Návštěvníkům zrušené knihovny na Hradčanech nepomohla ani petice

Nebyla to velká knihovna, ročně její služby využilo jen několik tisíc Pražanů. Pobočka ale měla kulturní a společenský význam, konaly se zde přednášky, besedy i výstavy. Pohořelec v posledních letech přišel o školu, školku i lékárnu. Místním se nelíbí, že teď se zavírá i knihovna.

„Jde o to, aby z Pohořelce nezmizely tyhle občanské služby. Knihovna neslouží jen pro půjčování knih, je to i místo setkávání například seniorů nebo dětí. Knihovna na Hradčanech, kde už nic nemám, co se týče kultury, byla poslední výspou kulturního života,“ říkají obyvatelé Hradčan.

Zrušenou pobočku financovala posledních pět let Praha 1, protože městská knihovna na ni neměla peníze. Ředitele městské knihovny Tomáše Řeháka zrušení pobočky mrzí, podle něho už se ale jedná o nenávratný krok. V Praze chce mít v budoucnu síť dobře dostupných knihoven.

„Spíše menší počet větších než hodně malých, snažíme se je rozmístit rovnoměrně po celém území Prahy tak, aby byla z každého místa v hlavním městě veřejná knihovna dobře dostupná do dvaceti minut.“

Starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký tvrdí, že síť knihoven v této městské části je nadstandardní. Roční dotace 650 tisíc korun byla podle radnice nadbytečná. Ročně zastupitelé rozdají přes granty na kulturu a občanská sdružení přes 5 milionů korun a uspokojí kolem stovky zájemců o dotace.

„Tato pobočka byl určitý nadstandard ve formě knihovny. Jsme připraveni pro tamní občany zřídit komunitní centrum tím, že jim dáme k dispozici nějaký menší prostor a k tomu přiměřené finanční prostředky.“

Konkrétně tak může vzniknout například nové komunitní centrum po přestavbě Plynárenského domečku na Kampě. To je ale především pro starší obyvatele Hradčan velmi daleko. Nezbývá jim tedy, než dojíždět do knihovny v Břevnově.