Přepis: Jak to vidí Denisa Hejlová – 3. listopadu 2021

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vítejte u rozhovoru na aktuální témata. Dobrý den přeje Zita Senková. Pozvání přijala Denisa Hejlová, vedoucí Katedry marketingové komunikace a public relations z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Ráda vás vidím, dobrý den.

Denisa HEJLOVÁ, Institut komunikačních studií a žurnalistky FSV UK
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Položíme si například otázku, jak vypadá současná veřejná komunikace o očkování. Proč někteří lidé stále více věří takzvaným alternativním faktům. Jak se vyrovnat se šířením dezinformací a co si slibovat od Meta verze, nerušený poslech. Země je placatá, /nesrozumitelné/ roznášejí nemoci, očkování je čipování lidí. To jsou jen některé z výroků, které kolují ve veřejném prostoru a nejenom v České republice, kterým někteří lidé věří. Paní Hejlová, vy jste s kolegyní Terezou Rábovou a dalším týmem kolegy zkoumali komunikaci i dezinformace kolem očkování. Například otázky kdo a proč nejčastěji jednak věří dezinformacím a proč nejčastěji šíří. Což vlastně 4 otázky, tak to můžete vzít postupně. K čemu jste dospěli, co jste zjistili?

Denisa HEJLOVÁ, Institut komunikačních studií a žurnalistky FSV UK
Dezinformace a různé fámy, různé alternativní výklady světa, byly a vždycky jsou a budou také součástí všech generací celého světa, co lidstvo pamatuje. Takže není to nějaká věc, která by se objevila nyní náhodou. Co jí ale akcelerovalo v poslední době, je nástup sociálních médií. Tato sociální média a vůbec digitální komunikace najednou ten svět proměnila způsobem, jaký jsme dosud neznali, protože právě ti lidé, kteří mají nějaký názor, který je odlišný, tak mohou získat prostor, který předtím nikdy nezískali. Předtím vám vlastně zbývalo třeba stoupnout si do rohu britského Hyde parku. Vzít si nějaký tlampač a vykládat svoje názory do světa. Dneska si představte, jako kdyby ten tlampač místo desítek lidí mohlo zasáhnout stovky nebo dokonce miliony lidí po celém světě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Klik myší.

Denisa HEJLOVÁ, Institut komunikačních studií a žurnalistky FSV UK
Přesně tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ale ty sociální sítě jsou už tady, není to žádná novinka. Už tady s nimi pracujeme několik mnoho let v podstatě. Vyvíjí se to také nějak?

Denisa HEJLOVÁ, Institut komunikačních studií a žurnalistky FSV UK
Vyvíjí, protože sociální média zpočátku byla vnímaná jako něco, co přinese lidem větší demokratičnost. Co vlastně umožní tu pluralitu názorů. My ale dneska už víme, že sociální média operují na tom systému, který akcentuje tyto polarizační názory a častokrát i negativní zprávy, protože ty lidi déle udrží u sledování těchto médií.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vidíme také, že v podstatě se často zakládají takové ty skupiny vlastní, kde si lidé svým způsobem potvrzují své názory, své vidění světa, podporují se v tom?

Denisa HEJLOVÁ, Institut komunikačních studií a žurnalistky FSV UK
Je to tak, sociální média umožní vznik komunit, a to jak dobré, tak to může být i negativní pro tu společnost. Vytváří se tam takový psychologický efekt, který se nazývá Group think, neboli skupinové myšlení. A to je vlastně to, že jakmile se stanete členy té skupiny, tak ostatní váš názor podporují a potvrzují. A naopak, když řeknete něco, co je proti tomu názoru v té skupině, tak vás z té skupiny mohou až vyloučit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Často slýcháme také argumenty typu, chce to mít zdravý selský rozum, což asi také nebude žádné novum.

Denisa HEJLOVÁ, Institut komunikačních studií a žurnalistky FSV UK
Je to tak, ale ten selský zdravý rozum častokrát bývá postavený spíše na emocích, protože emoce nám umožňují rozhodovat se rychle a na základě toho, čemu říkáme vlastně takový ten náš vnitřní pocit nebo intuice. Ten ale není vždycky založený na ráciu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co si vlastně představit tedy pod tím, když se řekne alternativní informace nebo správa nebo alternativní fakta?

Denisa HEJLOVÁ, Institut komunikačních studií a žurnalistky FSV UK
Tak je důležité říct několik věcí. A to je to, že ten, to slovo alternativní dneska slouží pro častokrát jako takové lepší označení pro něco, co prostě není pravda. Co prostě není tak, jak to lidé vnímají. Odporuje to třeba základním poznatkům vědy. Takže častokrát to slovo alternativní fakta používá pouze jako nálepka pro nějakou zjevnou lež. Na druhou stranu si ale musíme uvědomit, že ten svět potřebuje nějaká alternativa k hlavnímu proudu, aby se nedostal do nějakého ideologického zacyklení. Takže je potřeba kriticky zkoumat ty věci a častokrát třeba /nesrozumitelné/ nebo nějaké vlastně objevování nepravostí, nefunkčnosti toho systému, pochází z alternativních zdrojů. Takže nelze jednoduše zavést cenzuru, která bude hlásat jenom jeden názor. To také není správný krok.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Asi je ale tedy rozdíl mezi jaksi zdravou ne dezinformační alternativou, i když možná bychom i použili ten zdravý rozum a dezinformací.

Denisa HEJLOVÁ, Institut komunikačních studií a žurnalistky FSV UK
Určitě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Záměrnou lží, záměrnou manipulací.

Denisa HEJLOVÁ, Institut komunikačních studií a žurnalistky FSV UK
Ty dezinformace mohou být opravdu velmi škodlivé a do konce až zničující. Protože dezinformace jsou často využívány různými uskupeními jako profesionálně šířené informace, které mají cíl. Cíl někoho poškodit, nabourat nějakou důvěru, anebo i cíleně třeba poškodit skupinu lidí. Vidíme například, že v poslední době se výrazně rozšířily různé dezinformace spojené s antisemitismem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kdo asi i na základě informací nebo poznatků z vašeho výzkumu paní Hejlová, věří těm dezinformacím, jaká je typologie těchto lidí?

Denisa HEJLOVÁ, Institut komunikačních studií a žurnalistky FSV UK
Častokrát si lidé myslí, že dezinformacím věří jenom ti ostatní. Že oni sami jim nevěří a že oni mají ten zdravý kritický nebo selský rozum. Ale bohužel to tak neplatí. My najdeme lidi napříč všemi různými kategoriemi, kteří věří různým typům dezinformací a mohou to být maminky na mateřské dovolené. Mohou to být inženýři, mohou to být specialista z IT sektoru. Nezáleží na vzdělání, nezáleží na sociálním statusu nebo na finančním příjmů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tradiční a kvalitní žurnalistika podtrhuji ověřuje své informace, uvádí zdroje. Asi je iluzorní myslet si, že všichni konzumenti zpráv takto přemýšlí, že chtějí mít ty informace ověřené, vyzdrojované. Místo toho si raději přečtou na nějakém webu nebo profilu zprávy od někoho, jehož identita třeba ani není možná, není možné dohledat.

Denisa HEJLOVÁ, Institut komunikačních studií a žurnalistky FSV UK
Je to tak. Můžeme za tím hledat různá vysvětlení. Zejména to, že lidé dneska tu svojí identitu považují za to nejdůležitější, že vlastně ten svůj postoj a svůj názor dávají před nějakou objektivitu nebo před vlastně sdílení faktů, na kterých se shodne většina.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Překvapilo vás něco, když jste s týmem kolegů a kolegyň zkoumali právě tento fenomén dezinformací? Jednak vlastně kdo a proč je šíří, kdo je sdílí? Dospěli jste k nějakému možná překvapujícímu momentu?

Denisa HEJLOVÁ, Institut komunikačních studií a žurnalistky FSV UK
Určitě, samozřejmě, my se častokrát díváme na ty dezinformace jako na věci šířené profesionálně například z jiných států. Ale když se podíváme skutečně na to očkování, tak tam stačí zadat do běžného vyhledávače, očkování názory a v podstatě nemusíte vůbec dlouho pátrat. Na nějakém druhém třetím odkazu už vám vyběhnou zcela zjevné lži.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kde se vzalo /nesrozumitelné/ hnutí?

Denisa HEJLOVÁ, Institut komunikačních studií a žurnalistky FSV UK
Tak to má docela zajímavou historii. To /nesrozumitelné/ hnutí vzniklo v podstatě nebo je spojené s jednou vědeckou studií. Byla to studie Dr. /nesrozumitelné/, která údajně měla prokazovat vlastně to spojení vzniku autismu u dětí s očkováním. Ovšem co již ti recenzenti nevěděli je to, jak byli ti lidé do té skupiny vybíráni. Vybíraly je tam právní kanceláře, které potom chtěly ty postižené děti zastupovat. Těch dětí bylo pouze 12. A tato studie byla publikována v prestižním lékařském časopise Lancet. Visela tam asi 10 let, než jí retrahovali, stáhli a označili jí za podvod.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vysvětluje Denisa Hejlová z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Paní Hejlová, kdo z veřejných osob, osobností, potažmo profesí se v souvislosti s pandemií těší, řekněme, největší důvěře? Často se k vývoji vyjadřují pochopitelně nejenom kromě politiků, vědci, lékaři různých odborností, hygienici a další experti.

Denisa HEJLOVÁ, Institut komunikačních studií a žurnalistky FSV UK
Nemám na to žádná tvrdá data, která bych vám mohla prezentovat. Ale spíš je to rozdělené podle skupin. Každý si vybere toho svého oblíbence, který mu konvenuje, kterému věří, který je mu sympatický. A toho potom sleduje a tyto osobnosti mohou být skutečně velmi různé.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Měla jsem i na mysli to, že zpočátku se říkalo, že stoupne právě i možná jaksi důvěra v určité profese, ať zejména co se týče vědců a lékařů.

Denisa HEJLOVÁ, Institut komunikačních studií a žurnalistky FSV UK
Zatím to příliš nevidíme. Ta důvěra z posledního výzkumu agentury Edelman, který se zabývá měřením vlastně důvěry globálně. Tak je víceméně stejná, jako byla v loňském roce. Stále ti vědci a akademici jsou na těch nejvyšších příčkách, ale těsně za nimi se drží také, když vlastně porovnáme, tak v podstatě hodně velkou důvěru mají lidé, jako jsme my. To znamená lidé, kteří nám jsou podobní. My tedy čím dál častěji bereme jako důležitý názor lidí, kteří mají stejný životní styl, jako jsme my a samozřejmě na těch nejnižších příčkách tohoto žebříčku jsou politici.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak komunikuje vláda, ministerstva, hygienici, ÚZIS a další ten vývoj pandemie? Když to srovnáme, už končí druhý rok v tomto modu. Čísla v posledních letech výrazně rostou. Komunikují tyto složky, řekněme, lépe, důsledněji, profesionálněji nebo srozumitelněji?

Denisa HEJLOVÁ, Institut komunikačních studií a žurnalistky FSV UK
V něčem nastalo určitě zlepšení. Měli jsme zde lepší očkovací kampaň. Ovšem samozřejmě musíme vidět i ta negativa, přestože vláda jasně deklarovala, že komunikace je důležitá a nedokázala jí za tu dobu vůbec lépe zkoordinovat. To znamená, stále nemáme žádné jedno centrum, které by říkalo na základě vědeckých a epidemiologických doporučení. Přesně to, co mají lidé dělat. Nefunguje digitální komunikace. Nefunguje aplikace například eRouška, a bylo zcela zrušena. Příliš se nezlepšilo trasování, kde opět digitální nástroje by se mohly velmi dobře využít. Můžeme celkově shrnout, že poté stránce té digitalizace a využívání digitálních nástrojů, té komunikace a ve správě dat, ta Česká republika opravdu selhala a nenastalo zde žádné zlepšení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nesouvisí to třeba i s tím, že často si samotní, ať už vědci nebo lékaři protiřečí, když vysvětlují epidemii?

Denisa HEJLOVÁ, Institut komunikačních studií a žurnalistky FSV UK
Ano, určitě a také to souvisí s tím, že i samotní novináři častokrát v zájmu takzvané objektivity vyhledávají názory, které si protiřečí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Alternativní?

Denisa HEJLOVÁ, Institut komunikačních studií a žurnalistky FSV UK
Ano, je to tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jinak často zaznívá i názor, jestli skutečně potřebujeme vládní kampaň na to, abychom se očkovali, abychom se starali o naše zdraví?

Denisa HEJLOVÁ, Institut komunikačních studií a žurnalistky FSV UK
No, tady je potřeba říci, že vláda komunikuje standardně. Ta vládní komunikace v oblasti zdraví je běžnou součástí našeho života a měla by tady určitě být. Měla by se týkat více věcí, ať už jsou to různé prevence, pravidelné prohlídky. Vůbec to, jak se starat o naše zdraví a o naše tělo. To je běžná součást. A když se podíváme na ten rozpočet, který proběhl na tu největší vlastně očkovací kampaň, což je opravdu klíč k tomu, jak naši republiku dostat z koronavirové pandemie, tak ty částky byly opravdu velmi nízké.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak vy jako vlastně expertka na PR a strategickou komunikaci vnímáte kampaně obecně. Teď se oprostíme od všech virů. Jaká je síla takových kampaní? Například, když se nasadí klidně na nějaký výrobek nebo službu, jaký to mívá dopad na nás konzumenty?

Denisa HEJLOVÁ, Institut komunikačních studií a žurnalistky FSV UK
To je věc, o které se hodně diskutuje. A ještě ve dvacátém století reklamní experti říkali, že polovina nákladů na reklamuje je vyhozených z okna. Protože nevíte, jestli měla nějaký efekt, ale bez té druhé poloviny se neobejdete. Dneska, když už máme digitální nástroje, tak my to můžeme mnohem lépe změřit. Zejména reklama v online prostoru se dá měřit poměrně přesně. Vidíte, jestli třeba lidé po shlédnutí té reklamy opravdu koupili ten produkt. U toho očkování to ale takhle propracované nebylo. Tam nemůžeme jasně říci, že kampaň přiměla tolik a tolik lidí. Vždycky se budeme tam nějakým způsobem dohadovat o tom. Ale i na to se dají provádět různé testování a výzkumy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Když jsme hovořili o sociálních sítích a o jejich vlivu i možná na nepřímo teda na vývoj pandemie, ale tu komunikaci ve veřejném prostoru, tak šéf Facebooku Mark Zuckerberg si vytyčil novou Metu, obrazně i doslovně řečeno. Metu s velkým M. Jeho společnost přejmenuje na Meta. Bude zastřešovat služby jako Facebook či Instagram. Odkazuje na takzvané meta versum, tedy internetový svět, který společnost buduje. Co si od toho slibovat, paní Hejlová?

Denisa HEJLOVÁ, Institut komunikačních studií a žurnalistky FSV UK
Tak je to ze strany Facebooku takový očekávatelný krok. Samozřejmě snaží se říci, že je něco více než jenom ta sociální síť. Že nabízí i jiné produkty a služby. Zároveň přichází ve chvíli, kdy se proti Facebooku objevuje čím dál tím více negativních informací. Například prestižní deník Wall Street Journal uveřejnil sérii článků takzvaných Facebook file, ve kterých popisuje některé, můžeme říci nekalé praktiky této společnosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Asi nemusím připomínat, že americký gigant bojuje s kritikou zákonodárců, také regulačních orgánů. Nejenom co se týče jaksi tržní síly, ale také ta kritika se týká toho, jak na svých platformách přistupuje právě k projevům nenávisti nebo k těm dezinformacím. Jaký máte na to názor? Jak přistupovat k problematickému obsahu na takových platformám? Ať už je to Facebook, Instagram, Twitter a další?

Denisa HEJLOVÁ, Institut komunikačních studií a žurnalistky FSV UK
Ta otázka je velmi těžká. V první řadě ti uživatelé těch sítí si musí uvědomit, že to není žádná služba, kterou dostávají zadarmo. Oni za něj platí. Platí za ní svými daty a tím, že vlastně ukazují na síti, co sledují, co je baví, co je nebaví. A umožňují jim na základě toho nabízet jim reklamu. Takže tohle to je opravdu jako skutečný základ těch sociálních médií. To nejsou žádná náměstí, žádné veřejné prostory. To je prostě komerční svět. A ten ovládá poměrně málo firem. Zatím nikdo úplně nepřišel na to, co je ta správná cesta. Jak a zda je regulovat. Pravda je ale tak, že tyto společnosti jsou regulované opravdu naprosto minimálně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Taky vědí, na co všechno klik nemá a podle toho nám také to dávají různé informace nebo reklamy, doporučení?

Denisa HEJLOVÁ, Institut komunikačních studií a žurnalistky FSV UK
Ano, je to přesně tak. Tato média o vás vědí více možná, než si myslíme /souzvuk zvuků/ nebo než jsou si lidé ochotni přiznat, že takový jsou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Říká Denisa Hejlová z fakulty sociálních věd. Jak rozumíte komunikaci Kanceláře prezidenta republiky během hospitalizace Miloše Zemana?

Denisa HEJLOVÁ, Institut komunikačních studií a žurnalistky FSV UK
To je pro mě velmi citlivá otázka. Já to vnímám velmi osobně, protože ta komunikace Kanceláře prezidenta republiky v této těžké situace, ale i před ní je opravdu velmi neprofesionální. A mě to samozřejmě lidsky velmi mrzí. Protože já tady 10 let vedu Katedru marketingové komunikace a public relations, kdy se snažíme vychovávat stovky studentů v tom, co je ta dobrá praxe. V tom, v tom co je ten etický postup a v tom, že je to služba. Je to služba veřejnosti a oni potom přijedou domů za svojí babičkou, dědečkem a ty se jich zeptají, tak co budeš dělat, až tady vystuduješ tu Univerzitu Karlovu? A oni častokrát řeknou, tak já budu třeba tiskový mluvčí. A babička se jich zeptá, to budeš jako pan Ovčáček, a to pro nás určitě není dobrá vizitka, protože takto ta profese vypadat nemá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V polovině října se vůči práci prezidentova mluvčího vymezilo asi 1000 profesionálů. V oboru public relations se připojili se k otevřenému dopisu asociace public relations Apra, které také kritizuje nečinnost mluvčího a pan Ovčáček tu kritiku odmítl s tím, že na Pražském hradě odmítá dělat PR, protože cituji, opravdový státník nic takového nepotřebuje, státní politika není a nesmí být PR prodej jogurtů. Tolik citace prezidentova mluvčího. Paní Hejlová, obecně, jaké jsou principy práce PC profesionála v oblasti tedy public relations? Co učíte vaše posluchače?

Denisa HEJLOVÁ, Institut komunikačních studií a žurnalistky FSV UK
Tak je vidět, že tady z toho vyjádření pan Ovčáček prostě opravdu nerozumí podstatě té věci. On jí nikdy nedělal. On je bývalý novinář stranického deníku komunistické strany a nemá základy té profese. Ta profese má svoje pravidla. V první řadě je to sloužit, a to nejenom svému zaměstnavateli, ale v této pozici především té veřejnosti. Nelhat, poskytovat ověřené informace, včas, pravdivě a pokud možno co nejrychleji. To znamená být co nejtransparentnější. Snažit se, aby vám veřejnost nebo různé jiné podsložky té veřejnosti, co nejlépe porozuměly. A to my tady skutečně nevidíme. My vidíme nějakou informační hradbu, anebo mlžení různými až opravdu jako groteskními způsoby publikování různých žalmů v situaci, kdy to je naprosto nepatřičné a tak podobně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Máte vy proto osobně možná nějaké vysvětlení. Těžko říct?

Denisa HEJLOVÁ, Institut komunikačních studií a žurnalistky FSV UK
Tak všichni jsme jenom lidé a i pan Ovčáček má nějaký svůj lidský postoj. Snaží se spíše strhávat tu pozornost na sebe, ale skutečně neslouží dobře ani této profesi ani této republice.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Rozpoutala se také debata o tom, zda a jaké záběry například v souvislosti s hospitalizací hlavy státu je vůbec vhodné zveřejnit. Teď nemám na mysli ani tak možná video, kde pan prezident /nesrozumitelné/ v Ústřední vojenské nemocnici podepisuje dokument o svolání nové Sněmovny. Ale třeba i video, které se objevilo bezprostředně po tom příjezdu sanitky do areálu Střešovic.

Denisa HEJLOVÁ, Institut komunikačních studií a žurnalistky FSV UK
Řada z novinářů deklarovala, že mají i další vizuální nebo další materiály a informace, ale že nechtějí zveřejňovat s ohledem právě na rodinu a na jakousi citlivost té situace. I to video, které sami publikovali pracovníci Kanceláře prezidenta republiky. Mně nepřijde jako příliš etické. A celé to vystupování, včetně prostě svolávání tiskové konference, peskování novinářů, aby přišli ve společenském oděvu, spíše odvádí pozornost od podstaty věci. Od toho, že Kancelář prezidenta republiky prostě nepracuje tak, jak má, tak jak má vypadat služba veřejnosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A jak má vypadat služba veřejnosti, už jste teda popsala ty zásady práce PR profesionála. Jak jsou na tom z vašeho odborného pohledu třeba tisková oddělení, řekněme, dalších vládních institucí a vůbec můžeme zařadit i další organizace?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tady se bavíme o takzvané vládní komunikaci. Ta vládní komunikace je trošku odlišná od toho konceptu public relations, tak jak my je známe v tom komerčním světě. Ten samotný pojem té vládní komunikace u nás po revoluci v podstatě byl poměrně dlouho opomíjený a příliš se nerozvíjel teoreticky, přestože v té oblasti pracuje celá řada lidí. Celá řada lidí pracuje v tiskových odborech, na ministerstvech a tak dále. A potažmo my to můžeme rozšířit a zabývat se tou komunikací ve veřejném sektoru a tam opět pracuje celá řada lidí na různých pozicích, ať už jsou to v tiskových odborech, třeba nemocnic, požárníků, policistů a tak dále. Toto všechno jsou vlastně noví profesionálové, kteří se zabývají touto oblastí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V poslední době také vídáme, že je čím dále méně takových těch klasických tiskových konferencí. A teď vůbec nemám na mysli jaksi vynucenou možnost nebo model kvůli restrikcím, protože se spousta věcí v uplynulých měsících přesunula do toho online prostoru, ale jako kdyby už ta klasická tisková konference ztrácela na síle?

Denisa HEJLOVÁ, Institut komunikačních studií a žurnalistky FSV UK
Je to přesně tak, jak jste to popsala. A je to způsobeno tím, že novináři mají čím dál tím méně času, chodit a sbírat si informace v terénu. Ten tlak na to, aby ty zprávy byly publikovány co nejdříve a zejména v tom online prostoru, je velmi silný. A ty redakce nenabírají více lidí, spíše naopak. Takže ten tlak na vlastně to, co všechno ten novinář musí během dne zvládnout, udělat, se spíše stupňuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co je třeba už vyloženě přežitek, když mluvíme o komunikaci o public relations?

Denisa HEJLOVÁ, Institut komunikačních studií a žurnalistky FSV UK
Tak s dostupností a s rychlostí komunikace se nevyplácí a nikdy se nevyplácelo, ale čím dál tím je to vlastně problematičtější jednoduše lhát. Protože ta pravda většinou se někde objeví, někde vyplave napovrch. Takže já vždycky doporučuju nelhat, protože to opravdu velmi rychle může vyjít na světě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Říká Denisa Hejlová, z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Děkuji za váš čas, informace a poznatky a přeji vše dobré, na slyšenou.

Denisa HEJLOVÁ, Institut komunikačních studií a žurnalistky FSV UK
Děkuji, pěkný den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mým zítřejším hostem bude ekonom Lukáš Kovanda. Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu, přeje Zita Senková. .

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.