Pověst z Lovosicka: Proč se obec pod Hazmburkem jmenuje Klapý
Původně to ale bylo Klepý. A podle Dalimilovy kroniky za názvem stojí klep, tedy to, co pronesly ženy, když šlo na bývalém místním hradě do tuhého.
Hrad na kopci poblíž Libochovic prý založil spolu s vesnicí lužický vévoda Léva. Když se podle Dalimilovy kroniky pražský kníže Hostivín dozvěděl, že posádka hradu dělá výpady proti Čechům, rozhodl se místo vypálit.
Sebral vojsko a vytáhl k hradu. Místo rychlého dobytí ale zvolil dlouhé obléhání, při kterém chtěl posádku vyhladovět, aby se sama vzdala. Mnoho nechybělo a povedlo se.
Když už na hradě došlo všechno, co se dalo sníst, rozhodli se obyvatelé sídla k zoufalému výpadu proti Čechům. „Raději zemřeme v boji než hladem,“ říkali.
Jenže výpad se nepovedl. Byli zesláblí hladem a viděli i silnou převahu protivníka, a tak jim brzy došla odvaha. Začali se stahovat zpět do hradu.
Mužům sice odvaha došla, ale to neplatilo o ženách. Když viděly, jak se muži stahují zpět do bezpečí za hradbami hradu, začaly křičet: "Jen poběžte a schovejte se pod naše sukně. Schovejte se za nás.“
Pro mužské ego to byla silná slova. Kdo by se nechal takto zahanbit! Chlapi sebrali poslední síly a vyrazili znovu do boje. A zvítězili!
Nu a od té doby se prý hradu a místu říkalo Klepý, později Klapý.
Tak praví pověst. Podle jazykovědců je prý ale název místa mnohem starší a je keltského původu. Žilo se tu totiž dávno před tím, než se začaly stavět hrady, podle archeologických nálezů osídlení začalo už v době kamenné. Slovo klep je údajně keltského původu a znamená pramen.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.