Politoložka Dvořáková: Adventní, vánoční, novoroční? Během Vánoc by politici k národu promlouvat neměli. Je to čas rodiny

27. prosinec 2023

Naději, že rok 2024 bude lepší než tento rok, vnesl včera do svého vánočního projevu premiér Petr Fiala. Z hlediska inflace a zdražování má podle něj Česko to nejhorší za sebou. Je takový optimismus namístě? Jak a čím oslovovat českou veřejnost? Politoložka Vladimíra Dvořáková se mimo jiné ještě zamyslí nad tím, kde začíná a končí svoboda na univerzitách, a připomene i to, jaké volby nás čekají v roce 2024.

„Optimismus je důležitý, ale musí se brát s rezervou. Nicméně bylo znát, že si vláda dala záležet na tom, aby opětovně nebyla jenom nositelem špatných zpráv, kdy neustále říkala, co všechno se musí udělat, aniž by za tím bylo řečeno, že jednou bude lépe. V tomto smyslu byl vánoční projev premiéra pozitivní. Bylo to takové vánoční poselství naděje, kdy se řeklo, že to nejhorší máme za sebou a jdeme dál,“ říká v pořadu Jak to vidí... politoložka Vladimíra Dvořáková.

Mnoho věcí, které v projevu zazněly, jsou podle ní skutečně uskutečnitelné. „Vidíme, že inflace klesá. Doufejme, že se opravdu dostane na rozumnou míru. Zároveň ale na mě působila falešně pasáž o rozvoji kvality našeho školství. Tam bohužel žádné náznaky nevidím. Rozhodně ale komunikace vlády v projevu prošla pozitivní změnou.“

Adventní, vánoční, novoroční...

Zatímco lídři koaličních stran označili projev premiéra za realistický, vyvážený, lidský a nelakující věci narůžovo, opozice spokojena nebyla. Například podle Karla Havlíčka z opozičního hnutí ANO je premiér Petr Fiala odtržený od běžných lidí a odmítá si připustit odpovědnost za současnou situaci. Vláda podle něj není schopna přiznat chybu a místo toho pomocí marketingových frázi vysvětluje, jak vše dobře ustála.

Čtěte také

„Je to logické. Koalice nebude hledat dílčí problémy, zatímco úkolem opozice je kritizovat vládu. Otázka spíš je, jaký charakter má vánoční projev mít,“ poukazuje Dvořáková.

O tom, že to málokdo ví, svědčí podle ní i to, jak se data projevů v minulosti měnila. „Tradicí bylo, aby projev prezidenta zazněl na Nový rok. Miloš Zeman se rozhodl, že bude hovořit k národu 26. prosince, jako to dělával Masaryk. Pan prezident Pavel se rozhodl, že bude mít novoroční projev, což mi připadá logičtější, protože je to moment, kdy se vstupuje do něčeho nového. Navíc prezident je nadstranický a měl by z této pozice i vyjádřit stav společnosti.“

Kdo promlouvá k národu?

Čas Vánoc by ale podle politoložky měl patřit rodinám a lidem věřícím. „Nemyslím si, že je dobře, aby měl v této době projev i předseda Senátu, byť tam nebylo nic, co by mělo lidi naštvat. Miloš Vystrčil vyzýval ke kompromisu, vyzýval k tomu, abychom spolu mluvili, abychom hledali společná řešení. Ale sami víme, že politika probíhá úplně jinak, a nevím, proč zrovna toto říkat národu v době adventu. Nemám pocit, že je to dobrá věc.“

Oproti tomu novoroční projevy jsou z hlediska toho, co by v nich mělo zaznít, podle Dvořákové jasné. „Svátek vánoční by ale měl odrážet spiritualitu Vánoc. Je to období, kdy lidé nemají výraznou chuť poslouchat politiky, analyzovat věci, jsou to svátky, které patří těm nejbližším, proto si nemyslím, že je dobré takto projevy míchat, jakkoli byly z mého hlediska poměrně dobré.“

Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.