Nekonzumujte jedlé plody ve vzdálenosti až 50 metrů od kraje silnic. Platí to i pro houby, říkají odborníci

Šumavu, tedy Národní park a také Chráněnou krajinnou oblast, protínají stovky kilometrů silnic, po kterých denně projedou tisíce a dost možná i desetitisíce aut. Bohužel takový provoz negativně ovlivňuje životní prostředí podél těchto cest, protože do vzdálenosti až desítek a v některých případech stovek metrů od silnice se dostávají nejrůznější nebezpečné látky spojené s provozem. Tedy látky, které se dostávají do ovzduší z výfuků aut, ale také otěrem brzdových destiček, pneumatik nebo asfaltu.

„Velkým rizikem jsou nedokonalé spaliny z výfuků. Jedná se o polycyklické aromatické uhlovodíky a podobné látky, které se ukládají na povrchové voskové vrstvičce na malvici. Tam se rozpustí a kumulují se nebezpečné karcinogenní látky. Totéž platí o borůvkách, u kterých jsou plody ojíněné – tam je zase tuk. Nebo to mohou být plodiny v zahrádkách. Třeba zelí má také voskovou vrstvičku, kde se organické látky rozpouštějí a ukládají, stejně jako na jehličí stromů," vysvětluje geobotanik Ivan Suchara z výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, který dlouhodobý monitoring zaměření na znečištění ovzduší v celé republice provádí.

Ovoce, či lesní plody podél silnic se nedoporučuje konzumovat ani po omytí, protože nebezpečné látky se rozpouští do voskové vrstvy a jsou vodou neomyvatelné.

„U tzv. bubáku je malá koncentrace, ale kde je stopka jablka nebo třeba kukuřice blízko silnice, tak v nasazení listů k lodyze jsou daleko vyšší koncentrace rizikových látek, než jinde," doplňuje Ivan Suchara.

Platí tedy doporučení nekonzumovat ovoce a jedlé plody ideálně do vzdálenosti 20 až 50 metrů od kraje silnic. A to platí také u hub. Houby jsou totiž specifickým organismem, který do svých plodnic dokáže kumulovat opravdu velké množství nejrůznějších látek, a to včetně zlata a stříbra.