Nová studie odhaluje, že nevidomí si pamatují řeč a jazyk lépe než vidící lidé

Na pláži jižně od San Francisca se pravidelně koná světový šampionát v psím surfování. Závod je rozdělený do několika kategorií podle velikosti psích účastníků a nabízí různé disciplíny – například tandem s páníčkem, nebo jiným čtyřnohým surfařem. Na akci upozorňuje agentura AP.

Mezi závodníky jsou labradoři, teriéři i kokršpanělé. Nezbytnou výbavou je pro ně záchranná vesta. Body se jim přičítají za to, jak dlouho na prkně vydrží, jak se jim daří balancovat nebo jestli předvedou za jízdy nějaký trik.

Rozplavbu pro středně velké psy letos poprvé ovládla pětiletá francouzská buldočka Iza. Se svým pánem nejdřív trénovala v zahradním bazénu. „Jsem hendikepovaný, mám jen jednu ruku. Nejsem sportovní typ a Iza taky ne. Ale dohromady jsme fenomenální tým. Lidem ukazujeme, že zvládneme víc, než si myslí,“ řekl Izin majitel David Fasoli.

Podle serveru Secret Los Angeles se celkovým vítězem – tzv. top psem – stal kakaově hnědý labrador Cacau z Brazílie. Na druhém místě skončil oříšek jménem Koa a bronz si vybojovala čtrnáctiletá francouzská buldočka Faith – fenka zachráněná z útulku, kterou časopis Sports Illustrated už v roce 2021 díky jejím surfařským dovednostem označil za „nejvíc cool psa všech dob“.

Sladké ochlazení jde ale ruku v ruce s upatlanými prsty – v lepším případě. V tom horším si kus zmrzliny až do večera nosíme na triku. Výrobci proto experimentují a snaží se vymyslet, jak roztékání zabránit.

Podle BBC je průkopníkem japonský výrobce Kanazawa Ice. Jeho smetanové krémy na rozdíl od konkurence obsahují polyfenoly, tedy molekuly, které se dají najít i v různých druzích ovoce. Ve spojení s příměsí kyseliny tříslové dodávají zmrzlině hutnější strukturu, která trochu připomíná pudink.

Kromě toho, že si zmrzlina drží tvar, odpadá i další nepříjemnost. Každý z nás nejspíš někdy zažil, že na něj v polárkovém dortu z obchodu čekala hutná krusta z ledových krystalků. Ta vzniká při rozmražení a opakovaném zmražení, třeba když kartony zmrzliny převážejí z výrobny do supermarketu. S tím se u výrobků od Kanazawa Ice nesetkáte.

Server Forbes píše, že takto upravená zmrzlina vydrží extrémně vysoké teploty – dá se dokonce zapálit, aniž by změnila tvar. Díky chemické úpravě si s jezením dezertu můžete dát načas. S rostoucí dobou mimo mrazák ale ztrácí jednu klíčovou vlastnost, přestává být studená.

Nizozemská krajina je kanály a průplavy doslova protkaná, a toulavé kočky se v nich často topí. Podle ochranářů z Diereambulance Amsterdam jich jen v metropoli bylo za poslední půlrok 19.

Na novinku upozorňuje server Good News Network. Lokální politici z Amsterdamu počítají, že by do konce roku mohli vybudovat přes 500 těchto drobných žebříků. Jejich vznik iniciovala Judith Krom ze Strany pro zvířata, které se podařilo z městského rozpočtu vyčlenit 100 tisíc eur právě pro tento účel.

Stejné plány ohlásilo i město Amersfoort, které leží asi 50 kilometrů od Amsterdamu. Místní samospráva do projektu zapojila i obyvatele. „Společně s veterináři, výzkumníky i rezidenty jsme zmapovali místa, kde jsou tyto schody nejvíce potřeba. V nejbližší době jich vzniknou stovky, a my tak zabráníme velkému utrpení zvířat,” uvedl pro server Independent radní Johnas van Lammeren.

Zvířatům se z kanálů obtížně uniká, protože na rozdíl od řek nemají přirozené břehy – jejich okraje často tvoří vysoké kamenné nebo betonové zídky.

V indických metropolích jako Dillí, Bombaj nebo Bengalúr se rychle šíří trend falešných svateb – večírků, které připomínají slavnostní atmosféru tradičních indických svateb bez reálného sňatku, píše server BBC. Jedná se o událost, která lidem umožní zažít svatební party se vším, co k ní patří – hudbou, tancem, třpytivým oblečením a jídlem.

Nárůst falešných svateb mezi mileniály a generací Z odráží proměnu v tom, jak dnešní mladí lidé vnímají společenské události. Podle organizátorů tyto večírky spojují nostalgii s pocitem volnosti – umožňují hostům užít si pompézní atmosféru svatby bez tlaku tradic a rodinných očekávání, vysvětluje The Economic Times.

Falešné svatební večírky pořádané hotely, kluby a specializovanými eventovými firmami, se nesou v duchu takzvaného sangeetu – večera plného hudby a tance, jenž běžně předchází svatebnímu dni. Vstupné se pohybuje od zhruba 350 do 3500 korun v závislosti na místě konání a nabízených službách. Akce často zahrnují živé hudební vystoupení, tradiční indické pochutiny v moderním pojetí a efektní výzdobu. Některé večírky se odehrávají v luxusních prostorách s velkým počtem hostů a propracovaným programem, jiné jsou komornější a méně formální. Vedle klasických večírků s alkoholem se začínají objevovat i alternativní verze – například tematicky zaměřené akce, které se soustředí na společenské hry a kreativní program.

Popularita falešných svateb však není bez výhrad. Kritici upozorňují, že mohou banalizovat význam skutečných svatebních tradic. Jiní hosté si stěžují na nekonzistentní kvalitu – očekávají svatební atmosféru, ale místo ní dostanou běžný klubový večer se slabou výzdobou, nevhodnou hudbou nebo fastfoodovým občerstvením.

O falešné indické svatby roste zájem i mezi indickou komunitou v zahraničí – jedna z těchto akcí se chystá například ve Frankfurtu. Podobně jako v Indii, i zde jde o večírek inspirovaný svatební tradicí.

Organizátoři vidí v tomto trendu potenciál k vytvoření nové komerční kategorie, která může mimo svatební sezónu (červen až srpen) vyplnit volné kapacity míst a dodavatelů. V zemi, kde má podle investiční poradenské společnosti Wright Research svatební průmysl hodnotu přes 130 miliard dolarů, by tyto netradiční večírky mohly znamenat nové příležitosti pro celé odvětví.

Populace vlků se od jejich opětovného vypuštění do Yellowstonského národního parku v roce 1995 výrazně rozrostla. Americké ministerstvo zemědělství proto v boji proti těmto šelmám přišlo s nečekaným, ale podle prvních výsledků účinným způsobem, jak ochránit dobytek před útoky. V oblasti Klamath Basin na jihu Oregonu nasadilo drony, které ve večerních hodinách zabezpečují vzdušný prostor nad pastvinami – detekují pohyb pomocí termokamer a ve chvíli, kdy spatří vlky, spustí hlasité audio. Místo obvyklých výstřelů nebo sirén je ale překvapivě přehrávaná slavná scéna hádky z filmu Marriage Story s rozrušenými a naštvanými hlasy Scarlett Johansson a Adama Drivera. Tzv. wolf hazing, jak se tato praxe nazývá, k odstrašení smrtících vlků využívá i hlasitou hudbu, jako je například skladba „Thunderstruck“ od AC/DC, vysvětluje server Variety.

Zvuk je natolik intenzivní, že se vlci dávají na okamžitý ústup. Doprovází ho navíc světelné efekty reflektorů, které výsledek ještě umocňují. USDA se snaží vytvořit podmínky, ve kterých si vlci začnou spojovat přítomnost lidí – a jejich zvuků – s nebezpečím. „Potřebuji, aby vlci pochopili, že lidé jsou zlí,“ cituje Paula Wolfa, okresního inspektora USDA v Oregonu, The Wall Street Journal.

Před zahájením testovacího provozu bylo v oblasti Klamath Basin během 20 dní zaznamenáno jedenáct útoků vlků na dobytek. Po zavedení nové metody napadení téměř ustala – v následujících 85 dnech došlo pouze ke dvěma incidentům. „Díky tomu mohu v noci spát, protože o dobytek se jinak staráme hlavně já a můj manžel,“ uvedla Wendy Gauthier, spolumajitelka ranče severně od Klamath Falls. Metoda wolf hazing – tedy plašení vlků bez použití násilí – není úplnou novinkou. Ačkoli zní použití hollywoodského dialogu jako vtip, čísla mluví zatím jasně.

Online výzva k darování domácích zvířat je doplněna fotografií divoké kočky s otevřenou tlamou a odhalenými zuby a odkazem na webové stránky zoo. V zoologické zahradě v severním Dánsku žijí masožraví predátoři jako lev indický, rys ostrovid a tygr sumaterský. Zoo uvedla, že pro tyto šelmy je důležité přijímat „celou kořist“ – tedy kuřata, králíky nebo morčata, která odpovídají tomu, co by ve volné přírodě lovily, jak uvádí CBS News. Zoo přijímá také slepice, a dokonce i koně, kteří jsou podle informací na webových stránkách utraceni zoologickým ošetřovatelem a veterinářem. Darování koní je však omezeno – nesmí být minimálně měsíc léčeni kvůli jakémukoli onemocnění a podléhají také limitům v rámci velikosti.

Podle zástupkyně ředitele zoo v Aalborgu Pii Nielsen je tato praxe v Dánsku běžná. „V zoologické zahradě v Aalborgu krmíme masožravce menšími hospodářskými zvířaty již řadu let. Pro správný chov těchto šelem je nezbytné poskytovat jim maso včetně kožešiny, kostí a dalších částí, aby jejich strava co nejvíce odpovídala přirozeným podmínkám,“ cituje Nielsen server CNN.

Veřejná výzva zoo vyvolala na sociálních sítích ostrou debatu. Někteří uživatelé kritizují proměnu domácích mazlíčků v kořist, zatímco jiní oceňují snahu zoo zachovat přirozené stravovací návyky zvířat.

Think tank UK-China Transparency (UKCT) poukázal na zprávy o tom, že čínští vládní úředníci varují přednášející, aby se ve svých hodinách vyhýbali diskusím na jistá témata. Informoval o tom web BBC.

Zpráva byla zveřejněna několik dní po vstupu v platnost nového zákona, který ukládá univerzitám větší odpovědnost za dodržování akademických svobod a svobody projevu.

Nová legislativa stanovuje univerzitám hájení svobody projevu i v případech, kdy mají uzavřené dohody s jinými zeměmi. Pokud tak neučiní, mohou být univerzity pokutovány, uvedl regulační orgán Úřad pro studenty (OfS).

Čínská ambasáda v Londýně označila zprávu za „neopodstatněnou a absurdní“ a dodala, že Čína respektuje svobodu projevu ve Velké Británii i jinde. Zpráva UKCT však uvádí, že některé univerzity se zdráhají otázku čínského vměšování řešit, a to zejména kvůli finanční závislosti na školném od čínských studentů.

Zpráva tvrdí, že některým čínským akademikům zapojeným do citlivých výzkumných projektů byla čínskou vládou zamítnuta žádost o vízum, zatímco jiní uvedli, že jejich rodinní příslušníci byli v Číně kvůli jejich práci ve Velké Británii „obtěžováni“.

Citlivá témata se podle zprávy mohou týkat vědy a technologií, politiky i společenských otázek, například údajné etnické čistky Ujgurů v čínské oblasti Sin-ťiang, vypuknutí pandemie onemocnění Covid-19 nebo vzestupu čínských technologických společností.

Ministryně pro dovednosti Jacqui Smithová uvedla, že jakékoli pokusy cizího státu zastrašovat, obtěžovat nebo poškozovat jednotlivce ve Velké Británii „nebudou tolerovány“. „Spolupracujeme také přímo s Úřadem pro studenty, abychom podpořili univerzity v ochraně svobody projevu a boji proti jakékoli formě obtěžování na akademické půdě,“ dodala.

Jihoafrická republika má největší populaci nosorožců na světě, každý rok jsou v zemi upytlačeny stovky těchto zvířat. Místní vědci se tak rozhodli aplikovat jim do rohů radioaktivní látky.

„Každý den zemře alespoň jedno zvíře. Pokud nebudeme reagovat, čísla se budou vyvíjet jen jedním směrem... Jedná se o významný nástroj, který pomůže pytláctví aktivně potírat,“ řekl pro BBC James Larkin, profesor Wits University zapojený do projektu.

Profesor Larkin dodal, že pilotní studie, do které bylo zapojeno 20 nosorožců, potvrdila, že radioaktivní materiál je pro zvířata „zcela neškodný“. V rohu nosorožců neproudí krev, a materiál, kterým je roh injekčně naplněn, vyzařuje velmi nízké úrovně radiace – právě tolik, aby mohli celníci pašovaný roh při překročení hranic dané země odhalit.

Vědci, kteří spolupracovali s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii, zjistili, že takto označené rohy lze odhalit i uvnitř plných přepravních kontejnerů, napsal německý web Deutsche Welle (DW).

Ředitelka charitativní organizace Saving the Wild Jamie Joseph si myslí, že projekt Rhisotope je „inovativní a velmi potřebný“. „Není to konečné řešení – krizi nosorožců může ukončit pouze lepší legislativa a politická vůle. Ale určitě to pomůže narušit tok rohů opouštějících zemi a pomůže odborníkům lépe zmapovat nelegální kanály,” řekla BBC Josephová.

Od roku 2021 je každoročně v Jižní Africe nelegálně uloveno více než 400 nosorožců, uvádí charitativní organizace Save the Rhino zabývající se ochranou přírody.

„Naším cílem je nasadit technologii Rhisotope plošně, abychom pomohli chránit jeden z nejznámějších a nejohroženějších druhů Afriky. Tímto způsobem chráníme nejen nosorožce, ale i důležitou součást našeho přírodního dědictví,“ říká Jessica Babich, vedoucí projektu Rhisotope.

Policie má podezření, že mladá žena mobilní telefony pašovala, informoval Daily Mirror. Cestující v autobuse policii řekli, že se u ženy, která cestovala sama, projevily zdravotní potíže během cesty z města Foz do Iguaçu do největšího města Brazílie São Paula. Stěžovala si, že má potíže s dýcháním.

Záchranáři se 45 minut pokoušeli ženu oživit a později uvedli, že utrpěla záchvat a byla na místě prohlášena za mrtvou. Během ošetřování lékaři objevili několik balíčků přilepených k jejímu tělu. Podle deníku Daily Mail se jednalo o 26 iPhonů.

Policie také našla v jejím zavazadle několik lahví alkoholu. Civilní policie v Paraná čeká na pitevní zprávu, než zveřejní příčinu dýchacích potíží a srdeční zástavy. Zřejmě pašované mobilní telefony jsou nyní v držení brazilské federální daňové správy.