Poláci už nemusí žalovat své rodiče, když chtějí změnit pohlaví. Rozhodl o tom Nejvyšší soud

„Události roku 2022 byly pro město a divadlo těžkou zkouškou. Jako už mnohokrát předtím se ale divadlo spolu se samotným Mariupolem znovuzrodilo,“ stojí v popisu na nových webových stránkách divadla. Místní úřady uvítaly návrat „ruské a sovětské klasiky“ na jeho jeviště, včetně děl Alexandra Puškina a Antona Čechova, píše britský deník The Times.

V březnu 2022 se v divadle před ruskými útoky ukrývalo přibližně tisíc civilistů, převážně žen a dětí. Ruská armáda tehdy na divadlo svrhla dvě pětisetkilogramové bomby. Slovo „Děti“ bylo před i za budovou napsáno velkými bílými písmeny, aby bylo viditelné ze vzduchu. Kvůli tomu, že Rusko obsadilo přístavní město Mariupol v Doněcké oblasti, není dosud možné stanovit konečný počet obětí.

Rekonstrukci historické budovy ze sovětské éry provádí stavební firma se sídlem v Petrohradě a podle ruských představitelů bude dokončena v nejbližších týdnech. První představení by se měla uskutečnit během novoročních svátků, uvedla ruská média podle webu Ukrajinská pravda.

Asi padesát z dvou set členů předválečného ansámblu uprchlo na území pod kontrolou Ukrajiny a někteří z nich působí společně i nadále. Ti, kteří zůstali v Mariupolu, nyní vystupují v novém divadle ovládaném Ruskem a také v jiných částech města. Většinu podzimu strávili na zájezdech po divadlech na Sibiři.

Mariupolská městská rada v exilu, která nyní sídlí v Dnipru, obvinila Rusko, že plánuje „zpívat a tančit na kostech” obětí bombardování. „Po obsazení Mariupolu Rusové nejprve oplotili místo činu. Chtěli tak zakrýt odvoz mrtvých,“ dodal exilový úřad.

Prezident Zelenskyj uvedl, že v Mariupolu během prvních týdnů ruské invaze na Ukrajinu zemřelo až 20 000 lidí. Řekl také, že ruské rekonstrukční projekty jsou pokusem o zakrytí zločinů. Podle ukrajinských zdrojů Rusko zalévalo trosky i těla betonem a používalo chemikálie, aby zamaskovalo zápach rozkladu.

Když k těmto houbám výzkumníci přidali pasti, zemřelo v laboratorních pokusech 90 až 100 procent komárů. Vědci se tak domnívají, že by mohlo jít o cenově dostupný, snadno rozšiřitelný a ekologicky šetrnější způsob, jak tento krvelačný hmyz potlačit. Výzkum byl zveřejněn v časopise Nature Microbiology a upozornil na něj i list The New York Times.

„Tato práce je zajímavá tím, že spojuje klasickou myšlenku biologie s modernějším high-tech přístupem,” řekl Noah Rose, biolog, který se zabývá přenosem nemocí přenášených komáry na Kalifornské univerzitě v San Diegu a který se na studii nepodílel.

Vědci geneticky upravili kmen Metarhizium, který neustále produkuje longifolen v extrémně vysokém množství. To zahrnovalo vložení genu zodpovědného za syntézu této sloučeniny z borovice do houby. Během pěti dnů pasti zabily polovinu komárů použitých v laboratorních pokusech, které se prováděly ve velké místnosti. Téměř všichni komáři po několika dnech uhynuli. Zařízení fungovala i tehdy, když vědci do místnosti umístili další vůně – včetně lidských dobrovolníků, kteří spali v pokusné komoře pod sítí proti hmyzu.

Raymond St. Leger, mykolog a entomolog z Marylandské univerzity a hlavní autor studie, uvedl, že tým vyvinul patentovanou konstrukci pasti, která má otvory dostatečně malé, aby jimi mohli projít pouze komáři. To by mohlo zmírnit obavy, že pasti mohou náhodně poškodit ohrožený nebo užitečný hmyz. Tým plánuje tyto prototypy brzy otestovat ve venkovním prostředí.

Podle oficiálních údajů jsou zásoby vody v přehradách, které zásobují Teherán, na kritické úrovni. Přehrada Amir Kabir, jedna z pěti, které město zásobují pitnou vodou, má kapacitu pouze 14 milionů kubických metrů vody, což je pouhých osm procent její maximální kapacity. Uvedla to agentura IRNA s odkazem na Behzada Parsu, ředitele teheránské vodárenské společnosti. V loňském roce přitom tato přehrada zadržovala 86 milionů kubíků vody. V oblasti Teheránu ale nastal stoprocentní pokles srážek. Podle íránských médií spotřebují obyvatelé města každý den přibližně tři miliony kubických metrů vody.

V Íránu je nedostatek vody vážným problémem, zejména v suchých provinciích na jihu země. Problém je důsledkem špatného hospodaření s vodními zdroji, nadměrného využívání podzemních zásob a změn klimatu, jak uvádí web Al Jazeera.

Před měsícem prohlásil íránský prezident Masúd Pezeškján, že Írán bude muset přesunout své hlavní město na jih. Změna by byla reakcí na stále rostoucí městskou zástavbu, hrozbu poklesu půdy a především nedostatek vody, jak uvedl britský Guardian.

Tento návrh, který byl v minulosti už několikrát zmíněn ještě před nástupem Pezeškjána, prezident znovu představil během návštěvy provincie Hormozgan, která se nachází na jihu země u Perského zálivu, naproti Dubaji.

Mezi možnostmi pro nové hlavní město se podle serveru France 24 uvažuje o méně rozvinutých pobřežních oblastech, jako je Makran v Ománském zálivu. „Ztracený ráj Makran se musí proměnit v budoucí ekonomické centrum Íránu a celého regionu,“ prohlásil zkraje roku íránský ministr zahraničí Abbas Araghchi. Ačkoli se návrh na přesunutí hlavního města setkal s očekávanou kritikou, podle prezidenta je narůstající krize zdrojů tak závažná, že Írán nemá jinou možnost.

Studie vznikla pod záštitou Univerzity Maryland (UMD) a společnosti Microsoft. Tým mezinárodních výzkumníků testoval výkon několika hlavních jazykových modelů umělé inteligence, jako jsou OpenAI, Google Gemini, Qwen, Llama a DeepSeek, při reakci na stejné vstupy v 26 různých jazycích, jak informuje server Euronews.

Výsledky ukazují, že pro složité úkoly, zejména při zpracování rozsáhlých textů, je nejlepší volbou polština. Tento západoslovanský jazyk dosáhl průměrné přesnosti 88 %, zatímco angličtina byla až na šesté příčce s 83,9 %. Čínština, která je běžně využívána k trénování velkých jazykových modelů (LLM), skončila dokonce čtvrtá od konce s 62,1 %, uvádí server Notes from Poland.

Vědci také zjistili, že nejúspěšnějšími jazykovými rodinami byly slovanské (včetně polštiny a ruštiny), románské (například španělština a francouzština) a germánské (jako angličtina). Naopak bantuské jazyky, jako je svahilština, vykazovaly slabší výsledky, i když jimi hovoří více než 350 milionů lidí.

Autoři studie se domnívají, že na výkon jazykových modelů má vliv nejen typ písma (latinka a cyrilice mají lepší výsledky), ale i množství dostupných dat pro trénování AI. Množství tréninkových dat pro polštinu není příliš rozsáhlé, právě proto byl výsledek tak překvapivý. Přesto vědci na základě studie došli k závěru, že boti pracující v polštině dělají méně chyb, odpovídají přesněji a lépe zvládají analýzu velkých dokumentů. „Dosud byl polský jazyk považován za jeden z nejobtížněji naučitelných. Ukazuje se však, že problém s ním mají spíše lidé, ne umělá inteligence,“ napsal na Facebooku Patentovaný úřad Polska.

V muzeu Kunstpalast v Düsseldorfu se koná výstava nazvaná The Secret Power of Scents (Tajná síla vůní), která spojuje vizuální umění s aromatickými zážitky. Expozice zkoumá vliv vůní na naše vnímání kulturních, politických a historických témat. Mezi exponáty jsou náboženské artefakty ze středověku i současné umění. Návštěvníci mohou prožít intenzivní emocionální reakce díky 81 druhům vůní rozprostřeným v 37 různých galeriích, informuje server AP News.

Vůně vyvolávají přímé emocionální reakce silněji než jakýkoli jiný smysl. Čich je bezprostřední a umění může díky němu získat živější a intenzivnější rozměr. „Vůně jsou čistě emocionální, jediný smyslový podnět, který nelze racionálně filtrovat,“ vysvětluje Robert Müller-Grünow, kurátor výstavy a odborník na vůně a technologii vůní. Jednotlivé galerie jsou vybaveny vonnými stélami, atomizéry a difuzéry, které propojují umění s vůněmi charakteristickými pro konkrétní časové období nebo kulturní kontext.

Vůně kadidla a myrhy naplňuje místnost s náboženskými řezbami, která přenáší návštěvníky do starobylých svatostánků. Proti tomu se v jiné části výstavy mísí zápachy středověké Paříže – odpadní vody, plíseň a nemytá těla. Strach a hrůzu vyvolává zápach z fronty první světové války – kombinace krve, střelného prachu a síry, jak popisuje server Euronews.

Uklidňující vůně naopak výstava asociuje s počátky feminismu. Galerie věnovaná bouřlivým 20. letům je prosycena povznášející vůní tabáku, vanilky a kůže. V místnosti evokující smyslnou atmosféru se vůně růží a cibetky mísí s obrazy a artefakty, které umocňují pocity vášnivého spojení.

Výstava The Secret Power of Scents si získává pozornost. O vysokém zájmu svědčí i vysoká poptávka po doprovodných workshopech, které se detailněji zaměřují na různá časová období. Netradiční projekt potrvá do začátku března příštího roku.

Na ISS se tří- až třináctičlenné posádky střídají po půl roce. Jako vůbec první, právě před 25 lety, otevřeli v rámci „Expedice 1“ poklop stanice Američan William Shepherd a Rusové Jurij Gidzenko a Sergej Krikaljov. Nejvíce dnů celkem strávil na stanici Rus Fjodor Jurčichin – během pěti misí dohromady 673 dní.

Agentura AP píše, že mezi zmiňovanými téměř třemi stovkami lidí byli především profesionální astronauti. Na palubu vesmírné stanice zavítali ale také takzvaní „vesmírní cestovatelé“ nebo filmový štáb. V roce 2021 totiž odletěla na ISS ruská dvojice – herečka Julija Peresildová a režisér Klim Šipenko – s cílem natočit první film na světě přímo z oběžné dráhy. Projekt s názvem Vyzov, v českém překladu Výzva, pak vyšel v roce 2023.

Mezinárodní vesmírná stanice ale není první trvale obydlenou stanicí v historii. Před ní, v letech 1986 až 2001, fungovala ještě jedna – konkrétně ruská stanice Mir. ISS je ale projektem mezinárodním. Mezivládní dohodu o vybudování a provozování stanice podepsali zástupci 15 zemí a agentur pro kosmické lety v americkém Washingtonu 29. ledna 1998. Samotná stavba pak začala koncem stejného roku. Zapojených je několik vesmírných agentur – například americká NASA, ruská agentura Roskosmos nebo evropská ESA. NASA ale plánuje projekt ISS ukončit okolo roku 2030.

Server Yle píše, že odhady ještě nezahrnují mláďata narozená letos na jaře. Odborníci v okolí jezera hledají doupata a zvířata také monitorují. S tím jim každý rok pomáhá na 300 dobrovolníků z okolí. Server dodává, že v roce 2024 byl odhadovaný počet jedinců 495.

Finský státní podnik Metsähallitus, který se zabývá správou přírodních zdrojů, uvádí, že zásadní ochranu zvířatům poskytuje omezení rybolovu. I tak ale rybářské sítě zůstávají pro tuleně velkým nebezpečím.

Podmínky pro rozmnožování pak podle výzkumníků zhoršuje postupující změna klimatu a s ní spojené mírnější zimy. Samice totiž k porodu potřebuje sníh, ze kterého si staví skrýš. I proto lidé také budují umělé nory. „Minulá zima byla velmi mírná a s malým množstvím sněhu. V důsledku toho byla využita většina umělých sněhových závějí a umělých hnízd a 85 procent pozorovaných mláďat je využilo jako úkryt,“ uvedla Riikka Alakoski z Metsähallitus.

Tuleň kroužkovaný od jezera Saimaa je chráněný přibližně 40 let. Světový fond pro ochranu přírody (WWF) uvádí, že na začátku 80. let minulého století bylo v přírodě jen něco kolem 120 jedinců.

„Dnešní oznámení je pokračováním našeho obecného přesvědčení, že musíme pokračovat v budování nejbezpečnější platformy umělé inteligence na planetě pro zábavní účely,“ řekl serveru BBC šéf Character.ai Karandeep Anand. Společnost začne využívat nové metody pro ověřování věku.

Kalifornský startup umožňuje vytvářet chatboty založené na postavách a osobnostních rysech, které si uživatel sám zvolí. To vedlo k řadě kontroverzí. Britská nezisková organizace Bureau of Investigative Journalism na platformě objevila chatbota, který byl vymodelovaný na základě osobnosti amerického sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.

Server CNBC píše, že americká Federální obchodní komise vydala nařízení pro sedm společností, včetně Character.ai nebo OpenAI, podle kterého se mají zabývat potenciálním negativním dopadem AI chatbotů na děti a teenagery. Character.ai čelí také několika žalobám. Podle jedné z amerického Texasu označil chatbot vraždu rodičů za „rozumnou reakci“. Na Floridě už společnost řešila právní kroky minulý rok – čtrnáctiletý chlapec spáchal sebevraždu poté, co si s virtuální postavou vytvořil romantický a sexuální vztah.

Železniční stanice v druhém největším městě Srbska byla po desetiletí velmi rušným místem. Vloni, prvního listopadu, se ale venkovní část nádraží zřítila na 17 lidí, kteří pod ní stáli. Čtrnáct z nich, včetně dětí a mladých lidí, zemřelo okamžitě na místě. Od té doby den co den demonstranti v čase události blokují dopravu a to jak v Novém Sadu, tak v hlavním městě Srbska, v Bělehradě. Informuje o tom Balkan Inside.

Přístřešek byl údajně rekonstruovaný –⁠⁠⁠⁠⁠ zřejmě ale ne dobře. Tragédie je podle demonstrantů výsledkem korupce a klientelismu v zemi a může za ni stát. Hned od začátku požadují zveřejnění dokumentace o rekonstrukci nádraží a potrestání viníků.

Protesty v Srbsku nejsou ničím výjimečným – lidé do ulic vychází poměrně často. Masové demonstrace vyvolala například dohoda Srbska a Evropské unie o těžbě lithia, uzavřená minulý rok. Tyto ale svým rozsahem představují největší protestní hnutí v moderní historii země. Letos v květnu je podle odhadů podporovalo 83 % Srbů.

Na výročí 1. listopadu se chystá velká vzpomínková akce, kam mají lidé přijít pěšky z různých částí Srbska. Mnozí očekávají, že půjde o největší shromáždění v novodobé historii města.