Obce v Poodří se bojí, že vodní kanál mezi Dunajem a Odrou přispěje k vysušení krajiny

24. říjen 2018 10:12

Vodní kanál mezi Dunajem a Odrou se podle ministerstva dopravy vyplatí. Obce v Poodří s ním ale nesouhlasí a lidé jeho stavbě příliš nevěří. Čtyřicet metrů široké koryto by podle ekologů navíc zřejmě narušilo spodní vody v okolí. Za stavbu kanálu se přitom staví podnikatelé, kteří čekají na otevření prvního úseku.

Se starostkou Bartošovic Kateřinou Křenkovou (KSČM) jsme v dolním konci obce a stojíme v místech, kde kvůli plánované stavbě kanálu platí stavební uzávěra. „Vyjádřili jsme nesouhlas. Stejně tak jako v obcích Regionu Poodří. Ale vždycky to téma nějak utichne a občané mu nevěnují příliš velkou pozornost,“ říká.

Na konci obce Albrechtičky je krásný výhled na plochu letiště v Mošnově. A právě tady by podle představ plánovačů měly někdy v budoucnu plout lodě. „Jelikož už mám 60 let a nic se neděje, tak se mi zdá, že je to spíše vize, jestli to není vůbec utopie,“ říká mezi dveřmi svého domu paní Anna.

Trasa kanálu Dunaj-Odra-Labe

Kanál by měl protnout areál, kde se v současné době konají Dny NATO. Hned za letištěm je obec Petřvald a tu by měl kanál oddělit od místní části Petřvaldík. „Těleso bude nad současným terénem a nad tím ještě budeme mít most. Docela se nám to nelíbí,“ ukazuje na územní plán Petřvaldu nezávislá místostarostka Šárka Fabiánová (nezávislá). „Nepočítáme, že se toho my, naši potomci dožijeme,“ dodává.

Trasa vodního kanálu se musí před Ostravou napojit do Odry. Zasáhne tím do Chráněné krajinné oblasti Poodří. Ředitel její správy Jan Klečka se obává narušení koloběhu vody. „Říční terasy jsou jakýmsi zdrojovým územím pro spodní vody v nivě Odry. Pokud je protneme tím kanálem, tak je vlastně odřízneme. Velmi pravděpodobně prameniště vyschnou,“ vysvětluje.

Čtěte takéKanál Dunaj-Odra-Labe bude ekonomicky efektivní, tvrdí ministerstvo. Studie vznikala dva roky

Zastáncem stavby je Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje. Kanál by měl sloužit nejen pro přepravu zboží. „Protipovodňová opatření, opatření proti suchu, samozřejmě využití pro turistiku, rekreace. A především pro Ostravu by to mohlo znamenat vznik úplně nového průmyslu, jakým je průmysl lodní,“ myslí si projektový manažer sdružení Pavel Santarius.

Trasa od polských hranic do Ostravy by podle Pavla Sanataria mohla být hotová do 10 let. Výhodný by podle Sdružení byl taky navazující úsek k letišti Mošnov, kde by vzniklo velké překladiště. Právě tady ale trasa nejvíce zasáhne do Poodří.

autor: Michal Polášek
Spustit audio

Související