Přepis: Jak to vidí Andor Šándor – 30. prosince

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobré ráno a nerušený poslech vám přeje Karolína Koubová. Dnešním hostem Jak to vidí je bezpečnostní poradce a generál v záloze Andor Šándor. Vítejte!

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce, generál v záloze
--------------------
Hezké ráno přeji.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
O čem bude dnes řeč. Přinese příměří mezi syrskou vládou a opozicí klid na Blízkém východě? Jaké bezpečnostní výzvy z roku 2016 se promítnou do roku 2017 a jak jsme na ně připraveni? A také se vrátíme k nedělnímu pádu ruského Tupolevu s Alexandrovci na palubě. Tak, začalo platit příměří mezi syrskou vládou a opozicí, jakkoli jsou tu první zprávy o tom, že tedy není úplně dodržováno. Nezahrnuje džihádistické skupiny. Jak vnímáte ten vývoj poslední v Sýrii, blíží se konec války?

Čtěte také

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce, generál v záloze
--------------------
Tak, já bych si přál, aby se blížil konec války, ale nejsem žádný velký optimista, protože těch příměří jsme měli už několik. Toto příměří je zvláštní s tím, že v něm vztaženy Spojené státy, v zásadě to příměří dojednalo Rusko, Turecko a Írán. Všechny země, které mají v Sýrii své velké zájmy, ale máme tu také řadu skupin, v Sýrii je asi 100 různých bojůvek, které jsou podporovány nejenom teda těmito třemi státy, ale také státy jako je Saúdská Arábie, Katar a další státy Zálivu, ty samozřejmě v tom jednání nebyly účastněny, a to příměří vždycky ukazuje, jak ty státy, které tam někoho podporují, jaký mají skutečný vliv na ty skupiny. Já si myslím, že je potřeba, aby se našel ten nejmenší společný jmenovat, aby se přestali zabíjet nevinní lidé, protože podle některých odhadů až milion lidí zemřelo v Sýrii, což je obrovský počet. Já bych chtěl říct, že jenom zlomek z nich ovšem zabil Islámský stát, všecko jde na vrub těch bojůvek, které někdo mylně nazývá Umírněnou syrskou opozicí. Já bych chtěl říct, že Umírněná syrská opozice, pokud byste ji chtěli hledat, tak je potřeba jet do nějaké londýnské kavárny, nikoliv do Sýrie, protože tam nikdo umírněný není. To jsou prostě všechno lidé, kteří bojují o moc, bojují o nějaké své cíle a vůbec si nevybírají prostředky, kterými to dělají.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A ten poslední vývoj, kdy tedy se jaksi vláda Bašára Asada dohodla s opozicí a nějakým způsobem na tom příměří přesto, jak říkáme, už teď jsou tu zprávy, že je porušováno, domníváte se, že to takto bude pokračovat nadále?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce, generál v záloze
--------------------
Tady je důležité, že součástí toho příměří je nějaké federalizace Sýrie, to znamená, že tři části, dvě, každý z těch velkých hráčů, kteří to dojednali, bude si udržovat svůj vliv. Írán má svůj vliv a svůj zájem v podpoře Hizballáhu a podobně. Turecko má samozřejmě maximální zájem v Sýrii v tom, ani ne tak za zničit Islámský stát, jako držet na uzdě jakékoliv ambice syrských Kurdů, také proto Turecko provedlo před několika týdny tu operaci, kdy během pár dnů jedním tankovým praporem vyčistili velké pásmo asi 80kilometrové na společné hranici od Islámského státu, ale také samozřejmě od syrských Kurdů. No, a zájem Rusů je, aby v Damašku vládl někdo z těch šíitských Alavitů, určitě to nemusí být Bašár Asad, to není žádná láska mezi Putinem a Asadem, je to prostě jenom, že Rusové si potřebují zachovat svoji jedinou základnu, kterou mají mimo území své, a to je Tartus. Mají samozřejmě, to je myslím námořní a teď si vybudovali v Latákii i tu leteckou základnu, a pro ně bude dostatečné, pokud tato záležitost bude pro ně zachována. Otázka je, jak se postaví Donald Trump, ten byl vyšachován, respektive byl vyšachován prezident Obama, který stejně už žádnou zásadní operaci proti nikomu nenařídí, navíc stejně všechno už teď konzultuje s Trumpem. Je tady evidentní, že zřejmě Rusové dostali volnou ruku v tom, co Trump říkal, že pro něj je nejdůležitější jaksi zlikvidovat Islámský stát.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
To znamená, že Spojené státy dá se říci ustoupily Rusku, co se týká Sýrie?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce, generál v záloze
--------------------
Já si myslím, že možná byly i, neřeknu, že by úplně ustoupily, a prostě Rusové využili toho vakua, využili ty doby, kdy se předává moc mezi prezidentem Obamou a nový prezidentem Trumpem, a prostě tu aktivitu využili k tomu, aby dosáhli těch svých politických a strategických zájmů, které v Sýrii mají.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Co pro bezpečnost Evropy bude znamenat, pokud takto Vladimir Putin posílí vlastně své pozice právě jaksi vítězstvím u Aleppa?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce, generál v záloze
--------------------
Víte, já si nemyslím, že Putinovo Rusko, ať je autoritativní, jakékoliv, ať bojuje o své zájmy silně vehementně tam, kde může, takže by chtělo jakkoli napadnu kteroukoli zemi v Evropě, já si to prostě nemyslím. Ruské ozbrojené síly po válce v Gruzii prochází zásadní modernizací, jenomže ta modernizace je narušená jednak sankcemi, které Evropská unie a Spojené státy uvalily na Rusko poté, co došlo k tomu sporu na východní Ukrajině, to je první věc. A druhá věc, dlouhodobě cena ropy byla nízká, stagnovala, a jestliže ruský rozpočet byl postavený na nějaké ceně okolo 90 dolarů na barel, a ta cena se pohybovala v řádu někde kolem 40 dolarů, tak jako to je samozřejmě citelný problém. A Rusové už teďka zkrátili všem ministerstvům rozpočet o 10 %, armáda také přijde o řadu peněz. Rusové vědí, že jejich armáda ve srovnání se Severoatlantickou aliancí, především se Spojenými státy, prostě je slabá, nemůže v žádném případě jaksi jakkoli konkurovat, a proto jsem si jist, že v tuto chvíli žádný ruská plán kteroukoli zemi Evropy napadnout neexistuje.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
V tomto okamžiku do budoucna tedy jaksi nějaké mocenské ambice Vladimira Putina vidíte jako nebezpečné?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce, generál v záloze
--------------------
Já si nemyslím, že to je člověk, který by byl ideologicky vtažen do nějakých zájmů jakkoli vojensky rozšiřovat. Já si myslím, že pokud země spolu obchodují, a on chce obchodovat, chce využívat toho obrovského nerostného bohatství, které Rusko má, tak si nemyslím, že je na pořadu dne, že by Rusko jakkoliv vojensky chtělo hegemonovat v Evropě. Prostě na to nemá sílu, ani v dohledné době v žádném případě mít nebude. Co bude za 20 let, to já neumím říct, to neví nikdo, často nevíme, co bude pozítří.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Když se vrátím k situaci na Blízkém východě, konkrétně k pozicí Islámského státu, tak zpráva z dnešního rána - ruské letectvo provedlo tři nálety na pozice Islámského státu v oblasti syrského města Al-Báb, mělo podle turecké armády, která v oblasti operuje, přijít o život 12 členů Islámského státu, zároveň, když se přesuneme do sousedního Iráku, tak irácké jednotky oznámily znovuzahájení ofenzivy v Mosulu. Co to všechno tyto operace budou znamenat pro pozice Islámského státu?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce, generál v záloze
--------------------
Tak, já bych nepřeceňoval těch 12 mrtvých Islámského státu po ruském bombardování, to si myslím, že je věc, která je naprosto banální, snad jenom proto, že Ruskové vystoupili na podporu tureckých jednotek, to je asi na tom to důležité. Ale pokud jde o Irák, tak tady bojují irácké ozbrojené síly, bojují irácké ozbrojené síly, bojují Pešmergové, bojují íránské šíitské milice a ty jsou všechny podporovány Spojenými státy. A operace ta hlavní, která začala před ní jaksi předcházelo dobytí Ramadí ve Fallúdži, tak dneska má za cíl získat Mosul, což je největší severoirácké město, které před víc jak dvěma roky padlo do rukou Islámského státu. Problém je ten, že do irácké armády sice Američané nalili přes 20 miliard dolarů, ale její výkon je všechno nejenom oslnivý. Za ty dva měsíce, co ta operace probíhá, tak 9. obrněná a 15. a 16. pěší divize utrpěly poměrně značné ztráty a jsou těžce zavázány v boje ve městě. Boj ve městě je vždycky to nejhorší do čeho se můžete dostat a situaci, kdy Islámský stát má svoje stanoviště, má svoje cíle, odpaluje rakety z poblíž jaksi civilních objektů, tak nemůžete využít toho hlavního, co tyto síly mají, a to je letecké podpory, jak tedy především Spojených států, ale i také iráckých jednotek včetně našich Alca 159, které jsme Iráčanům prodali. Je otázka, jak dlouho bude ještě trvat než dobijí Mosul, za jakých ztrát, za jakých obětí se to bude dít. A samozřejmě je hrozně důležité, co se stane potom, protože to jsou všechno místa s většinovou sunnitskou populací. A tady vidíme, že tu účastní íránské šíitské milice, účastní se tu irácká armáda, která je většinově šíitská.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, tam se vlastně je velká obava z nějakého násilného masakru.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce, generál v záloze
--------------------
Přesně tak, to, co bylo po pádu Saddáma Husajna, kdy především za vlády prezidenta Núrího Málikího došlo k tomu obrovskému utlačování sunnitů na základě čehož vlastně vzrostl a narostl Islámský stát. Tehdy se to ještě nejmenovalo Islámský stát, ale to podstatné vedl to jistý Abú Musab Zarkáví, kterého Američané zabili v roce 2008, ale to sektářské násilí bylo obrovské. A je otázka, zda se Irák vůbec může stát zemí, kde se bude mluvit o Iráčanovi jako občanovi Iráku, protože dneska tu máme irácké šíity, kteří upřímně nenávidí irácké sunnity, iráčtí sunnité upřímně nenávidí irácké šíity, a Kurdové na severu říkají, že pro žádného Araba, pro žádné arabské město nebudou ochotnini prolít jednu kapku krve. A na tomhle základě chceme tvořit nějaký stát, který by měl fungovat tak, aby znova došlo ke stabilitě.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, promiňte, ale řekněte mi, co to bude znamenat pro Evropu, pakliže tedy, dobrá, pomineme to, co jste teď řekl, to znamená, co se bude vyvíjet přímo mezi sunnity a šíity, ale co Islámský stát, pakliže ztratí své pozice a skutečně dojde na to, že bude nějakým způsobem v Sýrii a v Iráku zpacifikován, tak hrozí zvýšené riziko teroristických útoků v Evropě? Před tím třeba varuje Europol.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce, generál v záloze
--------------------
Je potřeba říci Islámský stát má dvě dimenze, tu geografickou. Tady nepochybně značně ztrácí, to není jenom v Iráku, ale je to samozřejmě v Sýrii, kde přijde o Rakku, hlavní město, přišel o Dábik, což je sice z hlediska vojenského významu malá věc, ale jmenuje se tak časopis Islámského státu, který je symbolický a také tam byl apokalyptický boj proroka Mohameda s nevěrci, to má takový ten význam podle hadísu pro muslimy. Problém je ale, že zůstává ta ideová dimenze, která se nám šíří po internetu, po sociálních sítích. Je evidentní, že ta ideová dimenze láká stále lidi k tomu, aby jednak přicházeli, i když ne už dneska samozřejmě v takovém množství na území Sýrie a Iráku bojovat v řadách Islámského státu, ale především, aby zabíjeli nás Evropany, občany západního světa v našich zemích. A tady vidíme, a to se ukázalo za poslední dva roky, že ten nárůst teroristických útoků jak ve Francii, samozřejmě v Německu, ale i v Belgii je zřetelný, a je potřeba se obávat toho, že řada těchto lidí se může přejít, vrátit se zpátky, jedna věc. Druhá věc, ta idea toho Islámského státu se bude pořád šířit. Nebude to poprvé, co bude Islámský stát poražen, on sice bude pod tou známkou, pod tím jménem Islámský stát, irácký stát poražen, a předtím byl poražen Abú Musab Zarkáví. Prostě se stáhli do pouště a zase to prostě není jednou vyřešený problém, a to, že se v Evropě bude z velké pravděpodobnosti navyšovat počet teroristických útoků, je bohužel smutnou realitou.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Bude na to Evropa schopna zareagovat, protože podle ředitele Europolu přece jen ta spolupráce mezi bezpečnostními složkami a výměna dat mezi evropskými zeměmi funguje, je to tak?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce, generál v záloze
--------------------
Víte funguje, já nevím, co si vyměňuje, já jsem 14 let mimo této výměny. Ono často se nevyměňuje, protože se není vyměňovat co. My máme totiž velký problém v tom, že na našem území, na našem území, nemyslím Českou republiku, ale myslím na území západní Evropy, je dostatečný počet lidí, kteří nám chtějí ublížit, lidí, kteří vědí, co chtějí udělat, jsou odhodláni to udělat, vědí jak to chtějí udělat a vědí kde a kdy to chtějí udělat. A my často reaguje až potom na ten následek, který se stane. Problém je prostě to, že žádné tajné služby ani policie nejsou schopny všechno preventivně jaksi eliminovat. Prostě taková je realita. Ten počet lidí, kteří nám chce ublížit, je ve srovnání s tím, kteří nás mají chránit, prostě pro nás nevýhodný, a to je prostě fakt. Pokud nechceme žít v zemi, kde bude polovina občanů policajti a polovina, pak si to vyměníme, tak prostě jsme v liberálním demokratickém světě, ve kterém toto bude. Terorismus tu byl před námi a bude po nás, akorát může mít jiné aktéry a jiné cíle, ale jako prostředek dosahování svých cílů to není věc nová.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se s takovou realitou ale vyrovnat, kdy říkáte přece jen to je asi zřejmé, že stoprocentní bezpečnost nelze nikde a nijak zajistit, tak jak, jaksi v tomto světě žít?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce, generál v záloze
--------------------
Proti islámskému terorismu, my jsme zanedbali spoustu věcí v minulosti. To, co dneska sklízíme v uvozovkách, to jsme si zaseli už dávno předtím. Za prvé máme bezprecedentně rozbitý Blízký východ a nedáme ho do pořádku jen tak rychle. A otázka bude vlastně za jakou cenu a kdy se nám to povedlo. Severní Afrika, podívejte se na Libyi a podobně Tunis, také to není zrovna žádná oáza úplné bezpečnosti. Pak země v pásmu Sahelu, to jsou všecko země, které generují velké problémy, migrační vlny a podobně, rozpadlé státy, v nich vždycky mají teroristé dobrou živnou půdu, protože tam vlastně mohou nerušeně jaksi dělat to, co potřebují.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak na to teď reagovat, tedy na toto zanedbání?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce, generál v záloze
--------------------
No, to je, my jsme si to udělali, my jsme rozbili zbytečně Libyi, nemuseli jsme ji rozbít, rozbili jsme Irák, špatnou politikou jsme prodlužovali a prodlužujeme občanskou válku v Sýrii jenom proto, že někdo trvá, že Bašár Asad musí odejít. Problém je ten, že my, když chceme někoho odstranit, tak musíme vědět, kdo přijde po něm, jestli náhodou nebude stejnej nebo ještě jestli nebude horší, a to nikdo dneska neví. A prostě v těchto zemích to takto bohužel funguje. Musíme dělat samozřejmě něco s těmi, dnes už velkými muslimskými menšinami na území západních států, které prostě jsou v situaci, v jaké jsou. Těch problémů je obrovský počat a také řada muslimů má bohužel pocit, že Západ je v konstantní válce s islámem. To jsou věci, které bychom měli brát vážně. Pokud se rozhodneme, že budeme intervenovat v nějaké zemi kvůli lidským právům a podobně, měli bychom mít radu, měli bychom mít Rezoluci Rady bezpečnosti OSN, měli bychom vědět, jaká bude naše exitová strategie, jestli tu zemi nenecháme ještě v horším stavu, jako Irák, než byla, když jsme do ní vešli. To jsou prostě věci, které bychom měli zvažovat a měli být více pragmatičtí a měli bychom uznávat, že vývoj demokracie není asi to, co můžeme dělat po celém světě a když budeme vyvážet něco, co ti lidé nechtějí, tak se nám to může obrátit proti nám.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Mění se v tomto smyslu nějakým způsobem, řekněme politické klima, jak vy o tom hovoříte, nebo řekněme ta strategie představitelů, ať už Evropské unie či jiných silných mocností v tomto smyslu, že zkrátka je tu nějaký obrat?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce, generál v záloze
--------------------
Já nevidím žádný obrat, já jenom doufám, že s novou politikou Donalda Trumpa přijde obrat k větší pragmatičnosti a že Donald Trump se nebude takto angažovat, jak se především angažoval George Bush mladší. Uvidíme, počkejme, těžko říct. Budeme mít volby v Německu, budeme mít prezidentské volby ve Francii, uvidíme, kdo vlastně vyhraje prezidentský stolec ve Francii, to je strašně důležité, jestli to bude Marine Le Pen, nebo kdo. To jsou věci, které skutečně budou ovlivňovat velmi vážně vývoj v Evropě. A také dneska na základě toho, jak špatně zvládáme migrační krizi, jak je všeobecně vytvořen pocit, že vlastně jenom migranti páchají trestnou činnost, to není pravda, ten poměr spáchané trestné činnosti mezi migranty a normálními občany je téměř stejný. Tak prostě se budou dostávat k moci čím dál tím víc lidé, kteří budou nabízet jednoduchá řešení, taková ta uskupení na jedno či dvě použití. Samozřejmě jsou orientováni protimigračně, protiexenofobně a podobně.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Není to právě další bezpečnostní riziko, právě nástup těchto lidí k moci?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce, generál v záloze
--------------------
Ano, to je samozřejmě problém, protože nám se také může stát, že po brexitu bude frexit nebo nějaký ještě jiný. A já si vůbec neumím představit, kdyby Francie odešla z Evropské unie, co bude potom vlastně z Evropské unie? A pro Česko, vždyť já vidím řadu problémů v Evropské unii, pro Česko to nemá žádnou alternativu členství, pro nás jsou větší výhody než nevýhody. Už Bismarck říkal, kdo ovládá českou kotlinu, ovládá Evropu a prostě my bychom měli být opravdu pragmatičtí a měli bychom pracovat na svých vlastních zájmech. A já pořád vidím v Evropské unii, byť vidím řadu problémů.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Já se určitě ještě vrátím třeba k bezpečnostní situaci u nás v české kotlině, jak jste řekl, ale ještě jsem slíbila v úvodu, že se budeme věnovat pádu ruského letounu na palubě s Alexandrovci. Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že na troskách nebyly nalezeny žádné stopy po výbuchu nebo požáru, ačkoliv teroristický útok považují za nepravděpodobný, nevylučují ho. Co vy si vlastně o pádu letounu myslíte?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce, generál v záloze
--------------------
Podívejte, já nejsem letecký odborník. Samozřejmě to, že vám nefungují vztlakové klapky, nemůže být jediný důvod ke zřícení toho letadla. Ti piloti se to učí trénovat, když se něco takového stane. Většinou za pádem letounu je víc faktorů, které k tomu prostě nahrají. To, že nebyly žádné stopy výbušniny na troskách, je velký signál, teroristický útok se nemusí udělat jenom tím, že tam prostě něco vybouchne. Já bych takovouto variantu, kdybych byl vyšetřovatel, samozřejmě nevylučoval. Podstatné je, až se ten letoun vyzdvihne celý z paluby, zdá se, že třetí skříňka zřejmě nebude použitelná, i když uvidíme, zda se něco podaří z toho dostat. Takže tam budou nějaké záznamy hlasů, budou záznamy dat, to letadlo se zase sestaví někde v hangáru a budou se na to ti lidé dívat. Takže nějaké závěry budeme mít asi poměrně rychle, ale pak to vyšetřování ještě potrvá řadu měsíců. Já se také, ale nemám žádné jiné informace než z médií. Příliš nekomentuji, že by tam šlo o teroristický útok, aspoň z podoby, jak ho známe.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Pokračuje stále vyšetřování berlínského útoku, které vlastně, který vlastně ukázaly slabiny azylové politiky. Bude to podle vás výzva pro rok 2017, očekáváte v tomto směru zpřísňování azylové politiky?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce, generál v záloze
--------------------
Já si myslím, že to je namístě, my přece musíme tu migraci řešit pragmaticky. Pomožme těm, kteří opravdu strádají v místech konfliktů, pomožme jim na dobu než se ten konflikt uklidní, pak je vraťme zpátky. Nedovolujme slučování rodin, prostě ať se ti lidé vrátí zpátky, ale pomožme jim. Ale ekonomická migrace, tady si jenom vybírejme, kdo se nám hodí. Není žádné univerzální právo mít se dobře, mít se lépe. A problém je, že řada těch migrantů ekonomických prostě přichází do Evropy, potom zjišťují, že to takové není, že to takový výhoda není, jsou rozčarováni a oni mohou být samozřejmě lákavým cílem náboru k džihádu. Jestliže dneska máme, a ta čísla jsou už trošku starší, ale stejně vypovídají, jestliže máme dneska v Německu 200 tisíc migrantů, kteří zahájili azylový proces a do míst, ze kterýho ho zahájili, se už nevrátili, tak je to přece něco, co je zvláštní. Jestliže se 700 tisíc migrantů v Německu nahlásilo imigračním úřadům to, co chtěli do těch dokladů, to je prostě šílený. To jsou věci, které by se neměly opakovat.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Na kolik přiblížil právě ten berlínský útok jaksi realitu a riziko teroristického útoku k nám, vy jste totiž řekl, že to riziko, že se stane Pražan obětí teroristického útoku je menší než, že se stane svědkem nebo účastníkem autonehody. Tak je nějaký zvláštní důvod se více obávat nebo je to skutečně do značné míry ta mediální realita, kdy každý teroristický útok samozřejmě vzbudí emoce, vzbudí strach?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce, generál v záloze
--------------------
Já pořád si myslím, že to je otázka nikoliv zdali, ale kdy. To je asi prostě fakt. A já považuji za největší problém bezpečnosti České republiky z tohoto pohledu, že žijeme v schengenském prostoru. My prostě nechráníme svoje hranice, politici nechtějí vrátit ten původní stav. Já teď nechci ...

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale chtějí třeba chránit více vnější hranici schengenu.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce, generál v záloze
--------------------
No, ale to je něco, co by se mělo udělat už dávno. Já prostě nechápu, proč tak dlouho čekáme? Já nechápu, proč jsou tady nějaké řeči o tom, že Severoatlantická aliance to nemá dělat, proč by to neměla dělat? Na co tedy budeme budovat dvě armády? Jestli tu máme už nějakou kapacitu Severoatlantické aliance, no, tak ať to Severoatlantická aliance dělá, ať to dělá teda skutečně tak, aby ta jižní hranice byla ochráněna. Problém je ovšem, když se o tom v Evropské unii rozhoduje, tak mám pocit, že těm politikům ukázali buď špatnou mapu a nebo se na ni nedívali, protože dát 1500 lidí na ochranu jižní hranice je prostě výsměch. To, když to přeženu a řeku, že dáte vždycky po dvou členech na jeden řecký ostrov, tak už vám nikde nikdo nezbude. A ukazuje se, že když se chce, tak ta Balkánská cesta, ta se zastavila, ale mně přijde úplně neuvěřitelné, že si tleskáme za Balkánskou cestu, že tleskáme za to, jak nás Turecko jaksi vydírá tím, že drží vlastně ty Syřany tak, aby nepokračovali dále, nebo bere ty, kteří přijdou z Řecka, zpátky, ale nevidí, že tu máme nárůst ze severní Afriky, především z Libye. A dneska máme vrchol efektivity, když to řeknu v uvozovkách pašeráctví, že ti pašeráci vyvezou ty lidi za to 12mílové výsostné pásmo, tam je prostě nechají být v těch lodích, a italská pobřežní stráž si pro ně přijede a odveze si je na Lampedusu nebo kamkoliv a prostě zahájí s nima proces, protože my nejsme schopni ty lidi vracet, ony je nechtějí brát ty státy zase zpátky.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Já to vrátím ještě zpátky k té situaci u nás, jestli tedy, říkáte není to otázka zdali, ale kdy. Jak by se tedy lidé měli v tomto ohledu chovat, je namístě být jaksi více ostražitý?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce, generál v záloze
--------------------
Podívejte, máme dvě možnosti, buď se zavřeme doma, nebudeme nic dělat a pak ten život nebude k žití. A nebo budeme žít tak, jak žijeme dále a budeme občas trošku obezřetnější. Novináři se mě ptali, co na Silvestra? Na Silvestra, když budete dvě flašky šampusu na náměstí, tak asi nebudete ostražitá. A samozřejmě takováto setkání lidí mohou být, já neříkám, že budou, ale mohou být cílem takových útoků. Já určitě osobně bych nejezdil nebezpečí vstříc, to znamená do zemí, které dneska se nabízí cestovními kancelářemi za takzvaně za hubičku a bezpečnost je tam velmi pochybná z hlediska teroristických útoků. Ale máme také státy, ve kterých rapidně roste procento únosů Mexiko a podobně, takové ty únosy na dva dny, kdy z vás dostanou čísla kont, vyberou vám peníze a pak vás pustí. Jako lidé by měli velmi vážně zvažovat, když někam jedou, a ptát se, sledovat to, kam vlastně jedou, aby se sami preventivně chránili, protože oni pak můžou přijít jaksi k újmě na zdraví. Pokud zůstane česká politika zahraniční především taková jaká dneska je, to znamená relativně vyrovnaná. Pokud jde o izraelsko-palestinský konflikt, pokud my budeme hrát tu roli takovou, jakou hrajeme, tak se nebude zvyšovat jeden z důvodů proč bychom měli být terčem teroristických útoků. Pokud nebudeme antagonizovat naši muslimskou komunitu se zbytkovou společností, tak to bude také dobře, ale pak nikdy nevyloučíme to, že se tu najde nějaký pomatenec, který bude se mstít buď za domnělé bezpráví, nebo které se mu stalo, nebo se inspiruje v něčem, co se stalo, v literatuře a podobně, to se prostě. Vzpomeňte si, měli jsme v 91 útok na Staromáku, kdy vybouchl ten koš nebo co to bylo, také to nikdo nikdy nevyšetřil.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Jenom na závěr, abychom přeci jen ukončili trochu optimisticky. Možná je dobré si připomenout, kolik atentátů bylo zmařeno, jakkoliv ta čísla samozřejmě nejsou úplně zřejmé, ale je dobré si třeba připomenout, že útoky nepoznamenaly ani olympiádu v Riu ani fotbalové Euro za ten loňský rok, tedy obrovské události, které z hlediska bezpečnosti byly velmi střežené.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce, generál v záloze
--------------------
To je pravda, prostě ten stát se vždycky jaksi hodně vzmůže a udělá to. Je potřeba ovšem říct, že z Brazílie pouze dva lidi odešli bojovat do Islámského státu, tam to podhoubí islamistické je téměř neexistující. V Brazílii jsou jiné problémy než nějaký islámský terorismus.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale i Francie hlásila jaksi zmařené teroristické útoky. Čili dá se říci, že děje se tu ochrana a obrana proti tomu.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce, generál v záloze
--------------------
Ale vždycky jenom na nějakou omezenou dobu, kdy vy ten celý aparát, který máte k dispozici, mobilizujete, ale ten můžete zdržet 14 dní, 3 týdny, pak ho nemůžete držet celý rok, to prostě nejde.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
Takové bylo dnešní Jak to vidí s hostem bezpečnostním expertem a generálem v záloze Andorem Šándorem. Děkuji vám, na shledanou.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní poradce, generál v záloze
--------------------
Vše nejlepší posluchačům do nového roku, ať žijí hezky a ať se nám to vyhne. Na shledanou.

Karolína KOUBOVÁ, moderátorka
--------------------
K tomu se připojuji i já k tomu přání do nového roku. V pondělí se s vámi setká opět Zita Senková a Ivan Hoffman.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.