Minimální mzda vzrostla. Stát pomůže i těm, kteří zaměstnávají handicapované

28. prosinec 2017

Od ledna se už čtvrtým rokem po sobě zvedá minimální mzda, tentokrát o jedenáct procent z 11 000 na 12 200 korun hrubého měsíčně. Zvýšení odsouhlasila ještě bývalá vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD). Zároveň se zvyšuje i státní příspěvek pro zaměstnavatele, kteří ve svojí firmě zaměstnávají více než polovinu lidí s postižením. Nově jim stát na jejich mzdy může přispět až 13 tisíc korun.

„Mám sedm zaměstnanců a úplně všichni z nich jsou zdravotně handicapovaní. Tři z nich jsou v tom nejtěžším, třetím stupni postižení,“ říká Tereza Bezpalcová, která v Praze provozuje masérské studio.

Všichni její zaměstnanci jsou nevidomí nebo slabozrací. Stát na jejich mzdy přispívá už nyní.

„Tento příspěvek vlastně vnímám jako kompenzaci faktu, že jejich pracovní schopnost je výrazně snížená. Ale určitě, velmi nám to pomáhá, bez těch příspěvků si to nedokážu představit,“ říká Bezpalcová.Stát doposud na jedno pracovní místo pro postiženého přispíval maximálně 12 200 korun, od ledna to bude až 13 tisíc. Od státu může zaměstnavatel dostat maximálně 75 procent prostředků, které na mzdy skutečně vynaloží.

Jak vysvětluje Karel Rychtář z Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených, tyto peníze jsou pro chod firem velmi důležité: „Přispívá to k tomu, aby jim mohli dávat důstojné, nejméně minimální mzdy, přispívá to dále i k tomu, aby byli schopni pokrýt náklady administrativní, technické a provozní, které se zaměstnáváním lidí s postižením souvisí.“

Motivace k práci

I minimální mzdy se od ledna zvyšují. Tentokrát jde o zvýšení jedenáctiprocentní, z 11 tisíc na 12 200 korun.

„Zvyšování minimální mzdy má veliký význam pro posílení motivace lidí k práci. Zároveň přispívá ke zvýšení jejich kupní síly. Navíc lidé, kteří pracují a pečují o děti, jsou ještě podporováni systémem slev na dani. Takzvaným daňovým bonusem, na které nemají osoby bez práce nárok,“ vysvětluje mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí Petr Habáň.

Podle odborového předáka Josefa Středuly existuje prostor i pro další růst minimální mzdy.

„Českomoravská konfederace odborových svazů velmi vítá navýšení minimální mzdy, protože si myslíme, že česká minimální mzda je jedna z nejnižších v zemích EU a není pro takovýto stav žádný důvod. My předpokládáme, že by minimální mzda měla jednoznačně růst a jednou z možných inspirací je třeba Slovensko,“ říká pro Radiožurnál.
Jan Rafaj ze Svazu průmyslu a dopravy by byl raději, kdyby o zvyšování mezd rozhodoval výkon ekonomiky, a nikoliv politici.

„Svaz průmyslu už třetí rok navrhuje vládě, aby se přijal odpolitizovaný návrh, kdy by růst minimální mzdy kopíroval růst průměrné mzdy, a každý rok, o kolik se zvedne průměrná mzda, o tolik by rostla i minimální mzda,“ dodává Rafaj.

Spolu s minimální mzdou se zvyšuje i mzda zaručená. Tedy minimální odměna pro jednotlivé profese. Například prodavači tak budou pobírat nejméně 14 900 korun hrubého, instalatéři 16 400 a řidiči autobusů 18 100.

Spustit audio