Ostravská devadesátka: Seriál o lidech, kteří se zapsali do rozhlasové historie
Pavla Pešatová. Hlasatelka a režisérka se v živém vysílání objevila už v roce 1949

S Pavlou Pešatovou hovořila Dagmar Misařová (14. díl z 36)
Tato šarmantní dáma je nejstarším žijícím rozhlasákem vysílajícím živě z ostravského rádia do éteru už v roce 1949. Jak se z členky ostravského dětského rozhlasového souboru stala posléze hlasatelka?
Pavla Pešatová si s mikrofonem rozuměla už od dětství. Jako doma byla nejen v ostravské televizi, kde začínala historicky jako druhá hlasatelka po Evě Mudrové, ale i v ostravském rozhlase. Navíc bydleli Pešatovi hned naproti rádiu, takže to u nich doma vypadalo často jako v pobočném studiu ostravského rozhlasu. Dodnes velmi akční dáma s nezaměnitelným nakřáplým altem začínala v rozhlase před 70 lety.
„Dělávala jsem si z toho legraci, ale jsem prokazatelně nejstarší žijící člověk, který začal v rádiu v roce 1949. Byla jsem malá holka, nosila jsem copy a pruhované tričko a byla jsem přijata do dětského rozhlasového sboru panem doktorem Stolaříkem, který má nehynoucí zásluhy na pozvednutí rádia speciálně po válce,“ říká v úvodu rozhovoru Pavla Pešatová.
Tehdy v živém vysílání ostravského rozhlasu hrála titulní roli v pohádce O uplakané princezně. „Já byla ta princezna a se mnou tam byli ti nejslavnější ostravští herci. To už byl Míla Holub, Jiřinka Froňková. A potom později přišla parta ze zlínského divadla,“ dodává.
Srpnový příběh
Přestože dnes patří k legendárním rozhlasovým hlasatelkám, dlouhou dobu působila „jen“ jako externistka. „Byli tady čtyři stálí hlasatelé a víc jich nemohlo být. Ale zažila jsem takový příběh – 20. srpna 1968 mi volal tehdejší šéf hlasatelny Ivan Šedivý a nabízel mi ranní vysílání následujícího dne. Prosila jsem ho, jestli by nemohl někdo jiný, protože jsem v té době měla dvě malé děti. Šel tedy jiný externista, kterého pak přímo v hlasatelně bafli soudruzi se samopaly,“ popisuje Pavla Pešatová v rozhovoru.
Do rádia už ji pak nepustili. Ale ostatní hlasatelé a další pracovníci rozhlasu u ní v následujících dnech našli azyl.
Proč dostala jako hlasatelka dvacetiletý zákaz, a vrátila se k ostravskému mikrofonu až po roce 1989? A proč se stala režisérkou? Paradoxy té doby uslyšíte v záznamu rozhovoru Ostravské devadesátky. Stejně jako píseň z našeho archivu Co ti nejvíc závidím, kterou v hudebním Studiu 1 natočil Jaroslav Wykrent v říjnu 1978.
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.