Jan Herget
Vede programové řady Návraty do minulosti a Úžasné životy.
V roce 2005 absolvoval činoherní herectví na brněnské JAMU a do roku 2008 působil v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích. Následně se rozhodl pro novinářskou profesi a po dvouletém sbírání zkušeností v Hitrádiu Faktor zamířil do Českého rozhlasu, kde pracoval v letech 2008 – 2019 v sekci zpravodajství. Nejprve jako redaktor, později jako editor a v závěru své rozhlasové etapy se podílel na vedení domácí redakce. Kromě zpravodajství se pod hlavičkou rozhlasu věnoval i autorské tvorbě, především velkoformátovým dokumentům o uměleckých osobnostech (například Soňa Červená, Vlasta Chramostová, Eduard Cupák). Dále psal scénáře pro menší dramatické formáty, je autorem několika minutových her a vyzkoušel si i roli moderátora v pořadu Klub Rádia Junior. V rozhlase se také 7 let podílel na elévském programu jako lektor a byl členem organizačního výboru mezinárodního festivalu Prix Bohemia Radio.
Další tvůrčí aktivitou Jana Hergeta je literatura. Napsal dvě herecké biografie Laďka Kozderková – Lady Muzikál a Petr Haničinec – Vztekloun s jemnou duší. A dále knihu o sídlech Českého rozhlasu Budovy, které mluví. Paralelně s ní natočil i patnáctidílný dokumentární seriál Tady bydlí rozhlas.
V letech 2019 – 2021 pracoval v televizi Prima, kam byl přizván k rozjezdu projektu CNN Prima NEWS na pozici Vedoucího vydání Hlavních zpráv.
Sezonu 2021/2022 strávil v Národním divadle jako PR souboru Laterny magiky.
V březnu 2022 se vrátil do Českého rozhlasu na pozici dramaturga dokumentů. Stál například za sérií Slaměné vdovy a jako autor připravil speciální série Tři prezidenti a Profesionálové. Od 1. dubna 2023 je vedoucím Tvůrčí skupiny Dokument a Publicistika. Dále se věnuje dramaturgii cyklů Návraty do minulosti a Úžasné životy a také tvorbě dokumentárních pořadů, psaní scénářů pro rozhlasové Příběhy z kalendáře a televizní Kalendárium a také režíruje audioknihy.
Všechny články
-
Rozsáhlý komplex Pražského hradu se dostal do Guinessovy knihy rekordů
Symbol našeho hlavního města i české státnosti. Stojí na skalnatém ostrohu nad řekou Vltavou, kde bylo doloženo první osídlení už v období neolitu.
-
Tomáš Garrigue Masaryk už od mládí vynikal svou pílí i vzdorem. Zastával také nepopulární názory
7. března 1850 se v Hodoníně manželům Masárikovým narodil syn Tomáš. Otec byl Slovák, matka Češka.
-
Páter Koniáš vzdělával lidi ve znalosti písma, dovedl zaujmout i pány
Antonín Koniáš v první polovině 18. století horlivě obhajoval katolický výklad písma svatého a všechny jiné alternativy odsuzoval. Byl velmi pracovitý a svědomitý.
-
Faustův dům: V seznamu jmen vlastníků žádný Faust nefiguruje. Proč tedy dům nese toto jméno?
Dominantou jižní části Karlova náměstí v Praze je Faustův dům. Barokně upravený palác využívá Všeobecná fakultní nemocnice a První lékařská fakulta.
-
Bolševici zavedli milionářskou dávku, a tím si došlápli na bohaté. Jan Masaryk to komentoval humorem
V letech 1945 až 1948 soupeřili v poválečném Československu o moc demokraté a komunisté. Oba politické tábory k tomu využívali různé příležitosti a taktiky.
-
První hovor z mobilního telefonu. Bílá krabička byla velká jako cihla a vážila kilo a čtvrt
První hovor z mobilního telefonu se uskutečnil 3. dubna 1973. Martin Cooper z firmy Motorola si vykračoval ulicemi Manhattanu, držel u ucha krabičku a skrze ni telefonoval.
-
Libuše Niklová. Její hračky se staly symbolem designu 60. let
Libuše Niklová, návrhářka hraček z umělé hmoty, se narodila 1. dubna 1934 ve Zlíně. Její hračky se staly symbolem designu 60. let, zejména kocour s ohebným trupem.
-
Divadlo Semafor rozesmívá lidi už od roku 1959. Nikdy z této ambice neslevilo
30. října 1959 měla v Praze v divadélku Ve Smečkách premiéru hudební komedie Člověk z půdy. Na jevišti stáli Miroslav Horníček, Pavlína Filipovská nebo Waldemar Matuška.
-
Úžasné životy: Jaroslava Moserová podle Ludomíra Brože
Lékařka Jaroslava Moserová byla ženou mnoha talentů. Věnovala se výtvarnému umění, hrála na klavír, byla překladatelkou Dicka Francise. Vzpomíná na ni kolega Ludomír Brož.
-
Embéčko. Zatěžkávací zkoušky od Skandinávie přes Sibiř až po Tunis
Nový typ automobilu, Škoda 1000 MB se veřejnosti poprvé představila 21. března 1964. Embéčko mělo být skutečně lidovým vozem, který se vyvíjel od roku 1956.
Stránky
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- …
- následující ›
- poslední »