Míra sebevražd se u leseb i gayů v Dánsku a Švédsku po legalizaci manželství výrazně snížila

Hadishe Gerberslasie Kebatu, který byl odsouzen k 12 měsícům vězení za sexuální útok na 14letou dívku, policie po dvou dnech dopadla a nyní je deportován do Etiopie. Po dalších dvou stále pátrá, uvádí Reuters.

Londýnská Metropolitní policie uvedla, že 24letý Brahim Kaddour-Cherif byl omylem propuštěn 29. října. O jeho celé věci se ale dozvěděla až v úterý, tedy šest dní po omylu. Kaddour-Cherif, občan Alžírska, si odpykával trest za vniknutí na cizí pozemek s úmyslem krádeže. Byl v počáteční fázi deportačního procesu, protože překročil povolenou dobu pobytu.

„Cherif má šestidenní náskok, ale pracujeme naléhavě na tom, abychom uzavřeli mezeru a zjistili, kde se nachází,“ uvedl pro BBC velitel Paul Trevers, který dohlíží na vyšetřování.

Policie v Surrey zase pátrá po 35letém Williamu Smithovi, který byl rovněž omylem propuštěn v pondělí – ten samý den, kdy byl odsouzen k 45 měsícům za několik podvodů.

Podle vládních údajů bylo ve finančním roce končícím v březnu 2025 omylem propuštěno 262 vězňů, což představuje nárůst o 128 % oproti předchozím 12 měsícům. Může to souviset i s tím, že vězeňská služba v Británii se dlouhodobě potýká s nedostatečnými finančními prostředky.

Bolest hlavy může být ostrá, tupá, pulzující nebo píchavá – a někdy se šíří i mimo hlavu, například do pokožky hlavy, obličeje nebo krku. U některých lidí může bolest hlavy vyvolávat počasí – třeba bouřky – u jiných zase přecitlivělost na světlo.

Dr. Xand pro BBC radí zapisovat si, co jste dělali, když vás začala bolet hlava. Co jste jedli nebo pili, jak jste spali, jaké bylo počasí. U žen je důležité hlídat i menstruační cyklus, protože bolesti hlavy mohou souviset s hormony. Ale doktorka Munro zase varuje, abyste to s detaily nepřeháněli: „Udělala jsem tu chybu, že jsem zapisovala až příliš detailně, což bylo deprimující. Stačí stručně – třeba číslem od 1 do 10 ohodnotit, jak moc bolest ovlivnila váš den.

Kofein může pomoci i při bolestech hlavy, ale jen v určitých situacích. Například pokud jste zvyklí na ranní kávu a daný den ji vynecháte, mohou se objevit první abstinenční příznaky. Kofein totiž blokuje chemickou látku v mozku zvanou adenosin, která způsobuje ospalost. Když náhle přestanete kávu pít, adenosin se vrací zpět, zaplavuje mozek a rozšiřuje cévy. Výsledkem je typická bolest hlavy při odvykání, často doprovázená únavou, podrážděností a pocitem „nemohu myslet jasně“, uvádí The Economic Times. Kofein také může pomoct, když si vezmete prášky proti bolesti – může totiž zlepšit účinnost analgetika.

Pro předcházení bolestem hlavy je také dobré pravidelně a kvalitně jíst – stravu bohatou na bílkoviny, zdravé tuky a komplexní sacharidy. Kromě jídla pomáhá i pravidelný pohyb, dostatek spánku, zvládání stresu a pitný režim.

Srbský parlament v úterý zahájil rozpravu, která by mohla vést k přijetí tzv. lex specialis. Cílem zákona je prohlásit tento revitalizační projekt – který je již spojen s investiční firmou Affinity Partners Jareda Kushnera – za „projekt významný pro Srbsko“, informuje Balkan Inside.

Zvláštní zákon by vládě umožnil obejít standardní postupy – včetně pravidel o veřejných zakázkách a stavební bezpečnosti. Návrh přichází právě ve chvíli, kdy Srbskem otřásají největší protesty v dějinách země. Začaly vloni po tragédii v Novém Sadu, kde se po nedávné rekonstrukci zřítil betonový přístřešek na nádraží. Demonstranti obviňují vládu z korupce a klientelismu – podle nich je právě tato propojenost politiky a byznysu skutečnou příčinou neštěstí.

Budova v samém srdci Bělehradu dnes stojí jako memento bombardování silami NATO z roku 1999 – a její plánovaná rekonstrukce může znovu otevřít staré rány, jak upozorňuje magazín Monocle.

Cílem tehdejších náletů bylo přinutit vládu Slobodana Miloševiće, aby ukončila represe v Kosovu a přijala podmínky NATO. Údery ale zasáhly nejen Kosovo, ale i Bělehrad, Novi Sad, Niš a další srbská města. Podle odhadů si bombardování vyžádalo mezi 500 a 2 500 civilními oběťmi.

Pro mnoho Srbů zůstává tato vojenská operace dodnes nelegitimní – a zničený komplex ministerstva obrany vnímají jako památník obětí, včetně civilistů, kteří zahynuli během 78 dnů bombardování. O to paradoxněji působí, že se na jeho přestavbě má nyní podílet právě Spojené státy – země, která tehdy stála za jeho zničením.

Server Fortune cituje výzkum vědců z Pennsylvania State University, podle kterých vykazovala odpověď na velmi hrubou otázku přesnost až 84,8 %, kdežto odpověď na velmi zdvořilou otázku pouze 80,8 %. Předběžná studie, která nebyla ještě recenzována, tedy ukazuje, že na odpovědi umělé inteligence má zřejmě vliv nejen struktura vět, ale i tón, kterým s ní interagujeme.

Může to také naznačovat, že interakce mezi člověkem a umělou inteligencí jsou nuancovanější, než se dosud předpokládalo. I předchozí studie zabývající se chováním AI zjistily, že chatboty jsou citlivé na to, čím je lidé krmí. Ani oni nejsou imunní k tzv. brain rotu, tedy trvalému kognitivnímu úpadku, pokud jsou vystavovány pouze nekvalitnímu virálnímu obsahu. V souvislosti s tím také mohou vykazovat zvýšenou míru psychopatie a narcismu.

Používání urážlivého nebo ponižujícího jazyka však podle výzkumníků může kromě dosažení větší přesnosti odpovědí, která je žádoucí, mít také negativní vliv na uživatelský zážitek a přispívat ke škodlivým komunikačním normám – chatbot zkrátka bude replikovat to, co mu uživatelé poskytnou, a uživatelé zase mohou začít neslušné chování vnímat jako standardní záležitost.

Sami vědci poukazují i na limity své studie – vzorek odpovědí, se kterým pracovali, je relativně malý a vychází především z nejnovější verze ChatuGPT. Zároveň uvádějí, že vývoj umělé inteligence směřuje spíš k tomu, aby tón uživatelů ignorovala. Server Vice zase částečně žertem spekuluje, jakou míru hrubosti si vlastně vědci během svého výzkumu mohou dovolit – přeci jen pokud si chtějí zachovat reputaci, nemohou být ani k chatbotovi vyloženě vulgární.

Server Yale Environment 360 cituje amsterdamskou městskou radní Nienke van Renssen, podle které chce město koncept plovoucích domů dále podporovat, protože se jedná o udržitelný způsob bydlení. Nizozemsko dlouhodobě zápasí s nedostatkem volné půdy a vysokou hustotou obyvatelstva, tento experiment by tedy mohl představovat alespoň částečné řešení problému.

Na rozdíl od hausbótů, které jsou v Nizozemsku také hojně využívané, nelze plovoucí domy volně přemisťovat. Jsou připevněné k pobřeží, ukotvené na ocelových sloupech a obvykle také napojené na místní kanalizační systém a elektrickou síť. Konstrukčně se podobají domům postaveným na souši, ale místo suterénu mají betonový trup, který funguje jako protizávaží a umožňuje jim ve vodě zůstat stabilní.

Plovoucí domy kromě výhod přinášejí i řadu výzev. Silný vítr a déšť nebo projíždějící velké výletní lodě mohou způsobit, že se budovy kývají. Jedna z obyvatelek plovoucí čtvrti Siti Boelen pro server BBC vzpomíná, že když se do svého domu nastěhovala, nerada během bouřky chodila do nejvyššího patra, kde pohyb cítila nejvíce. Dodává ale, že si na ten pocit časem zvykla. Další komplikací může být i napojení domů na elektrickou síť, ke kterému jsou často zapotřebí speciální vodotěsné kabely a čerpadla.

I přes tyto výzvy je ovšem bydlení na vodě ve světě stále populárnější. Nizozemské firmy, které se na plovoucí budovy specializují, jsou zaplaveny žádostmi od zahraničních developerů. Pracují například na návrhu série plovoucích ostrovů v Baltském moři, které by mohly poskytnout bydlení až 50 000 lidí, či na výstavbě plovoucího bytového komplexu poblíž maledivské metropole Male, která je ohrožena stoupající hladinou moře.

Dravec je nejrychlejším ptákem Nového Zélandu. Je vybavený impozantními drápy a při lovu kořisti dokáže letět rychlostí až 200 km/h. Kārearea, jak zní jeho druhové jméno v maorštině, je silný lovec ve vzduchu a loví jiné ptáky, ještěrky nebo malé savce, někdy větší než jsou ostříži sami, jak píše web The Guardian.

Během hnízdní sezóny si chrání svoje území, což někteří turisté zjistili na vlastní kůži. „Slyšela jsem je dřív, než jsem je viděla. Pak na mě několikrát zaútočili a kroužili nade mnou,“ řekla Ellie Morgan, fotografka, která se minulý měsíc s ostřížem setkala v Hanmer Springs na Jižním ostrově. „Udělala jsem pár dobrých snímků, jak letí po obloze, ale nezůstala jsem tam dlouho, protože jsem je zjevně rozrušila, chrání nejspíš své hnízdo,“ uvedla Ellie Morgan.

Minulý týden varovala rada města Hutt severně od Wellingtonu obyvatele, aby se drželi dál od lesní stezky v této oblasti, poté co zde byli spatřeni hnízdící sokoli. „Útočí na chodce,“ uvedla rada. „Doporučujeme tuto oblast prozatím vynechat a dát „ptákovi roku 2025“ během hnízdní sezóny trochu prostoru.“

Ničení přirozeného prostředí vytlačilo ptáky do menších oblastí, kde se nacházejí turistické stezky. „Možná s nimi přicházíme do kontaktu o něco častěji,“ řekla Ali Meade z organizace Forest & Bird, která chrání ptactvo. Turisté by se měli vyhýbat oblastem, kde jsou umístěny cedule „hnízdění kārearea“, a pokud se ocitnou v dosahu ptáka, měli by klidně a rychle odejít, dodaly úřady.

Například francouzský právník a datový analytik Damien Charlotin zaznamenal za posledních šest měsíců nejméně 490 soudních podání obsahujících takzvané halucinace – odpovědi AI, které obsahují nepravdivé nebo zavádějící informace. Tempo se podle něj zrychluje s tím, jak stále více lidí používá umělou inteligenci.

Případu si všímá americká agentura AP. Charlotin, vedoucí výzkumný pracovník na obchodní škole HEC Paris, vytvořil databázi sledující případy, v nichž soudci rozhodli, že generativní AI vytvořila smyšlený obsah, například vymyšlenou judikaturu nebo falešné citace. Většina rozsudků v databázi pochází z amerických případů, v nichž se žalobci zastupovali sami bez advokáta. Většina soudců jen vydala upozornění na chyby, někteří ale uložili i pokuty.

„Pokud používáte bezplatné nástroje umělé inteligence k přípravě poznámek nebo na marketingové kampaně, nesdělujte jim soukromé údaje ani firemní tajemství. Jakmile tyto informace nahrajete, je možné, že je najdou i ostatní uživatelé stejného nástroje,“ říká Maria Flynn, generální ředitelka neziskové organizace Jobs for the Future, která se zaměřuje na rozvoj pracovních sil. Je to proto, že když se ostatní lidé ptají, umělá inteligence při vytváření odpovědi prohledává dostupné informace, včetně podrobností, které jste prozradili.

Flynn pak uvádí příklad, kdy umělé inteligenci zadala, aby shromáždila informace o práci, kterou její organizace vykonala v různých státech. Nástroj AI ale považoval dokončenou práci a návrhy na financování za totéž – nedokázal rozlišit mezi tím, co bylo navrženo, a tím, co bylo skutečně dokončeno.

Ani odborníci dosud nerozumí všem mechanismům, které vedou k těmto „halucinacím“. Hannaneh Hajishirzi, profesorka na Washingtonské univerzitě a výzkumnice v Allenově institutu pro umělou inteligenci, je členkou týmu, který nedávno vyvinul metodu umožňující zpětně sledovat chování modelu až ke konkrétním tréninkovým datům. Ale protože se systémy učí z tak velkého množství dat – a protože mohou generovat téměř cokoli – tento nový nástroj nedokáže vysvětlit vše. „Stále nevíme, jak přesně tyto modely fungují,“ řekla pro The New York Times.

„Události roku 2022 byly pro město a divadlo těžkou zkouškou. Jako už mnohokrát předtím se ale divadlo spolu se samotným Mariupolem znovuzrodilo,“ stojí v popisu na nových webových stránkách divadla. Místní úřady uvítaly návrat „ruské a sovětské klasiky“ na jeho jeviště, včetně děl Alexandra Puškina a Antona Čechova, píše britský deník The Times.

V březnu 2022 se v divadle před ruskými útoky ukrývalo přibližně tisíc civilistů, převážně žen a dětí. Ruská armáda tehdy na divadlo svrhla dvě pětisetkilogramové bomby. Slovo „Děti“ bylo před i za budovou napsáno velkými bílými písmeny, aby bylo viditelné ze vzduchu. Kvůli tomu, že Rusko obsadilo přístavní město Mariupol v Doněcké oblasti, není dosud možné stanovit konečný počet obětí.

Rekonstrukci historické budovy ze sovětské éry provádí stavební firma se sídlem v Petrohradě a podle ruských představitelů bude dokončena v nejbližších týdnech. První představení by se měla uskutečnit během novoročních svátků, uvedla ruská média podle webu Ukrajinská pravda.

Asi padesát z dvou set členů předválečného ansámblu uprchlo na území pod kontrolou Ukrajiny a někteří z nich působí společně i nadále. Ti, kteří zůstali v Mariupolu, nyní vystupují v novém divadle ovládaném Ruskem a také v jiných částech města. Většinu podzimu strávili na zájezdech po divadlech na Sibiři.

Mariupolská městská rada v exilu, která nyní sídlí v Dnipru, obvinila Rusko, že plánuje „zpívat a tančit na kostech” obětí bombardování. „Po obsazení Mariupolu Rusové nejprve oplotili místo činu. Chtěli tak zakrýt odvoz mrtvých,“ dodal exilový úřad.

Prezident Zelenskyj uvedl, že v Mariupolu během prvních týdnů ruské invaze na Ukrajinu zemřelo až 20 000 lidí. Řekl také, že ruské rekonstrukční projekty jsou pokusem o zakrytí zločinů. Podle ukrajinských zdrojů Rusko zalévalo trosky i těla betonem a používalo chemikálie, aby zamaskovalo zápach rozkladu.

Když k těmto houbám výzkumníci přidali pasti, zemřelo v laboratorních pokusech 90 až 100 procent komárů. Vědci se tak domnívají, že by mohlo jít o cenově dostupný, snadno rozšiřitelný a ekologicky šetrnější způsob, jak tento krvelačný hmyz potlačit. Výzkum byl zveřejněn v časopise Nature Microbiology a upozornil na něj i list The New York Times.

„Tato práce je zajímavá tím, že spojuje klasickou myšlenku biologie s modernějším high-tech přístupem,” řekl Noah Rose, biolog, který se zabývá přenosem nemocí přenášených komáry na Kalifornské univerzitě v San Diegu a který se na studii nepodílel.

Vědci geneticky upravili kmen Metarhizium, který neustále produkuje longifolen v extrémně vysokém množství. To zahrnovalo vložení genu zodpovědného za syntézu této sloučeniny z borovice do houby. Během pěti dnů pasti zabily polovinu komárů použitých v laboratorních pokusech, které se prováděly ve velké místnosti. Téměř všichni komáři po několika dnech uhynuli. Zařízení fungovala i tehdy, když vědci do místnosti umístili další vůně – včetně lidských dobrovolníků, kteří spali v pokusné komoře pod sítí proti hmyzu.

Raymond St. Leger, mykolog a entomolog z Marylandské univerzity a hlavní autor studie, uvedl, že tým vyvinul patentovanou konstrukci pasti, která má otvory dostatečně malé, aby jimi mohli projít pouze komáři. To by mohlo zmírnit obavy, že pasti mohou náhodně poškodit ohrožený nebo užitečný hmyz. Tým plánuje tyto prototypy brzy otestovat ve venkovním prostředí.