Nová studie odhaluje, že nevidomí si pamatují řeč a jazyk lépe než vidící lidé

Od tradičních zvuků až po experimentální elektroniku – SHARPE představuje line-up propojující staré s novým. Letošní výběr interpretů neměli bookeři snadný. Finální podoba myslí na současné události i toulky nostalgií. „Možná to bude znít jako klišé, ale i letos mě velmi potěšilo množství opravdu kvalitních, zajímavých a originálních umělců a kapel, kteří se do SHARPE přihlásili,“ říká bookerka festivalu Táňa Lehocká.

Na hudební akci vystoupí třeba ukrajinská pianistka a vokalistka Katrù, která pomocí improvizace a elektroakustických textur experimentuje s lidovou hudbou a dotýká se současných témat migrace, zachování kultury i pohyblivosti identity. Baskický folklór propojí s moderní elektronikou a feministickou tématikou španělská umělkyně Verde Prato. Splynutí jazzu, new age, dubu a elekroniky nabídne německý projekt Friedricha Brücknera Modus Pitch. Kombinaci perských a finských lidových nástrojů s psychedelií a experimentální elektronikou představí iránsko-finské duo Gnäw.

Domácí scénu zastoupí Dominik Novák alias Katov Syn(th), který kombinuje terénní nahrávky, syntezátory a kytarové pasáže, čímž chce vyvolat optimistický pohled na udržitelnou budoucnost. O ambientní a future garage zvuky se postará slovenský producent Kub0, který je také součástí uskupení Transfare známého pro taneční elektronickou produkcí motivovanou britskou scénou. Line-up zakončuje Erik Šulc, který si mimo reggae kapelu Medial Banana našel cestu k syntezátorům a indie popu. Se sólovým projektem se soustředí na svou lásku ke zvukům 80. let. Festivalovou party provedou Bali G & Rhuby Wax, kteří jsou v Bratislavě známí svými večírky Fractal Disco Club.

Samotný festival nenese pouze hudební význam, ale funguje i jako vzdělávací platforma podporující mezinárodní spolupráci a slovenskou nezávislou hudbu. Program nabídne i konferenci, která poskytne informace o organizaci festivalů, s níž souvisí třeba i vliv extrémního počasí, které bývá pro organizátory velkou výzvou – ať už co do plánování místa konání, nebo v otázce bezpečnosti lidí. Tématem v souvislosti s hudbou bude i financování v hudebním světě, politika nebo umělá inteligence.

Rada guvernérů Akademie filmového umění a věd ohlásila, že počínaje 100. ročníkem udílení Oscarů v roce 2028 bude každoročně udělována cena Akademie za kaskadérské výkony pro filmy uvedené do kin v roce 2027. Informoval o tom web Variety.

Iniciativu za zavedení nové kategorie vedl jménem kaskadérské komunity režisér a producent David Leitch, který má na svém kontě filmy jako Bullet Tarin, Deadpool 2 nebo právě nejnovějšího Kaskadéra z roku 2024. „Kaskadérské kousky jsou zásadní pro každý filmový žánr a mají hluboké kořeny v historii našeho průmyslu – od průkopnické práce prvních tvůrců, jako byli Buster Keaton, Harold Lloyd a Charlie Chaplin, až po inspirativní umění dnešních kaskadérů, koordinátorů, performerů a choreografů,“ prohlásil Leitch.

Server Variety uvedl, že spolu s Leitchem představili Akademii několik příspěvků pro zavedení kategorie také koordinátor kaskadérů a designér Chris O'Hara ze společnosti Stunts Unlimited a další umělci. Správní rada posléze novou kategorii cen schválila. „Od počátků kinematografie jsou kaskadéři nedílnou součástí filmové tvorby,“ cituje web Hollywood Reporter z prohlášení generálního ředitele Akademie Billa Kramera a její prezidentky Janet Yang.

Pravidla kategorie týkající se oprávnění a hlasování pro získání ocenění budou oznámena v roce 2027 jako součást pravidel 100. ročníku udílení cen Akademie. O konkrétních podmínkách udělování ceny – například o tom, zda budou vyhlášeny nominace, nebo pouze vítěz – rozhodne v budoucnu správní rada a výkonné vedení Akademie.

Sedmdesátiletá žena byla zatčena pro tři trestné činy – zanedbání péče, týrání a ohrožení dítěte. Ty vyplynuly z původního obvinění, které se týkalo pohřešování adoptivní dcery.

Podle prokurátora Mikea Wooda z okresu Lincoln byla žena pěstounkou nebo adoptivní matkou asi 200 dětí po dobu více než deseti let. Úřady obdržely informace o tom, že některé z těchto dětí byly fyzicky a emocionálně týrány, podobně jako dospívající dívka, která hraje v případu klíčovou roli. O jeho detailech informuje agentura AP.

V únoru byl kontaktován zástupce pracující jako školní inspektor v Missouri kvůli dívce, která nedocházela na výuku. Při vyšetřování se dozvěděl o fámě, že nezletilá byla vyměněna za exotické zvíře. Zástupce poté požádal místní úřady, aby případ prověřily. Pracovníci péče o děti v Texasu dívku nalezli a vzali do ochranné péče.

Podle prohlášení, které předložila kancelář šerifa okresu Lincoln, adoptivní matka fyzicky napadala teenagerku pádlem, dřevěnou lištou nebo botami. Dokument také uvádí, že seniorka formou trestu odcizovala dívčino oblečení, píše server NBC News. Od 1. ledna do 1. dubna pak žena poslala dívku žít do domu v Texasu s nehygienickými podmínkami a bez odpovídajícího dohledu. Dovézt ji tam měli dva svědci, kteří se sami přihlásili a vypověděli, že byli požádáni o odvoz dívky a následné dodání opice.

Prokurátor Wood doplnil, že sedmdesátnici a její kamarádku v Texasu spojoval zájem o chov exotických zvířat. Podle spisu dívka v texaském domě občas pobývala sama, aby se o zvířata starala. Majitelka domu vyšetřovatelům sdělila, že se s adoptivní matkou dívky přátelí a vzala si ji k sobě, aby si od sebe odpočinuly. Matka ale v závěru dceřina pobytu začala být proti jejímu návratu.

Úřady ženu pustily na kauci přes 5,5 milionu korun. Další soudní stání je stanoveno na následující týden. Lincolnský prokurátor přiznal, že v souvislosti s domem adoptivní matky přijal úřad v průběhu asi 15 let více než 200 hovorů týkajících se zneužívání dětí. Přesto nebylo až doposud podáno žádné trestní oznámení. Od chvíle, kdy prokuratura obvinění oznámila, se přihlásili další lidé, kteří tvrdí, že je seniorka vychovávala, a obvinili ji z podobného zneužívání.

O prodeji píše britské rádio Classic FM. Nástroj z dílny si po natáčení Titanicu nechal herec Jonathan Evans-Jones. Ten ztvárnil kapelníka Wallace Hartleyho a byl to právě on, kdo na plátně slavnou větu vyslovil. U Jonese housle strávily dalších 16 let. V roce 2013 je prodal soukromému sběrateli.

BBC píše, že se aukce chystá na 26. dubna. Housle mají certifikát pravosti, který zaručuje, že do prodeje nejde napodobenina. Stejná aukční síň podle BBC prodávala i nástroje, které skutečně byly na Titaniku v den jeho potopení 15. dubna 1912.

„Poté, co jsme prodali originální housle, na které hrál Wallace Hartley, když se Titanic potopil, s potěšením nabízíme do aukce housle, které obsadil James Cameron do svého filmu. Jedná se o skutečný kus filmové historie, který zaujme jak sběratele předmětů z Titanicu, tak filmových pamětihodností,“ říká aukcionář Andrew Albridge.

Wallace Hartley i jeho kapela na Titanicu zemřeli spolu s dalšími 1500 cestujícími a členy posádky.

O tomto jedinečném jevu píše server National Geographic. Když se cikády objevily naposledy, o křeslo amerického prezidenta se poprvé ucházel Barack Obama. Poprvé je ale zmiňují už osadníci v roce 1634. Guvernér kolonie Plymouth William Bradford o nich napsal, že jsou to „obrovské mouchy, které neustále ječí a jsou slyšet ve všech lesích“. Etymolog PJ Liesch řekl, že osadníci rojení cikád přirovnávali k biblickým pohromám. Původní Američani je naopak rádi využívali jako zdroj potravy.

Podle webu Cicada Safari se jejich výskyt očekává koncem dubna a začátkem května. Vývoj situace můžou lidé sledovat ve stejnojmenné aplikaci, kterou nabízí Apple App Store i Google Play. Server taky uklidňuje, že cikády nekoušou a nepřenášejí nemoci. Hrozí ale poškození mladých stromů, protože k nim kladou vajíčka. Jinak ale životnímu prostředí spíš pomáhají. Chodbičky, které pod zemí tunelují, pomáhají k provzdušňování půdy a starší stromy díky přítomnosti cikád víc kvetou.

O novém fenoménu s názvem Ojisan TCG píše server Good News Network. „Chtěli jsme posílit spojení mezi dětmi a staršími generacemi v komunitě. Je tu tolik úžasných lidí. Přišlo mi škoda, že o nich nikdo neví,“ vysvětluje vznik nezvyklé hry šéfka Saidóšo Eri Mijahara v rozhovoru pro Fuji News Network.

Sběratelé můžou podle serveru Tokyo Weekender zatím získat 47 různých kartiček. Víc než polovina z nich má speciální schopnosti. Podobně jako s Pokémony se i s nimi dá hrát, stejně tak se i ve velkém vyměňují. Úplně nejpopulárnější je karta s osmašedesátiletým panem Fudžim, který pracoval jako úředník v místní věznici.

„Byl jsem upřímně šokován, když mě požádali, abych se přihlásil,“ řekl se smíchem pan Fudži Tokyo Weekenderu. „Nikdy jsem si nepředstavoval, že se stanu sběratelskou kartou, natož že budu mít fanoušky.“ Lidé ho teď zastavují na ulici a prosí o autogramy.

Kromě něj můžou děti do kolekce získat taky prodavače nudlí, pana Takešitu nebo bývalého náčelníka kawarských hasičů pana Hondu.

Podle generálního ředitele společnosti Ember Phila MacDonalda se solární energie stává motorem globální energetické transformace. „Jako nejrychleji rostoucí zdroj nové elektřiny má zásadní význam pro uspokojení stále rostoucí světové poptávky po elektřině,“ uvedl MacDonald pro The Guardian. Zpráva, kterou jeho firma vypracovala, se týká 93 % celosvětového trhu s elektřinou v 88 zemích.

Ačkoli se podle zprávy využívání solární energie za poslední tři roky zdvojnásobilo, celkově zůstává relativně malou součástí globálního energetického systému, činí zhruba 7 %. Podobně je na tom i větrná energie, která tvořila zhruba 8 % světové elektřiny. Nejvíc se z obnovitelných zdrojů k výrobě elektřiny využívá voda. Energie vyrobená vodními elektrárnami tvořila v roce 2024 14 % celosvětové energie.

Lídrem v oblasti energetické transformace se podle zprávy stala Evropská unie. Její spotřeba fosilních paliv se od roku 2007 snížila na polovinu. V současné době se energie vyrábí hlavně pomocí jaderných a větrných elektráren, shrnuje server Innovation Origins.

Soudce v Brazílii celou svoji kariéru používal jméno Edward Albert Lancelot Dodd Canterbury Caterham Wickfield a tvrdil, že je synem anglických aristokratů. Až po jeho odchodu do důchodu úřady zjistily, že jde o falešné jméno. Podle vyšetřovatelů se muž doopravdy jmenuje José Eduardo Franco dos Reis, zjistili to z odebraných otisků prstů, informovaly weby The Guardian a Newser.

Podle policie Wickfield (nebo také dos Reis) zfalšoval svůj rodný list, nastoupil na právnickou fakultu Univerzity v Sao Paulo a v roce 1995 začal pracovat jako soudce. V říjnu se představil jako Wickfield a navštívil vládní úřad v São Paulu, aby si obnovil průkaz totožnosti. Ve všech jeho dokladech byla uvedena „britská“ jména, ale registrační číslo rodného listu odpovídalo číslu Brazilce jménem Dos Reis.

Minulý pátek soud rozhodl, že na základě obvinění muži pozastaví výplatu jeho důchodu, který činí měsíčně v přepočtu zhruba 600 tisíc korun českých. Dos Reis se ale rozhodnutí brání. Údajně nic neprovedl a Wickfield je jeho dvojče, které si adoptoval britský šlechtický pár.

Na „cestu naděje“, jak ji nazvali, se na kolech vydalo osmdesát lidí ze studentské a akademické obce. Jedou z Nového Sadu, kde se 1. listopadu zřítil přístřešek nádraží a zabil 15 lidí, což odstartovalo už pět měsíců trvající protesty. Cílem cesty je 1400 kilometrů vzdálený Štrasburk, kde by měli vystoupit na půdě Parlamentního shromáždění Rady Evropy, Evropského parlamentu a několika institucí zabývajících se lidskými právy. Informovaly o tom weby Balkan Insight a France 24. V pátek projeli studenti první členskou zemi Evropské Unie, Maďarsko, a v pondělí už podle slovenského Denníku N byli v Bratislavě.

Celou jejich dvoutýdenní cestu je možné sledovat na webové stránce, kterou pro tuto příležitost vytvořili. Mají za sebou už 704 kilometrů a zhruba jednou tolik je čeká. Po cestě by se k nim měli přidat kolegové z Nizozemska, Dánska a dalších evropských zemí.

„Tohle není jen cyklistický výlet – je to cesta naděje, odporu a hlasu všech, kteří byli umlčeni. Proto jedeme do Štrasburku. Ne proto, že očekáváme, že naše problémy vyřeší někdo jiný, ale proto, aby svět slyšel hlas Srbska – aby evropské instituce vyvinuly tlak na úřady a postavily se na obranu práv všech, kteří jsou nuceni mlčet," napsali na web pořádající studenti a studentky.

Protesty v Srbsku začaly poté, co vloni 1. listopadu při pádu betonového přístřešku před nádražím v Novém Sadu zahynulo 15 lidí (čtrnáct na místě, jeden později v nemocnici). Demonstrující viní vládu z korupce a nepotismu, které podle nich vedly k tomu, že stavební práce při nedávné rekonstrukci objektu byly nekvalitní.