Obezita není o nízké vůli. Ukazuje to nová studie, která testovala stovky labradorů

Na ISS se tří- až třináctičlenné posádky střídají po půl roce. Jako vůbec první, právě před 25 lety, otevřeli v rámci „Expedice 1“ poklop stanice Američan William Shepherd a Rusové Jurij Gidzenko a Sergej Krikaljov. Nejvíce dnů celkem strávil na stanici Rus Fjodor Jurčichin – během pěti misí dohromady 673 dní.

Agentura AP píše, že mezi zmiňovanými téměř třemi stovkami lidí byli především profesionální astronauti. Na palubu vesmírné stanice zavítali ale také takzvaní „vesmírní cestovatelé“ nebo filmový štáb. V roce 2021 totiž odletěla na ISS ruská dvojice – herečka Julija Peresildová a režisér Klim Šipenko – s cílem natočit první film na světě přímo z oběžné dráhy. Projekt s názvem Vyzov, v českém překladu Výzva, pak vyšel v roce 2023.

Mezinárodní vesmírná stanice ale není první trvale obydlenou stanicí v historii. Před ní, v letech 1986 až 2001, fungovala ještě jedna – konkrétně ruská stanice Mir. ISS je ale projektem mezinárodním. Mezivládní dohodu o vybudování a provozování stanice podepsali zástupci 15 zemí a agentur pro kosmické lety v americkém Washingtonu 29. ledna 1998. Samotná stavba pak začala koncem stejného roku. Zapojených je několik vesmírných agentur – například americká NASA, ruská agentura Roskosmos nebo evropská ESA. NASA ale plánuje projekt ISS ukončit okolo roku 2030.

Server Yle píše, že odhady ještě nezahrnují mláďata narozená letos na jaře. Odborníci v okolí jezera hledají doupata a zvířata také monitorují. S tím jim každý rok pomáhá na 300 dobrovolníků z okolí. Server dodává, že v roce 2024 byl odhadovaný počet jedinců 495.

Finský státní podnik Metsähallitus, který se zabývá správou přírodních zdrojů, uvádí, že zásadní ochranu zvířatům poskytuje omezení rybolovu. I tak ale rybářské sítě zůstávají pro tuleně velkým nebezpečím.

Podmínky pro rozmnožování pak podle výzkumníků zhoršuje postupující změna klimatu a s ní spojené mírnější zimy. Samice totiž k porodu potřebuje sníh, ze kterého si staví skrýš. I proto lidé také budují umělé nory. „Minulá zima byla velmi mírná a s malým množstvím sněhu. V důsledku toho byla využita většina umělých sněhových závějí a umělých hnízd a 85 procent pozorovaných mláďat je využilo jako úkryt,“ uvedla Riikka Alakoski z Metsähallitus.

Tuleň kroužkovaný od jezera Saimaa je chráněný přibližně 40 let. Světový fond pro ochranu přírody (WWF) uvádí, že na začátku 80. let minulého století bylo v přírodě jen něco kolem 120 jedinců.

„Dnešní oznámení je pokračováním našeho obecného přesvědčení, že musíme pokračovat v budování nejbezpečnější platformy umělé inteligence na planetě pro zábavní účely,“ řekl serveru BBC šéf Character.ai Karandeep Anand. Společnost začne využívat nové metody pro ověřování věku.

Kalifornský startup umožňuje vytvářet chatboty založené na postavách a osobnostních rysech, které si uživatel sám zvolí. To vedlo k řadě kontroverzí. Britská nezisková organizace Bureau of Investigative Journalism na platformě objevila chatbota, který byl vymodelovaný na základě osobnosti amerického sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.

Server CNBC píše, že americká Federální obchodní komise vydala nařízení pro sedm společností, včetně Character.ai nebo OpenAI, podle kterého se mají zabývat potenciálním negativním dopadem AI chatbotů na děti a teenagery. Character.ai čelí také několika žalobám. Podle jedné z amerického Texasu označil chatbot vraždu rodičů za „rozumnou reakci“. Na Floridě už společnost řešila právní kroky minulý rok – čtrnáctiletý chlapec spáchal sebevraždu poté, co si s virtuální postavou vytvořil romantický a sexuální vztah.

Železniční stanice v druhém největším městě Srbska byla po desetiletí velmi rušným místem. Vloni, prvního listopadu, se ale venkovní část nádraží zřítila na 17 lidí, kteří pod ní stáli. Čtrnáct z nich, včetně dětí a mladých lidí, zemřelo okamžitě na místě. Od té doby den co den demonstranti v čase události blokují dopravu a to jak v Novém Sadu, tak v hlavním městě Srbska, v Bělehradě. Informuje o tom Balkan Inside.

Přístřešek byl údajně rekonstruovaný –⁠⁠⁠⁠⁠ zřejmě ale ne dobře. Tragédie je podle demonstrantů výsledkem korupce a klientelismu v zemi a může za ni stát. Hned od začátku požadují zveřejnění dokumentace o rekonstrukci nádraží a potrestání viníků.

Protesty v Srbsku nejsou ničím výjimečným – lidé do ulic vychází poměrně často. Masové demonstrace vyvolala například dohoda Srbska a Evropské unie o těžbě lithia, uzavřená minulý rok. Tyto ale svým rozsahem představují největší protestní hnutí v moderní historii země. Letos v květnu je podle odhadů podporovalo 83 % Srbů.

Na výročí 1. listopadu se chystá velká vzpomínková akce, kam mají lidé přijít pěšky z různých částí Srbska. Mnozí očekávají, že půjde o největší shromáždění v novodobé historii města.

Na sociálních sítích se ale čím dál častěji šíří dezinformace. Zhruba 46 % respondentů uvedlo, že se s dezinformacemi nebo „fake news“ setkávají každý týden. Většina z nich (71 %) má pocit, že nepravdivé informace na sociálních sítích rozpoznají, informuje Euronews.

Mladí v průzkumu také uváděli, jaké jsou jejich ověřovací strategie. Nejčastěji kontrolují, zda informace pochází z důvěryhodného zdroje, čtou komentáře ostatních uživatelů a ověřují, zda fotografie nebo videa vypadají skutečně, nebo jsou falešná.

Mladší respondenti častěji než lidé nad 55 let čtou nebo sledují obsah ve svém feedu, dávají příspěvkům „lajky“, reagují na ně nebo sdílejí obsah prostřednictvím soukromých zpráv či chatů. Naopak méně často než ostatní věkové skupiny komentují příspěvky – činí tak pouze 18 % mladých oproti 22–24 % ve starších skupinách.

Dlouhé sezení není zdravé pro srdce – omezuje totiž průtok krve tepnami a může zvyšovat riziko srdečních chorob a mrtvice. Nová studie však zjistila, že vypití kakaa před delším sezením pomáhá chránit. Obsahuje totiž flavanoly – přírodní sloučeniny, které pomáhají udržovat pružnost cév, zlepšují průtok krve a pozitivně ovlivňují kardiovaskulární systém, informuje The Independent.

Zatím si ale mohou oddychnout pouze cis muži, na které se studie zaměřila. Podle badatelů z Birminghamské univerzity mohou totiž působení flavanolů ovlivnit hormonální změny během menstruačního cyklu. To chtějí prověřit v budoucích studiích.

Vědci proto pro první zkoumání vybrali čtyřicet zdravých mladých mužů, z nichž polovina byla fyzicky zdatná a druhá polovina méně aktivní. Půlce z nich uvařili kakao, druhá půlka dostala jiný nápoj. Poté měli dvě hodiny nehybně sedět.

Vědci u všech účastníků zkoumali pružnost tepen, krevní tlak a hladinu kyslíku ve svalech nohou. Ti, kteří si před sezením dali kakao s vysokým obsahem flavanolů nezaznamenali žádný pokles výkonnosti tepen. Studie, zveřejněná v časopise Journal of Physiology, uvádí, že jde o první důkaz, že flavanoly mohou zabránit typickému zhoršení funkce cév, ke kterému dochází při dlouhém sezení.

Kakao je obecně zázračný nápoj. Už loni výzkumníci zjistili, že šálek kakaa může chránit i před tučným comfort food jídlem v období stresu, informuje A News.

Produkty s vysokým obsahem flavanolů jsou běžně dostupné v supermarketech a obchodech se zdravou výživou. Pokud nemáte rádi kakao, tak podobné účinky mají také jablka, švestky, borůvky, lískové ořechy či černý a zelený čaj.

Ředitel festivalu Michal Kaščák uvedl, že se snažil The Cure na Pohodu dostat už mnoho let. Podle něj patří mezi zásadní jména světové hudební historie. Během speciálního dne, který připadá na středu 8. července, se kromě The Cure představí ještě dvě zahraniční kapely a slovenský interpret, který vystoupí těsně před nimi. O koho půjde Kaščák zatím neprozradil. Kapela The Cure vznikla v jihoanglickém Crawley roku 1976 a od té doby odehrála přibližně 1 800 koncertů po celém světě. Její nejnovější deska Songs of a Lost World vyšla loni.

Pořadatelé potvrdili také účast skupiny Gorillaz, jak píše server aktuality.sk. Virtuální kapela vytvořená hudebníkem Damonem Albarnem a výtvarníkem Jamiem Hewlettem slibuje naprosto unikátní audiovizuální zážitek. Jejich hudba kombinuje alternativní rock, hip-hop, elektroniku a world music. I oni se u našich východních sousedů představí vůbec poprvé.

Festival Pohoda vznikl v roce 1997. Posledních 25 let je největším hudebním festivalem na Slovensku. Od roku 2004 se koná v areálu bývalého vojenského letiště v Trenčíně.

Od roku 2022 toto stipendium pobíralo asi 2 000 umělců a umělkyň. Hlásit se mohli tvůrci působící v oblasti divadla, literatury, hudby, tance, opery, filmu, cirkusu nebo architektury. Podle serveru Business Insider má tato částka pokrýt náklady na pronájem bytu se dvěma ložnicemi. Zájem na začátku projevilo asi 9 000 lidí, z nichž irská vláda náhodně vybrala 2 000.

Příjemcům podle vlády odpadl finanční stres, začali profesně růst a zlepšilo se i jejich duševní zdraví. Irský ministr Patrick O’Donovan uvedl, že systém podpory umělců může jeho zemi „závidět celý svět”.

Web Artnews píše, že se s podobnou formou sociální podpory experimentuje po celém světě. Takzvaný základní nepodmíněný příjem může pokrývat buď určitou skupinu obyvatel, nebo celou populaci státu.

Zájem o tyto programy znovu roste po pandemii covidu a s nástupem umělé inteligence, kvůli nimž řada lidí přišla o práci. Irové toto opatření vesměs vítají, část z nich si ale myslí, že by měl stát dotace rozdělovat cíleně v závislosti na majetku umělců, nikoli plošně.

Diellini „potomci” budou k dispozici členům albánského parlamentu i dalším úřadům. Premiér Rama to ohlásil na berlínské konferenci. Podle polské veřejnoprávní televize TVP čelí albánské úřady velkému náporu. Miliony občanů po nich chtějí miliony dokumentů s elektronickým podpisem. Právě s jejich generováním budou Dielly AI děti pomáhat.

Ministryně zároveň pracuje jako virtuální asistentka na albánské e-government platformě e-Albania. Jak píše server Politico, Diella má podobu mladé ženy v tradičním albánském oděvu se šátkem přes hlavu. Premiér Edi Rama si od zavedení umělé inteligence do státní správy slibuje vyšší transparentnost.

Podle něj je Diella neuplatitelná, což je v korupcí sužované Albánii mimořádně cenná vlastnost. Právě boj s úplatkářstvím, nejen ve veřejných zakázkách, má Ramova Socialistická strana Albánie jako jednu z hlavních priorit v programu – i kvůli tomu, že se stát uchází o členství v Evropské unii.