Objevili jsme jednu z prvních československých drag queens, říkají autoři výstavy Loading: Love
Loading: Love je výstava, která mapuje historii LGBTQ+ komunity v Československu a Maďarsku ve 20. století. K vidění je do 29. března v Praze na Alšově nábřeží u Rudolfina. „Podařilo se nám objevit jednoho z prvních drag umělců, který si říkal Marcel Ferrari, i zjistit spoustu detailů o životě lidí ze sexuálních menšin díky nalezeným deníkům slovenského aktivisty Imricha Matyáše,“ vyzdvihuje přínosy práce na výstavě jedna z jejích autorek, historička Jana Jablonická Zezulová.
„Spolek Post Bellum nám také poskytl vzpomínky čtyř LGBTQ+ pamětníků, kteří popisují svou minulost a životy. Jak byli perzekvováni nebo jak u nich probíhala sexuální výchova,“ zdůrazňuje další výjimečné momenty celé výstavy její umělecký šéf Eugen Korda.
„Za první republiky vycházel v tehdejším Československu časopis Hlas sexuální menšiny, který přinášel i literární díla, inzeráty na seznamování nebo tipy na místa, kde se lidé z této komunity mohli navzájem setkávat,“ popisuje Jana Jablonická Zezulová. Druhá světová válka a následný komunistický režim ale tuto kontinuitu přerušily.
„Lidé cítili, že jsou v tom neskutečně sami. Měli daleko menší možnost vzájemné socializace a často museli vést dvojí život skrytý za manželstvím,“ dodává Jana Jablonická Zezulová. Příkladem jsou například inzeráty v novinách za socialismu, ve kterých muž nebo žena hledají kamaráda, kamarádku, což byl často používaný kód pro nalezení gay partnera/partnerky. „Komunity se také často vytvářely kolem různých podniků díky LGBTQ+ číšníkům.“
Kdy a kým byl v psaném projevu poprvé použit výraz homosexualita? Jak těžké bylo sehnat pro výstavu fotografie československých gayů z minulého století? Které západoevropské země dekriminalizovaly homosexualitu až po Československu? A jaké jsou rozdíly ohledně současné situace LGBTQ+ lidí v Česku, na Slovensku a v Maďarsku? Poslechněte si celý rozhovor.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
