O Frýdlantsku bych psala ráda. Je ale těžké jít pod kůži věcem, které jsou člověku blízké, říká novinářka Pavla Jazairiová

23. únor 2021

Nedávno vydala knihu postřehů Z Etiopie a odjinud, do vltavského studia ale přijela z frýdlantského výběžku, kde v současné době žije. Pavla Jazairiová s Ondřejem Cihlářem ve Vizitce mluvila nejen o čínském ataku na Afriku, ale také o indickém populismu a rozevírání nůžek mezi nejchudší a nejbohatší vrstvou.

Pavla Jazairiová se narodila české matce a nizozemskému otci ve Francii, její rodiče na jaře 1945 jen o chlup stihli přejít z Německa po mostě přes Rýn: záhy poté byl rozbombardovaný. Jinakost způsobená dětstvím a dospíváním na půl cesty mezi Československem a Francií, pocit vykořeněnosti a jen hrstka přátel – to všechno determinovalo její dospělý život. „Byla jsem tady jako bílá vrána, a je to tak doteď. Předurčilo to ale moji práci. V životě jsem viděla spoustu zemí a mezi lidmi se pořád snažím stavět mosty,“ řekla ve Vizitce, kam ji Ondřej Cihlář pozval i kvůli loni vydané a letos dotisknuté knize Z Etiopie a odjinud. Výňatky z ní si můžete až do poloviny března poslechnout na vltavském webu.

„Živel“ Pavla Jazairiová vidí svět v souvislostech i s příslovečným nadhledem

Jedním z diskutovaných témat byla ve Vizitce Pavly Jazairiové globalizace, o které mluvila na příkladu stále se měnící Indie. S Ondřejem Cihlářem zmínili také migraci, mísení kultur a soužití lidí různých ras a vyznání. Prvním manželem Pavly Jazairiové byl iránský politik a novinář Mufid Jazairi, který dodnes zůstal jedním z jejích nejbližších přátel. Na příkladu Alžírska nicméně ukázala, jak komplikované je pro dnešní mladou generaci zakořenit v cizí zemi. „V Alžírsku sice vyměnili prezidenta, ale režim je tam pořád stejný. Mladí lidé, tedy hlavně muži, odcházejí a v nových zemích se pak jen velmi svízelně začleňují. Zoufale si přeju, aby lidi, kteří mají svou vlast rádi, mohli doma také zůstat.“

Čtěte také

V knize Z Etopie a odjinud se Jazairiová věnuje také problematice kolonizace Afriky Čínou. „Číňani jsou tam všude, nejen v Etiopii. Půjčují místním vládám peníze a nesmyslně je zadlužují, staví zbytečné obří hotely a stadiony. Dováží spoustu drobného zboží, afričtí obchodníci jim nemohou konkurovat. Číňani tak úplně vytlačili africká řemesla, navíc čínské výrobky jsou nekvalitní, takže se z nich rychle vytváří masa odpadu,“ formuluje svoje cestovatelské postřehy.

Pavla Jazairiová žije na Frýdlantsku, kde se v současné době chystá na jarní zahrádkářskou sezonu, a právě život v sudetském pohraničí je pro ni aktuální téma. „Říkala jsem si, že bych o té oblasti měla psát, ale je to pro mě těžké. Musela bych jít pod kůži věcem, které dobře znám, a jak o nich pak psát? Nevím. Frýdlantsko, to je zajímavý, dosídlený kraj, naštěstí se do něj stěhují i mladí lidé. Je ale pořád hodně zničený, a nejvíc mi vadí, jak se tu zachází s lesy. Stále se tu těží dřevo, které se pak posílá na pilu za hranice do Polska.“

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.