Před 20 lety byla v Liberci otevřena jediná novostavba synagogy v Česku. Na výročí Křišťálové noci

Čtěte také

Synagoga v Turnově přežila Křišťálovou noc. Schovaná mezi domy se nesnadno hledá

Moderní budova knihovny ze skla a kovu za více než půl miliardy korun pochází z ateliéru libereckého architekta Radima Kousala. Jedna z nejuznávanějších staveb posledních let (v roce 2001 získala titul Stavba roku) stojí na místě, kde byla až do roku 1938 jedna z největších synagog střední Evropy. Stavba z roku 1889 s 39 metrů vysokou věží byla jednou z tehdejších dominant města. Šlo o společnou stavbu, na kterou přispěly všechny církve ve městě i radnice. Za Křišťálové noci, z 9. na 10. listopadu 1938 ji vypálili nacisté.

Čtěte také

Po stopách Židů v Liberci – Kameny zmizelých, ohořelá Tóra nebo památník Šoa

Liberecká židovská obec se tak může pyšnit jedinou novostavbou synagogy postavenou na území republiky od druhé světové války. Otevřena byla před 20 lety, 9. listopadu 2000. Stojí na místě jedné z největších synagog střední Evropy, která byla vypálena po Křišťálové noci nacisty a jejich příznivci. V novostavbě se koná bohoslužba minimálně jednou týdně a slaví se v ní i židovské svátky. Podle předsedy liberecké židovské obce Michala Hrona ale na bohoslužby moc lidí nechodí, obvykle do deseti. „Svátky jsou navštěvované mnohem více. Je to ale i tím, že jsme otevřená obec a chodí i známí našich členů," dodal Hron. Nyní je ale podle něj synagoga v důsledku protikoronavirových opatření uzavřená a i bohoslužby se mohou konat jen on-line.

Před libereckou synagogou je vysazený strom Olgy Havlové|foto:Lucie Fürstová,Český rozhlas

Od dubna má liberecká židovská obec nového rabína, Davida Maxu. Michal Hron míní, že židovská obec je v Liberci respektovanou komunitou ve veřejném sektoru. Podporu má ze strany města i kraje. „Toho si vážím, nepovažuji to za samozřejmost," uvedl Hron, který je radním města. Židovská obec má zásluhu i na tom, že po Liberci jsou rozmístěné takzvané stolpersteiny, neboli kameny zmizelých, které připomínají tragické osudy zejména Židů z druhé světové války. V Liberci jsou některé už pět let, po městě jich je kolem 40.

Čtěte také

Jména obětí holokaustu četli ve 21 českých městech – i v Liberci

Liberecká židovská obec patří k nejmenším v zemi, má kolem 60 členů. Lidí židovského původu žije ve městě sice výrazně více, z nejrůznějších důvodů se ale k židovství nehlásí. Podle Hrona je i po 80 letech stále patrný důsledek holokaustu. „To předávání z generace na generaci se za holokaustu ztratilo. Z té další generace nikdo nedostal, alespoň v Liberci, židovství v rodině, ale musel si k němu najít cestu sám," uvedl.

Čtěte také

„Je zapomenutý teprve ten, jehož jméno je zapomenuto,“ říká autor projektu Kameny zmizelých

Před druhou světovou válkou v Liberci žilo kolem 1 400 lidí židovského původu, po válce se vrátilo jen 37 starousedlíků, kteří přežili koncentrační tábory. Nyní jich žije v Liberci ještě kolem 20 a pomoc jim patří mezi hlavní oblastí, kterým se židovská obec v Liberci věnuje. „Máme oprávnění k sociálnímu poradenství. Naše sociální služby nejsou zaměřené jen na členy naší obce, nicméně klienty jsou především přeživší holokaustu," uvedl Hron. Zpravidla jde podle něj o úklidové práce, pečovatelskou činnost či zajištění dopravy. Podle něj se věnují i vzdělávání, oblíbené jsou hlavně přednášky Karla Hrdličky. „Chodí na ně nejen členové naší obce," dodal Hron.