Orel vyzval na souboj chobotnici. Kdyby mu nepomohli lidé, asi by se utopil

Správa parku za letošní rok vylovila z horkých pramenů tři stovky klobouků různých tvarů, barev nebo značek. „Držte si klobouky, zůstávejte na vyznačených stezkách a odpadky vyhoďte do košů, včetně jídla,“ vyzývá proto návštěvníky Geologická služba Spojených států.

Odpad v Yellowstonu je podle geologů častějším problémem, než si lidé připouští. Letos zaměstnanci parku podle serveru Smithsonian Magazine objevili v termálních oblastech parku více než 13 tisíc kusů odpadků a dalších věcí. Nejčastějším nalezeným předmětem bylo právě přes 300 klobouků v hodnotě skoro 6 tisíc dolarů, to je více než 120 tisíc korun.

Návštěvníci za sebou v parku ale nechali i bizarní věci. Například sandále, značkové oblečení, krabici od pizzy se zbytky jídla nebo kšiltovku s nápisem „Čurám v jezeře“. Jednou musela správa vyprostit auto z velkého gejzíru, když řidič sjel z cesty a nezvládl řízení. „Odpadky v termálních pramenech můžou nezvratně změnit jeho chování, můžou snížit jeho teplotu, změnit barvu nebo to, jak tryská,“ varuje správa parku a vyzývá návštěvníky, aby se k přírodě chovali ohleduplně.

Protestující podle společnosti PeruRail zablokovali železniční trať „různě velkými kameny“ a turisté se nemohli dostat z města Aguas Calientes. Podle peruánského ministerstva turismu úřady asi 1400 turistů evakuovaly, ale na 900 jich uvízlo v nejbližším městě u Machu Picchu. Podle britského deníku Guardian protesty trvají už týden.

Protestujícím vadí, že úřady neprodloužily smlouvu autobusové společnosti Consettur a otevřely tím dveře dalším firmám, které by mohly ve výdělečné lokalitě působit. Podle některých obyvatel není výběrové řízení transparentní a férové. Autobusy dováží turisty z Aguas Calientes až ke vstupu do areálu Machu Picchu. Americká stanice CNN napsala, že společnost New7Wonders, která propaguje nejvýznamnější světové památky, uvedla, že varovala peruánskou vládu před poškozením dobrého jména Machu Picchu.

„Loni jsme zdokumentovali 146 případů vražd a dlouhodobě pohřešovaných ochránců přírody a životního prostředí,“ napsala organizace Global Witness ve výroční zprávě. GW je mezinárodní nevládní organizace, která se zabývá ochranou životního prostředí a lidských práv.

Podle organizace, o jejíž zprávě informovala agentura AFP, je zabitých nebo zmizelých o něco méně než v předcházejícím roce. V roce 2023 bylo zabito nebo pohřešováno 196 ochránců přírody. Global Witness ale varuje před tím, že to neznamená zlepšení situace. V mnoha zemích je totiž podle organizace skutečný počet případů podhodnocený.

Nejhorší situace je v Kolumbii. Tam minulý rok kvůli ochraně životního prostředí zemřelo nebo zmizelo 48 lidí. Rok předtím to bylo téměř 80 lidí. Mnoho domorodých obyvatel, rolníků nebo obyvatel afrického původu žijících v Kolumbii se podle Global Witness bojí ohlásit škody na životním prostředí způsobené těžbou. A to zejména v těch oblastech, kde působí ozbrojené skupiny.

Guatemala byla na druhém místě seznamu s 20 vraždami a pohřešováními. Následuje Mexiko s 19 a Brazílie s 12.

Společnost podle deníku The Guardian reaguje na tragický případ šestnáctiletého Adama Rainea z Kalifornie, který si letos v dubnu vzal život po měsících intenzivních konverzací s ChatemGPT. Podle soudních dokumentů mu chatbot pomáhal posoudit, zda způsob sebevraždy, který si vybral, bude účinný a radil i s napsáním dopisu na rozloučenou. Rodina Raineových proto podle serveru NBC News na OpenAI podala žalobu a tvrdí, že model GPT-4o byl spuštěn příliš rychle a navzdory pochybnostem o bezpečnostních rizicích.

Nový režim pro nezletilé například zablokuje grafický sexuální obsah, flirtování nebo jakékoliv diskuse o sebevraždě či sebepoškozování. Pokud by se u uživatele objevily zřejmé sebevražedné myšlenky, OpenAI chce kontaktovat jeho rodiče a v případě bezprostředního ohrožení dokonce úřady. „Nezletilí potřebují zvýšenou ochranu,“ uvedl šéf OpenAI Sam Altman.

Společnost současně vyvíjí i nové funkce, které mají obecně lépe chránit soukromí uživatelů ChatuGPT a zajistit, že k jejich datům nebudou mít přístup ani zaměstnanci firmy OpenAI. Pro dospělé by se při používání aplikace nemělo nic měnit.

Aplikace běžně sloužící gamerům se stala ústřední platformou hnutí Hami Nepal, které sdružuje přes 160 tisíc převážně mladých lidí. Na kanálu Youth Against Corruption se do debaty o budoucím směřování země zapojilo více než 10 tisíc účastníků z Nepálu i diaspor, další tisíce aktivně sledovaly živý přenos veřejné debaty na YouTube. Podrobně o tom informuje web Al-Džazíra. Po hodinách diskusí a dotazů na možné kandidáty padla volba na 73letou Karki, známou svým nesmlouvavým postojem ke korupci. Prezident Ramchandra Paudel ji následně oficiálně jmenoval a zároveň rozpustil parlament. Nové volby proběhnou 5. března 2026.

Nepálské protesty vypukly podle serveru India Today poté, co vláda premiéra Khadgy Prasáda Šarmy Oliho zakázala v zemi více než dvacet sociálních sítí včetně TikToku, YouTube nebo Instagramu. Mladí Nepálci krok vnímali jako útok na svobodu projevu. Pouliční demonstrace pak rychle přerostly v násilné střety: hořela budova parlamentu, domy politiků i vládní kanceláře. Při zásazích bezpečnostních složek zemřelo podle dostupných údajů přes 70 lidí a více než tisíc bylo zraněno.

Virtuální hlasování na Discordu, které určilo dočasné vedení státu, se tak stalo symbolem nové podoby občanské angažovanosti. Podle expertů jde o radikální experiment digitální demokracie – nabízí větší transparentnost než zákulisní dohody politiků, zároveň ale nese riziko manipulace či dezinformací.

Nepál je mimořádně mladým státem – téměř polovina obyvatel je ve věku pod 25 let. Generace Z zde ukázala, že dokáže nejen protestovat v ulicích, ale i hledat alternativní cesty, jak ovlivnit politické směřování země.

Tavná pistole z výtvarných potřeb jako nástroj moderní medicíny? Přesně s tím přišli podle webu Vice vědci ze Sungkyunkwanské univerzity v Soulu. Do klasického „glue gunu“ místo lepidla vložili směs hydroxyapatitu, který se přirozeně nachází v lidských kostech, a biopolymeru s nízkým bodem tání. Chirurgové tak mohou během zákroku nanášet kostní hmotu přímo do zlomeniny a přizpůsobit tak její tvrdost i tvar podle potřeby.

V testech na králících se metoda ukázala jako velmi efektivní – kosti se hojily rychleji, infekcí bylo méně a zákroky netrvaly dlouhé hodiny. Lékaři si díky manuálnímu ovládání mohou přizpůsobovat úhel a směr nanášení kostní hmoty v reálném čase, skoro jako kdyby tvořili sochu pomocí 3D pera.

„Celý proces zabere jen pár minut,“ řekl spoluautor studie Jung Seung Lee. Podle něj může technologie přinést nejen kratší operace, ale i méně nežádoucích účinků. To by mohlo podle tiskové zprávy znamenat menší spotřebu antibiotik a tím pádem i přínos pro boj s antibiotickou rezistencí.

Výzkumný tým teď chystá testy na větších zvířatech a podle serveru Popular Mechanics doufá, že se technologie brzy dostane i na operační sály běžných nemocnic.

Celý princip podle deníku Independent vychází z jednoduchého předpokladu: když má partner pocit, že si vás nezaslouží, údajně se k vám bude chovat s větší úctou a nikdy vám neublíží. Tolik teorie. Jenže internet se rychle zaplnil zkušenostmi těch, kteří shrekking vyzkoušeli a nadšení příliš nesdílí. Pod hashtagem #gettingShrekked píší lidé historky o tom, jak se jejich „méně atraktivní“ protějšek choval ještě hůř než ti pohlední. Jedna TikTokerka přiznala, že rande skončilo úkrytem v kumbálu na košťata, jiní varují, že „zlobři“ umí zanechat i hlubší šrámy na duši než krasavci.

Popularita trendu navíc podle časopisu Cosmopolitan ukazuje, jak zoufalá je současná seznamovací scéna. Singles unavení z ghostingu, lovebombingu a nekonečného swipování hledají jistotu i za cenu toho, že jdou proti vlastním preferencím. Jenže podle odborníků je bezpečí takového vztahu spíš iluzorní. „Shrekking vypadá jako pragmatická strategie, ale ve skutečnosti odhaluje, jak moc se lidé snaží chránit před zraněním. Bohužel to často končí zklamáním ještě větším,“ říká vztahová expertka Claire Rénier.

Podstata problému je podle ní jasná: pokud vztah stavíme na kalkulu, kdo je „nad“ nebo „pod“ naší úrovní, těžko můžeme čekat, že z toho vzejde skutečná důvěra a blízkost. Mnohem smysluplnější je soustředit se na vlastnosti, které v partnerství opravdu hledáme a dát prostor i možnosti, že přitažlivost se vyvine postupem času.

A jak s nadhledem připomněl jeden uživatel na síti X: „Muži se Shrekovou rytířskostí, humorem a pracovitostí by byli snem spousty žen.“ Takže možná nejde o to hledat „ošklivce“ – ale nenechat se zaslepit jen pozlátkem vzhledu.

Katolické kostely se opět začínají plnit. A noví křesťané mají překvapivě nízký věkový průměr. Ve Francii se podle webu Francouzské katolické církve počet křtů u lidí mezi 18 a 25 lety od roku 2021 zčtyřnásobil a letošní Velikonoce přinesly dokonce rekordních 17 800 přijetí víry, z toho o 45 % víc dospělých než loni. Podobný růst hlásí Belgie, Irsko i Velká Británie.

Za tímto trendem zdaleka nestojí jen tradiční církevní instituce. Do hry vstoupila nová generace tzv. digitálních misionářů – kněží, řeholníků i laiků, kteří dokážou oslovit mladé lidi na jejich vlastním území: na sociálních sítích. Na TikToku a Instagramu sdílejí krátká videa s modlitbami, exegezemi biblických textů nebo i humornými memy, které víru přibližují vtipněji a srozumitelněji než nedělní kázání.

Jednou z virálních katolických tváří je sestra Albertine, která má na Instagramu 334 tisíc sledujících a na TikToku dalších 202 tisíc. Sdílí modlitby, vysvětlení katolických učení i odpovědi na palčivé otázky, třeba o sexualitě. „Náboženství už není tabu. Mladí se o něm nebojí mluvit,“ říká. Její přístup baví i nevěřící – podle fanoušků je autentická, srozumitelná a „mluví jejich jazykem“.

Tento fenomén se začal označovat jako „Quiet Revival“ – tichá obnova. Podle odborníků mladí hledají v uspěchaném světě něco stabilního a trvalého, co jim poskytne řád, komunitu a radost. Britský opat Hugh Allan to shrnuje: „Je tu opravdová touha poznat Boha.“

Že se sociální sítě staly novou kazatelnou, si uvědomuje i samotný Vatikán. Papež Lev letos přijal zhruba tisíc „digitálních misionářů“ a připomněl, že stejně jako učedníci kdysi spravovali rybářské sítě, dnes je úkolem církve starat se o sítě digitální.

Incident se odehrál letos v únoru a okamžitě vyvolal vlnu nevole veřejnosti. Přestože se nepotvrdilo, že by kontaminovanou polévku někdo skutečně snědl, restaurace nabídla odškodnění více než čtyřem tisícovkám hostů, kteří v následujících dnech šanghajskou pobočku navštívili. Dostali nejen plnou refundaci, ale navíc i hotovostní kompenzaci v desetinásobku své útraty. Firma rovněž kompletně vyměnila vybavení a nechala prostory vydezinfikovat. Píše o tom server BBC.

Původně Haidilao požadovala po vinících finanční náhradu ve výši neuvěřitelných 23 milionů jüanů (cca 66,5 milionů korun). Šanghajský soud ale nakonec rozhodl, že teenageři a jejich rodiče musí restauraci zaplatit 2,2 milionu jüanů (cca 6,3 milionů korun). Do částky se počítají náklady na čištění interiéru, výměnu nádobí, právní výlohy i odškodnění za pošramocenou pověst značky. Jak uvádí server Channel News Asia, kompenzace hostům ale firma hradila ze svého– soud tyto výdaje označil za marketingové rozhodnutí.

Firma Haidilao, která dnes provozuje přes tisíc restaurací po celém světě, si vybudovala jméno díky neotřelému přístupu – děti během čekání na jídlo dostávají cukrovou vatu a dospělí si můžou třeba zajít na manikúru. Tentokrát ale musela firma svou pověst bránit u soudu. Incident totiž připomněl, že i když klientský servis může být dokonalý, to nejdůležitější na zákazníky stále čeká přímo v hrnci.