Před 20 lety byla v Liberci otevřena jediná novostavba synagogy v Česku. Na výročí Křišťálové noci

10. listopad 2020

Židovská modlitebna je součástí Krajské vědecké knihovny, která je označována za Stavbu smíření. Spolufinancoval ji mimo jiné i Česko-německý fond budoucnosti a také německá vláda.

Čtěte také

Moderní budova knihovny ze skla a kovu za více než půl miliardy korun pochází z ateliéru libereckého architekta Radima Kousala. Jedna z nejuznávanějších staveb posledních let (v roce 2001 získala titul Stavba roku) stojí na místě, kde byla až do roku 1938 jedna z největších synagog střední Evropy. Stavba z roku 1889 s 39 metrů vysokou věží byla jednou z tehdejších dominant města. Šlo o společnou stavbu, na kterou přispěly všechny církve ve městě i radnice. Za Křišťálové noci, z 9. na 10. listopadu 1938 ji vypálili nacisté.

Čtěte také

Liberecká židovská obec se tak může pyšnit jedinou novostavbou synagogy postavenou na území republiky od druhé světové války. Otevřena byla před 20 lety, 9. listopadu 2000. Stojí na místě jedné z největších synagog střední Evropy, která byla vypálena po Křišťálové noci nacisty a jejich příznivci. V novostavbě se koná bohoslužba minimálně jednou týdně a slaví se v ní i židovské svátky. Podle předsedy liberecké židovské obce Michala Hrona ale na bohoslužby moc lidí nechodí, obvykle do deseti. „Svátky jsou navštěvované mnohem více. Je to ale i tím, že jsme otevřená obec a chodí i známí našich členů," dodal Hron. Nyní je ale podle něj synagoga v důsledku protikoronavirových opatření uzavřená a i bohoslužby se mohou konat jen on-line.

Sázení stromu Olgy Havlové v Liberci

Od dubna má liberecká židovská obec nového rabína, Davida Maxu. Michal Hron míní, že židovská obec je v Liberci respektovanou komunitou ve veřejném sektoru. Podporu má ze strany města i kraje. „Toho si vážím, nepovažuji to za samozřejmost," uvedl Hron, který je radním města. Židovská obec má zásluhu i na tom, že po Liberci jsou rozmístěné takzvané stolpersteiny, neboli kameny zmizelých, které připomínají tragické osudy zejména Židů z druhé světové války. V Liberci jsou některé už pět let, po městě jich je kolem 40.

Čtěte také

Liberecká židovská obec patří k nejmenším v zemi, má kolem 60 členů. Lidí židovského původu žije ve městě sice výrazně více, z nejrůznějších důvodů se ale k židovství nehlásí. Podle Hrona je i po 80 letech stále patrný důsledek holokaustu. „To předávání z generace na generaci se za holokaustu ztratilo. Z té další generace nikdo nedostal, alespoň v Liberci, židovství v rodině, ale musel si k němu najít cestu sám," uvedl.

Čtěte také

Před druhou světovou válkou v Liberci žilo kolem 1 400 lidí židovského původu, po válce se vrátilo jen 37 starousedlíků, kteří přežili koncentrační tábory. Nyní jich žije v Liberci ještě kolem 20 a pomoc jim patří mezi hlavní oblastí, kterým se židovská obec v Liberci věnuje. „Máme oprávnění k sociálnímu poradenství. Naše sociální služby nejsou zaměřené jen na členy naší obce, nicméně klienty jsou především přeživší holokaustu," uvedl Hron. Zpravidla jde podle něj o úklidové práce, pečovatelskou činnost či zajištění dopravy. Podle něj se věnují i vzdělávání, oblíbené jsou hlavně přednášky Karla Hrdličky. „Chodí na ně nejen členové naší obce," dodal Hron.

autor: reČRoL | zdroj: ČTK
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.