratit vlastně kontakt s tou svou mateřskou zemí a žijete vlastně transnacionálně, teď máme ten nový pojem a nový koncept transnacionalizace. Takže můžete být integrován, ale můžete současně být i s tím svým domovem původním.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Integrace optikou sociálního geografa, prof. Dušana Drbohlava. /ukázka/

Cizince, kteří přicházejí do České republiky, má ministerstvo vnitra spočítané, rozřazené podle národností. Platí to i pro jaksi opačný směr, pane profesore, mám teď na mysli české krajany v zahraničí?

Dušan DRBOHLAV, sociální geograf, Přírodovědecká fakulta UK
Ano, to se netýká jenom českých krajanů, to se týká všech emigrantů. Ten problém je, že vy můžete statisticky podchytit, a to se ví, lépe imigranty než emigranty. Je to logické, protože té zemi záleží více na tom, kdo do ní přichází, než kdo z ní odchází. Tzn. statistika imigrační je lepší než ta emigrační, to je první důležitá věc. Ten problém registrace emigrantů je veliký. Já řeknu příklad Evropské unie, mimo jiné tady je svoboda pohybu uvnitř Evropské unie a vlastně my nevíme moc dobře, kolik máme kde, jaká země má kolik kde svých občanů uvnitř Evropské unie. Jsou statistiky, které se pokouší to dát nějakým způsobem dohromady, vezmou všechny zdroje, které jsou k dispozici, a udělala to OSN, ta její populační divize, oddělení populační, které publikuje data, která říkají, kolik která země má emigrantů. A bere do hry různé zdroje, sčítání obyvatelstva, různé registry a je to spíš takový kvalifikovaný odhad. Takže to tady existuje a mluvíme o těch, kteří jsou narozeni v té zemi, tzn. jsou to skutečně ti, kteří tam emigrovali. Takže ta data existují, ale teď řeknu jinou věc. My jsme vždy mysleli nebo domnívali se a ta data OSN mimo jiné také hovořila o zhruba 40 tisících, 30 až 40 tisíc Čechů ve Velké Británii. Co se ukázalo s brexitem, brexit vedl k tomu, že přinutil ty, kteří chtějí zůstat Velké Británie, aby se registrovali, a najednou se ukázalo, že v té Velké Británii se zdá, a odhady jsou, až 90 tisíc Čechů podle těch registračních statistik. Tzn. téměř 2× tolik, to chci ukázat na to, jak ty informace jsou pochybné a zpochybnitelné a jak se člověk musí vždy velmi opatrně dívat na to, s čím pracuje mimo jiné, s jakými daty, prověřit si je, a když je nelze prověřit, tak je alespoň informovat o tom, s jakými daty pracuji a odkud jsou. A jak zní ta definice toho, s čím se pracuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vy pracujete právě aktuálně na průzkumu této problematiky. O co se chcete opírat nebo s jakými zdroji budete pracovat?

Dušan DRBOHLAV, sociální geograf, Přírodovědecká fakulta UK
Ano. My jsme požádali, a úspěšně, kolegyně Janská je vedoucí, my jsme získali 2 projekty, jeden TAČRTechnologická agentura České republiky, a druhý GAČRGrantová agentura České republiky, a oba ty projekty jsou o české diaspoře, respektive českých krajanech v zahraničí. Nejsme tam v tom sami, v těch projektech je také Czexpats in Science, je tam Etnologický ústav Akademie věd a je tam /nesrozumitelné/, to je složený tým odborníků. A nám jde o to, v tom prvním tačrovském projektu, ten je aplikovaný a tam nám jde o to, má o to zájem a vlastně přišlo s tím ministerstvo zahraničí, abychom zjistili, jakým způsobem můžeme zlepšit vztah mezi našimi krajany nebo těmi, kteří jsou dlouhodobě v zahraničí, Čechy žijícími dlouhodobě v zahraničí, a českým státem. Tzn. hledáme...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak jsou provázaní Češi...

Dušan DRBOHLAV, sociální geograf, Přírodovědecká fakulta UK
Přesně tak, jak jsou provázáni a jaké problémy s tou provázaností souvisí. A zdali by se nedala ta provázanost třeba zintenzivnit, zkvalitnit, atd. Takže to je ten první projekt a ten druhý projekt je výzkumný, je orientován na základní výzkum. Tam nám jde o to, jak jsem naznačil ten proces transnacionalizace, tak s ním pracovat, pracovat s diasporou, pracovat s integrací a podívat se, jaké vazby a podmíněnosti u těchto tří vlastně konceptů fungují, takže to je ten druhý projekt. Vraťme se k tomu prvnímu. My jsme, abychom mohli pracovat a získat data, tak jsme museli získat informace o těch našich krajanech a od našich krajanů. Šli jsme na to metodou kvantitativní a kvalitativní, udělali jsme online dotazník, ten jsme připravili a ten se rozprostřel po té internetové síti a získali jsme 940 odpovědí od Čechů, anebo těch, kteří mají český původ, už nejsou Češi, nemají české občanství, žijících v zahraničí. Poté jsme si vybrali z toho 100 lidí, ještě jsme přidali některé tedy, někteří byli vybráni z tohoto a některé jsme přidali, a udělali jsme 100 interview, respektive na těch ještě pracujeme, takže 100 interview s těmi našimi krajany. A ptáme se jich na ty věci, které jsem zmínil, a budeme ta data analyzovat a interpretovat, respektive už to děláme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Předpokládám, že jednou z těch mnoha otázek vašeho výzkumu bude i to, jak jsou Češi integrováni v těch cílových zemích své migrace.

Dušan DRBOHLAV, sociální geograf, Přírodovědecká fakulta UK
Ano, ale ta naše krajanská diaspora, nebo diaspora zase, ta má x významů, to bychom si museli specifikovat tu naši definici diaspory, a ta naše krajanská komunita, mimo jiné odhaduje se, že máme asi 2,5 milionu Čechů, všech Čechů, těch, kteří se narodil v Česku, ale i těch, kteří se hlásí k českému původu, a odhaduje se, že máme 900 tisíc těch, kteří se narodili v Česku a emigrovali do zahraničí, ať už jsou tam dlouhodobě, anebo natrvalo. Ta krajanská komunita je velmi diverzifikovaná. My tam máme pracovní migranty, kteří jsou v Německu dlouhodobě. Jsou velmi spjati s tím Českem a vlastně vrací se poměrně často, někdo i jednou týdně, někdo jednou za měsíc, ale integrují se v tom Německu svým způsobem. Máme tam lidi v Austrálii, máme ve Spojených státech, v Kanadě, kteří jsou tam dlouhodobě. Mimo jiné, já jsem osobně dělal třeba interview s ženami, s českými, velmi emancipovanými, jsou to Češky, které si vzaly protějšky cizince, mají děti a jsou velmi česky orientované, tzn. učí své děti česky, využívají nebo zakládají českou školu, chodí do Sokola, zakládají české pěvecké spolky, ale integrují se velmi dobře do té americké společnosti. Tzn. je to velmi těžké zobecnit. Budou tam taky ti, kteří jsou neoprávněně třeba ve Spojených státech, my nevíme, kolik máme Čechů, kteří...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Načerno.

Dušan DRBOHLAV, sociální geograf, Přírodovědecká fakulta UK
Ve Spojených... Do Spojených států je těžké se dostat, respektive když se tam dostanete, tak už je ta kontrola, vnitřní kontrola je poměrně malá. Tam, když neprovedete jakýsi malér, třeba nějakou autonehodu nemáte nebo nejste přistiženi při něčem, tak můžete spokojeně pobývat, spokojeně v uvozovkách, a pracovat, takže... Tak tam budeme mít velmi zase specifickou skupinu Čechů, kteří budou integrování velmi omezeně, budou pracovat pro svého zaměstnavatele, ale vlastně nebudou moci komunikovat s tím okolím a budou chtít vydělat co nejvíce peněz, takže ta odpověď je složitá, bude to různé, mnozí jsou integrováni bezvadně, jsou téměř bych řekl asimilováni, to není hezké slovo, ale vlastně už jsou zařazeni, nepoznali byste, že nejsou místní, ale přesto budou držet své pevné vazby na mateřskou zemi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Lze říct, kde je, pane Drbohlave, nejsilnější komunita, česká komunita ve světě?

Dušan DRBOHLAV, sociální geograf, Přírodovědecká fakulta UK
Dobrá otázka. Zase nevíme úplně ta čísla přesně, ale jsou to Spojené státy, je to Německo, je to Kanada, je to Austrálie. Pak jsou to ty evropské země, FrancieŠvýcarskoRakousko, kde už ale ty počty jsou nižší. Ale Německo, třeba řeknu příklad, tam se zase odhadovalo až 900 tisíc tuším Čechů v Německu, ale tam spadli i sudetští Němci, kteří vlastně nejsou klasičtí a typičtí migranti, takže tam se musí odečíst, teď někdo se vůbec nehýbal, ale hýbaly se hranice, tzn. on vlastně se stal cizincem, aniž by k tomu cokoliv udělal, tzn. tam se musí skutečně velmi bedlivě pracovat s těmi daty a není to vůbec věc jednoduchá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A předpokládám, že jsou i tací, kteří se ke svým kořenům prostě už nehlásí.

Dušan DRBOHLAV, sociální geograf, Přírodovědecká fakulta UK
Ano, jsou tací, kteří se nehlásí, ale o těch my zase tak moc nevíme. My víme o těch, kteří... Ti se ztratí, ale víme o těch, kteří se hlásí, a to není zanedbatelná skupina, a chci říci, že, a mimo jiné i ten výzkum to ukazuje, že necítí, respektive cítí takový trošičku odstup od té české společnosti, že tady nejsou bráni jako někdo, kdo by byl rovnocenným partnerem a kdo by je mohl vlastně... Spíše je to jako jakýsi rušivý faktor tady, cítí, že jsou bráni jako rušivý faktor, a nikoliv jako někdo, kdo přichází s nabídkou a mimo jiné je obohacen, migrace kultivuje, oni jsou kultivováni. Přicházejí s novými podněty, s novými zkušenostmi, které by šlo zúročit, a toto... Mimo jiné mluvíme o sociálních remitencích a finančních remitencích. Řeknu jednu věc, 4 miliardy dolarů ročně sem plynou od českých emigrantů jako remitence. Tzn. to není malé číslo. Teď se vrátím k těm sociálním remitencím, to je všechno to, co nabídnete migrací kromě financí a co byste mohli, a někdo to, v některých zemích se to využívá, věnovat zpátky té své zemi, a tady zaostáváme, to jsou ty know-how, to jsou všechny ty zkušenosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
O novém výzkumu o české diaspoře v zahraničí a také o integraci migrantů hovořil v Jak to vidí prof. Dušan Drbohlav, sociální geograf z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Já vám, pane profesore, děkuji za váš čas i informace a přeji vše dobré. Na slyšenou.

Dušan DRBOHLAV, sociální geograf, Přírodovědecká fakulta UK
Já děkuji taky a na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beeye www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.

autor: Zita Senková
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.