Přepis: Jak to vidí Adam Černý – 3. května 2021

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková s novým týdnem i měsícem je tady další pětice hostů a jejich názorů na události kolem nás. Postupně dostanou prostor vědec, ekonomka a lékař akademik a biskup. Dnešního hosta dělí od studia už jen pár minut. Naplníme je písničkou, já vám milí posluchači, děkuji za pochopení a těším se na vás, neodcházejte. Posloucháte Český rozhlas Dvojka, posloucháte pořad Jak to vidí, Zita Senková vás ještě jednou vítá u poslechu a jsem ráda, že ve studiu usedl dnešní host Adam Černý, zahraničně politický komentátor a předseda Syndikátu novinářů České republiky, dobrý den Adame, vítejte.

Adam ČERNÝ, předseda Syndikátu novinářů České republiky
Stále ještě dobré jitro tobě i posluchačům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Děkuji. Jaká témata otevřeme, ruskou odvetu za unijní sankce a ruské seznamy nežádoucích osob i nepřátelských zemí rétorikou členů české vlády, její dopad na postoj spojenců. Rostoucí vzestup zelených, německých zelených této strany u sousedů a také třeba skotskou touhu po nezávislosti. Začněme v Evropě Adame. Rusko zakázalo vstup do země osmi státním příslušníkům ze zemí Evropské unie a unijních struktur. Ruská diplomacie tak reagovala na nové sankce, které unie uvalila začátkem března na čtyři ruské představitele včetně generálního prokurátora. Dá se tento krok od Moskvy očekávat?

Adam ČERNÝ, předseda Syndikátu novinářů České republiky
Do jisté míry ano, /nesrozumitelné/ stále zdvořile řečeno asertivnější politiky Kremlu. Je zvláštní aspoň z mého pohledu, že ta reakce zatím na té evropské úrovni pomine, pomineme-li silné vyjádření, poměrně silné vyjádření Evropského parlamentu, který ovšem není tou, tím nejdůležitějším tělesem, i když je pravda přímo voleným v těch evropských institucích. Daleko silnější by to bylo buď od Evropské komise anebo to snad ještě uvidíme od Evropské rady, kde zasedají premiéři a prezidenti. Takže zatím ta reakce je aspoň podle mého soudu je vlažná. Dokonce jsem zaregistroval, že dosud ani nebyl, jak by se dalo očekávat u takového kroku, který je namířen proti členům Evropské komise, včetně komisařky, místopředsedkyně komise Jourové, tak bych čekal, že bude velvyslanec Ruské federace Čižin předvolán a budeme mu vyjádřena spokojenost nebo protest. Nic takového se nestalo a znalci bruselských poměrů podotýkají, že nic takového se nestalo po dobu 15 let, kdy pan Čižin v Bruselu sedí jako velvyslanec. Takže ta reakce podle mého soudu je zatím vlažná. Něco jiného je, co možná uvidíme na té bilaterální úrovni, která si samozřejmě u jednotlivých členských států, ať už Evropské unie anebo také už můžeme říci v českém širším kontextu na to, jestli na ty bilaterální úrovni přijdou ještě další odpovědi, tak jak zatím jsme to viděli zhruba ve čtyřech státech, které vyhostily ruské diplomaty, jako výraz soudržnosti s Českou republikou.


Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co mimochodem ty sankce vůči Rusku dosud přinesly? Co si od nich Evropská unie vůbec slibovala? Ten seznam míří primárně na oligarchy.

Adam ČERNÝ, předseda Syndikátu novinářů České republiky
No, tak sankce primárně řečeno, zkušenost nám to říká, oni nemají většinou nějaký fatální vliv, nepřispěly, abychom sáhli do historie k zásadní proměně třeba režimu apartheidu v Jižní Africe. Tehdy byly ty sankce masivní, dokonce nesměli sportovci z Jižní Afriky jezdit na olympijské hry, ale ten režim se změnil až teprve pomocí vnitřního tlaku, takže spíš bych řekl, že ty sankce většinou mají symbolický v tom dobrém slova smyslu symbolický charakter, že se tím dává najevo, že nějaké, nějaké chování je pro nás nepřijatelné. Jak to bude v případě, v případě těch nových sankcí, tak si myslím, že tam je pokus o to oddělit to, co se dřív dělalo často. To znamená hospodářské sankce, v jejichž důsledku většinou trpělo šmahem to obyvatelstvo té dotyčné země a namířit ty sankce proti konkrétním lidem, protože marná sláva není žádným tajemstvím, že mnozí ti vlivní ruští mužové a ženy, ale především muži, protože je to spíše mačistická společnost, takže sice holdují ruskému nacionalismu. Ale rádi si užívají rekreačních pobytů v Alpách nebo u Středomoří a své děti nejraději posílají nikoliv na Moskevskou nebo Leningradskou univerzitu, ale do Británie nebo jiný nebo Sorbonu do Paříže. Takže si myslím, že to omezení pohybu, případně zmražení jejich majetku pokud ho nemají ulitý někde na Kajmanských, ostrovech takže může být pro tyto osoby relativně citelné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Na tom ruském seznamu nejnovějším je místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, jak už tady zaznělo. Z jakého důvodu vlastně, souvisí to možná spíše se sporem kolem Vrbětic?


Adam ČERNÝ, předseda Syndikátu novinářů České republiky
To tam může hrát určitě roli, že národnost komisařky Jourové, ale ty události, které dramaticky, které se odvíjí kolem Vrbětic. To myslím, že je docela zřejmé, protože dá se tam odlišit ta institucionální rovina. To znamená, že nebyl zasažen třeba přímo, nebyla zasažena přímo předsedkyni komise Ursula von Der Leyen, ale hned někdo těsně za ním a kam se prostě paní Věra Jourová nabízela, dokonce i proto, že má v popisu práce pečovat o takové věci, jako jsou otázky právního státu, a to což je problém, který v Rusku hraje poměrně zásadní úroveň, zásadní roli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaká je vůbec evropská politika vůči Rusku?


Adam ČERNÝ, předseda Syndikátu novinářů České republiky
Ona je důležitá v rovině zahraničního obchodu, protože tam je vlastně, je tam, je to vlastně doména, která Evropské unii a Evropské komisi hodně náleží. Tam se hodně vyjednává na této úrovni, ale jinak mnohé záleží na těch, na těch bilaterálních, když se podívám a tam to může mít různou váhu. Třeba tady se hodně mluví o tom, že ty z poškozené vztahy nebo dá se říci takřka zcela zničené vztahy mezi Českou republikou a Ruskou federací, že tím utrpí obchod, ale ten obchod to připomenu, představuje nějaké 2, 3 % zahraničního obchodu. Jinak by se to nejspíš počítalo, a to by dokázali ekonomičtí experti, i kdyby se do toho započítal export, který jde třeba přes Německo, protože valná část exportu českého se nedá počítat jenom čistě přes naše hranice, ale je to reexport prostřednictvím, kdy fungujeme jako subdodavatelé.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A co by mělo být tedy v zájmu evropské, potažmo i české zahraniční politiky, politiky vůči Ruské federaci /souzvuk zvuků/.

Adam ČERNÝ, předseda Syndikátu novinářů České republiky
Myslím, že tam je zcela zřejmé, že ti, kdo tvrdí, že ten rázný nebo ostrý přístup z naší strany, že není v pořádku, tak se prostě mýlí. Zkušenost nás učí, že co se týče Ruské federace i jejich předchůdců, tak oni mají na to pěkné, pěkné rčení ruské /nesrozumitelné/. Zatímco v češtině, když řeknu, že si někoho vážně, to znamená, že ho respektuju jako osobnost, že má nějaké osobní hodnoty, nějaký charakter. Tak v té ruštině se dává najevo, že vážím si toho, koho se, koho se bojím. To znamená, že tam hraje velkou roli politika síly a tam, kdo dá najevo slabost vůči Rusku, tak toho si Rusko v žádném případě neváží, bude jím pohrdat, i když to možná nedá najevo, ale určitě to tak platí. Já bych sáhl do historie, když se mluvilo, mluví o tom, proč si Finové dokázali vydobýt aspoň tu svoji neutralitu po válce, tak to bylo hlavně proto, že v té finské válce na začátku druhé světové války s tehdejším Sovětským svazem, což nebylo nic jiného než imperiální Rusko, jinak přemalované. Takže s tím velmi udatně bojovali. A rusky, Sovětský svaz s ním nechtěl vejít do konfliktu i po té druhé válce. Takže se tam vydobyli Finové tu svojí neutralitu, která samozřejmě znamenala jistá omezení v zahraniční politice. Například Finsko nepřijímalo politické azylanty ze Sovětského svazu. Ale ten jejich tvrdý postoj i tvrdý odpor vůči Rusku, jehož byli po léta součástí kdysi za cara, tak myslím, že u právě ukázal, že ta rázná sebevědomá odpověď je to, co má zaznít, pokud je nějaký spor.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ale už jsme v roce 2021.

Adam ČERNÝ, předseda Syndikátu novinářů České republiky
To jsme, ale taky už se doufám nebavíme o řešení spolu násilím, ale ten sebevědomý silný postoj tam určitě platí. Mnoho se mluvilo třeba i o tom, že se mělo potom, poté z protetické záležitosti vyjednávat. Že se mělo vyjednávat i o tom, proč ten stav těch diplomatů, kteří jsou v Praze a recipročně v Moskvě, proč je tak nerovnovážný. Ale co já vím od lidí z Černínského paláce, kdykoliv se o to někdo pokusil, otevřít tu otázku, tak z druhé strany prostě zaznělo, že o to nemají zájem. To znamená, že ten, že jim ten stav vyhovoval až nyní ty vrbětické záležitosti a ty informace, které se v té souvislosti objevily, daly dobrý důvod, udělat nějaký rázný řez v té situaci, která byla absolutně nerovnovážná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak Adame, hodnotíte dosavadní postoje a kroky členských zemí sedmadvacítky vůči České republice v tom diplomatickém sporu s Ruskou federací ohledně Vrbětic. Co ukázali o naší pozici v Evropské unii. Mimochodem 1. května nebyl jenom svátek práce, ale také výročí vstupu do této instituce.

Adam ČERNÝ, předseda Syndikátu novinářů České republiky
Já si myslím, že to je věc, kterou bude možné zhodnotit ještě po nějakém čase, protože jestli si dobře vzpomínám, když byla ta záležitost s dvojitým agentem Skripalem a tím pokusem otrávit ho jedem novičok v Sol Barry, tak tam to trvalo dobře 14 dní, než ty státy, členské státy NATO a Evropské unie začaly reagovat, tehdy byla ještě Spojené království bylo součástí Evropské unie. A ono to si vyžádá trpělivé lidé a důkladné vyjednávání, abysme dokázali, aby ta dotyčná země dokázala své partnery přesvědčit. Nemám příliš přesné informace o tom, jak moc vyvíjí snahu v tomto Česká republika. Rád bych věřil, že ano. Ale určitě tomu nepřispívá to, co je chronickou chorobou české zahraniční politiky a diplomacie. To znamená, že ty klíčový 3 hráči, kteří sedí na Hradě v Černínském paláci ve Strakovce zrovna v takovéto kritické situaci nejednají úplně ve shodě, s čímž má na mysli především vystoupení pana prezidenta Miloše Zemana, který prostě protiřečil té, tomu postoji a tomu výkladu, tomu výkladu těch událostí, tak jak ho prezentovali premiér a vicepremiér a jak ho koneckonců včera i vicepremiér v televizní debatě potvrdil, že existuje jiná jediná verze, že není pochyb o tom, že ten, že ty výbuchy ve Vrběticích byly výsledkem cíleného útoku a nikoliv, nikoliv nějaké náhodné události.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Podle ministryně spravedlnosti Marie Benešové je vyšetřovacích verzí více.

Adam ČERNÝ, předseda Syndikátu novinářů České republiky
To je pravda, ale aspoň oficiální vysvětlení, proč paní Benešová mohla dospět k těmto závěrů, že ona mohla mít k dispozici informace třeba od policie nebyla seznámena s tou zprávou BIS, která se projednávala na těch příslušných výborech ve sněmovně, které dlužno podotknout, jednohlasně podpořili ten, když po tom vysvětlení, které se jim dostalo, tak jednoznačně podpořili tu vládní pozici a tu reakci na to. Takže já bych se spokojil s takovým diplomatickým vysvětlením, že možná paní ministryně neměla dostatek informací.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Lze podle vašeho názoru očekávat další kroky, tedy na podporu České republiky od států také západní Evropy, protože dosud jaksi k tomu vyhoštění ruských diplomatů přistoupilo jenom vlastně Pobaltí, Polsko, Slovensko.


Adam ČERNÝ, předseda Syndikátu novinářů České republiky
Já doufám, že se to stane, tady jen nutno přidat, že některé státy už měly nějaké výměny s Ruskou federací předtím, ale určitě v tom hrají úlohu dvě věci tak jako v politice si vždycky zvažuje pro a proti. Na jedné straně je ta solidarita, solidarita s tou dotčenou zemí v tomto případě s Českou republikou. A na druhou stranu zvažování těch dopadů, jaký budou, jaké budou reciproční kroky v tomto případě Moskvy na to, pokud by Francie, Británie a další země vyhostily, vyhostily ruské diplomaty, ale jak říkám, ta zkušenost toho Salsbury mě říká, že to bude chtít ještě nějaký čas a bude mě zajímat hodně, jak to bude vypadat, až se sejdou premiéři a prezidenti evropské rady, zastupující celou Evropskou unii, jak silně se k tomu postaví. Jinak bych v této příležitosti připomněl, že minimálně je určitě užitečné, že včera se odehrál telefonický rozhovor mezi českým premiérem a americkým ministrem zahraničních, zda americká strana dala jasně najevo, že je s námi soudržná a že tu naší reakci, kterou odvažuji /nesrozumitelné/ ohodnotila jako silnou a odvážnou, že ji ocenila, ale až ta, až ty konkrétní věci ukáží, konkrétní činy ukáží, jak to bude. Jiná věc je to, co nemusíme vidět, vidět, že ty reakce. Mohou být vidět i ne na veřejné scéně, že tam může být víc vyvíjen nějaký tlak, mimo, mimo to co vidíme před kamerami a co slyšíme u mikrofonu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Aktuální události komentuje zahraničně politický analytik Adam Černý. Velká Británie ani po brexitu nepřichází ke klidu. Na politické scéně ve čtvrtek by se ve Skotsku měly uskutečnit volby do parlamentu, půjde v nich opět o touhu po nezávislosti, jak je vůbec silná.

Adam ČERNÝ, předseda Syndikátu novinářů České republiky
Já myslím, že je relativně silná. A mně na tom nejvíc zaujala, zaujalo to, to střídání rolí, že zatímco v referendu o odchodu Spojeného království z Evropské unie, tak ta, ty co byli pro, tak argumentovali hodně třeba ekonomickými zájmy. Zatímco na, na té druhé straně stál ten argument, vraťte nám zpět kontrolu. To znamená, že chceme si ovládat své věci sami. Nechceme sdílet tu spoluodpovědnost. Chceme si řešit jenom my sami, tak nyní se tam vlastně ty karty vystřídají a na té skotské straně těch stoupenců nezávislosti, zní ten konstituční požadavek, chceme si řidít své věci sami. Z druhé strany zaznívají argumenty, bylo by to velmi komplikované, ekonomicky nákladné. To v uvozovkách rozvodové řízení by to bylo mnohem složitější a mnohem komplikovanější a mnohem delší, než to bylo v případě brexitu. A to myslím si, že občané Spojeného království mají ještě pod kůží, ty dobré tři roky tahanic a zmatků, které provázely ten brexit. Takže myslím si, že to bude velmi napínavé. Důležité bude, jak se podaří, a to bude ten hlavní argument, jak uspěje skotská národní strana v čele s premiérkou /nesrozumitelné/, jak uspěje ke skóre, udělá, jestli dostane silný mandát, silnou většinu nebo v případě menšího mandátu, že by třeba musela udělat koalici. Ale zatím to vypadá, že by, že by to mohla vyhrát tak jako doposud. Tak ona bude mít v rukou nepřímý ale silný argument pro jednání s Londýnem o to, aby ho žádalo o vypsání druhého referenda. Tady je nutno podotknout, že o vypsání referenda se rozhodujete ve Westminsteru. To znamená v britském parlamentu, ale ta vyjednávání mohou být poměrně komplikovaný. Dokonce může dojít na takové věci, že třeba Nicola Sturgeonová se mohl rozhodnout zkusit to referendum vyhlásit nějakým jednostranným krokem, což by nám připomínalo situaci v Katalánsku a ty komplikace, které by mohly provázet, tak bych si v tuto chvíli ani nepředstavoval.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ovlivnit to hlasování věci, jako je jednak úspěšnost centrální vlády ve vakcinační kampani a za druhé rozchod současné předsedkyně skotské národní strany Nicoly Sturgeonové svým předchůdcem a mentorem Alexem Salmondem, ten ji označil za zrádkyni. Mimochodem je to ten muž, který dovedl Skotsko k prvnímu referendu o nezávislosti. Jenom pro kontext připomenu, že před třemi lety ho několik žen obvinilo ze sexuálního obtěžování. On ten proces vyhrál a tvrdí, že se stal obětí spiknutí.

Adam ČERNÝ, předseda Syndikátu novinářů České republiky
Nejenom to hlavně obvinil /nesrozumitelné/ ze zrady a nechci říct z křivé výpovědi, ale řekněme vědomě nepřesné výpovědi, bych to řekl slušně. Takže ale zatím ty průzkumy ukazují že, že to, že to nové politické sdružení založené Alexem /nesrozumitelné/ Alba nevypadá to, že by získalo nějaký významný počet hlasů. A že jak skotská národní stranu tak hlavně Nicola Sturgeonová v jejím čele, takže jsou tam usazeni docela, docela dobře. Jinak ta, ta otázka týkající se širšího politického kontextu celého Spojené království, tak ta bude vidět jednak na tom referendu, i když tam si myslím, že ta otázka nezávislosti a případného referenda bude dominantním tématem, ale zároveň ve čtvrtek proběhnou, proběhnou místní volby a jak bývá už tradicí. Jsou to volby, které uběhnou nějaký čas po těch celostátních volbách do toho londýnského parlamentu. A ty budou zajímavé z toho, jak, jak tam jak, jaký výkon podají, podají konzervativci. Jestli se jim, a to bude nejzajímavější, podaří ukázat, že jejich pozice v tom pásu volebních obvodů, kde kdysi kdysi dominovali labouristi a které konzervativci v těch minulých volbách získali. Kvůli tomu mají nyní velmi slušnou vládní většinu. Tak jestli si touto voličskou základnu, jestli si konzervativci podaří udržet. A tady jsou proti sobě dvě věci. Jedna už byla zmíněna, to jsou ty, to jsou ty aféry pana premiéra. Ty úniky o tom, že se měl loni na jaře vyjádřit, ať se raději mrtvoly vrší, než aby byl další lockdown. Zároveň se probírá, kdo a jak zaplatil renovaci, renovaci bytu. A všechny tyhle ty věci. Na druhou stranu proti tomu stojí hospodářské odhady. Tvrdí, že letos by Spojené království mohlo mít hospodářský růst něco přes 5 %, což tady nebylo za několik dekád a o Borisi Johnsonovi se říká, že to je politik, který není do špatného počasí, proto se mu nedařilo za té za loňské pandemie. Zatím se, když je dobré počasí, tak on, je to dobrý prodavač dobrých zpráv, takže by to mohlo hrát v jeho prospěch, takže ty, ty místní volby v mnohém ohledu ukáží, jak si na tom konzervativci stojí a naopak, zdali nevyvstane nějaký, nějaký problém u hlavní strany opozice, tedy labouristů, kde se hodně mluví o vlastě doplňovacích volbách /nesrozumitelné/, které, který tradičně mívají labouristi. Je to jedno z těch míst, o kterých jsem mluvil, ale kdesi nyní dělají zuby konzervativci, že by to mohli získat, pokud by se to podařilo, tak by to bylo dobré znamení pro konzervativce a velmi špatné pro labouristy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nakolik je pravděpodobné, že v Německu budou mít od podzimu po parlamentních volbách ve vládě stranu zelených. Za ní bude se o post kancléře, respektive kancléřky ucházet čtyřicetiletá Alena Berboková, spolupředsedkyně této momentálně nejsilnější strany v zemi podle těch politických barometrů má o jeden procentní bod více než Unie.


Adam ČERNÝ, předseda Syndikátu novinářů České republiky
Je to jeden z těch pěkných příkladů toho, že mnohdy věci nějaký čas vypadají jednoznačně dané a pak se stane nějaká událost, která ty zdánlivě jasné předpovědi zvrátí. Mnoho lidí se shodne na tom, že pokud by nebylo pandemie, tak by Donald Trump stále seděl v Bílém domě. Například a podobně to vypadalo ve Spolkové republice Německo, kde se zdálo, že je pouze otázkou, kdo bude zvolen jako kandidát za unionistické strany po Angele Merkelové a ten se stane takřka automaticky kancléřem. Nyní ta krajina zdaleka nevypadá tak jasně jako ještě loni. Jak, jak si, jak si zmínila, ty, ty ta popularita těch, jak zelených tak proti nim unionistických stran si v podstatě srovnala a dokonce se zelení dostali, dostali před unionisty. A myslím si, že tady hrajou, hrajou úlohu dvě věci. Na jedné straně nepomohlo unionistům to vleklé rozhodování, kdo vlastně za ně vystoupí, přičemž pomineme to, že původně Angelu Merkelovou měla, měla zastupovat úplně jiná kandidátka, která už jako předsedkyně strany uspěla, ta dáma ze Sárska, a to hašteření, to je těch unionistických stran je jedna věc. Druhá věc je to, co se objevuje a na co se sázelo už při minulých volbách, že se objeví po dlouhé dominanci unionistů a Angely Merkelové, že se objeví touha po změně a mně připadá, že Anna Lena Baerbocková je na to velmi vhodnou kandidátkou, aby mohla ztělesňovat, ztělesňovat představy těch, co budou chtít v Německu změnu. A druhá věc je, která v tom hraje úlohu zelení, kteří kdysi vznikli jako spojenectví odpůrců jaderného zbrojení pacifistů a ochránců životního prostředí. Tak dneska jsou, pardon dneska jsou etablovanou stranou, která spolu vládne v 11 z 16 spolkových zemí. Mají spoustu zkušených pádů a tady nutno říci s jednou výjimkou, a to je právě Anna Lena Baerbocková. To myslím, že bude věc, která v kampani bude velmi probírána, že se bude poukazovat na to, že ona dosud nezastávala žádnou exekutivní funkci. Aspoň třeba ministryně na spolkové, na zemské úrovni. To myslím, že bude bod, po kterém se hodně půjde. Ale tak jak to vypadá, ta relativně mladá dáma, vypadá, vypadá, že je, se velmi pečlivě připravovala a budovala si svoji pozici, jak uvnitř strany a tu stranu má za sebou. Podařilo se jí opravdu, podařilo se jí spolu s tím spolu předsedou vyřešit určitý posun do středu. Takže dneska, jestliže se mluvilo o tom, že kdysi zelení patřili mezi ty, kteří na těch manifestacích mírových osmdesátých letech vyvolávali radši rudí, radši rudý než mrtvý, tak najednou jsou pro NATO a pro Evropskou unii. Posunuli se dostřelu, takže tam je velká změna.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zahraničně politický komentátor Adam Černý a jeho názory. Děkuji vám za ně a přeji hezký den, na slyšenou.

Adam ČERNÝ, předseda Syndikátu novinářů České republiky
Děkuji za pozvání, na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mým zítřejším hostem bude vědec Václav Hořejší, příjemný poslech Dvojky přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beeye www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.