Meteority odhalují, že voda na Marsu pocházela z různých zdrojů

Britští vývojáři vytvořili mobilní hru Ace of Hearts, která slouží jako nástroj na podporu duševního zdraví mládeže. Projekt vznikl ve spolupráci s odborníky na psychologii i samotnými mladými lidmi, aby hra byla nejen prospěšná, ale i poutavá. Aplikace, která se skládá ze čtyř miniher, se zabývá tématy jako ztráta blízké osoby, chudoba nebo zneužívání návykových látek, píše web BBC.

Ace of Hearts je součástí projektu ATTUNE, který využívá různé umělecké metody, včetně her, k prozkoumání zkušeností a poznatků mladých lidí v oblasti duševního zdraví a dopadu negativních zážitků. Jedním z hlavních výzkumníků projektu je i psychiatr prof. Kamaldeep Bhui z Oxfordské univerzity. Podle něj mohou být hry pro mladé lidi zdrojem psychické újmy nebo závislosti, ale jedná se i o prostor, kde se necítí osamělí a kde mohou využít svou kreativitu.

O svůj názor na hraní videoher se podělila například čtrnáctiletá Ainaya, která se zúčastnila akce věnované duševnímu zdraví mládeže na Falmouth University, kde sídlí i tým vývojářů Ace of Hearts. „Určitě věřím, že hraní her může být užitečné, zvlášť když jde o navazování nových kontaktů. Někdy je jednodušší komunikovat s ostatními hráči než s odborníky,“ cituje dívku NewsBytes.

Projekt ATTUNE je součástí programu Adolescence, Mental Health and the Developing Mind (Dospívání, duševní zdraví a vývoj mysli), financovaného britskou organizací UK Research and Innovation. Program potrvá do roku 2026 a bude zkoumat, jak se u mladých lidí projevují potřeby v oblasti duševního zdraví.

Paví brka jsou známá pro svou zářivou barevnost a unikátní vzor. Dlouhodobě fascinují vědce i milovníky přírody. Nejnovější studie navíc odhalila, že pera těchto elegantních ptáků dokážou mnohem víc než jen působit esteticky. Obsahují totiž prvky, které fungují jako přírodní laser.

Paví peří obsahuje nanostruktury, které rozptylují světlo tak, že se tato ozdoba třpytí v odstínech modré a zelené. Vědci z Florida Polytechnic University a Youngstown State University v USA na několik míst ocasu nanesli barvivo a hledali částice, které by mohly vyzařovat ještě zcela odlišnou záři, informuje web Science Alert. Následně zjistili, že z očních skvrn na peří vycházejí ve dvou odlišných vlnových délkách paprsky žlutozeleného laserového světla. Ty však byly natolik slabé, že je nelze spatřit pouhým okem. Laserové světlo stejné vlnové délky překvapivě vyzařovaly různě zbarvené části očních skvrn – i když se mikrostruktura jednotlivých oblastí pravděpodobně lišila.

Marco Giraldo z Univerzity v Antioquii upozorňuje, že studie přesně neidentifikuje mikrostruktury způsobující laserový efekt, uvádí server Science. Pro konzistentní signál by dutiny v peří musely mít téměř identickou velikost a tvar, což ovšem vylučuje známé duté i tyčinkovité struktury peří zodpovědné za barevné efekty. Dawson předpokládá, že za laserovou funkci mohou být odpovědné jiné malé struktury v peří, například proteinové granule.

Identifikace těchto fyzikálních vlastností může vést k pokroku v laserové technologii nebo poskytnout biologům nový nástroj pro analýzu živých materiálů. Studie rovněž naznačuje, že biologické materiály by v budoucnu mohly poskytovat lasery, jež by bylo možné bezpečně zavést do lidského těla a využít k vyzařování světla pro biosenzory, lékařské vyšetření nebo terapeutické účely.

Thaddeus Daniel Pierce přišel na svět v Ohiu 26. července 2025. Jeho rodiče, Lindsey a Tim Piercovi, se po neúspěšné snaze počít přirozenou cestou rozhodli adoptovat embryo. Zárodek pochází z procedury umělého oplodnění (IVF), kterou v roce 1994 podstoupila Linda Archerd se svým tehdejším manželem.

Jedná se pravděpodobně o nejdelší dobu, po kterou bylo embryo před úspěšným narozením živého dítěte zmraženo. Dosavadním rekordmanem byla dvojčata, která se narodila v roce 2022 z embryí zmražených v roce 1992, píše server BBC. „Nešli jsme do toho s tím, že bychom chtěli překonat nějaké rekordy. Prostě jsme chtěli mít dítě,“ řekla novopečená maminka Lindsey Pierce magazínu MIT Technology Review, který jako první o této události informoval.

Dnes dvaašedesátiletá Linda Archerd podstoupila umělé oplodnění na počátku 90. let rovněž po marných pokusech o početí. Prostřednictvím IVF nakonec vytvořila čtyři embrya. Z jednoho vzešla její dnes třicetiletá dcera, ostatní tři zůstala uložena v laboratoři. IVF je druh léčby neplodnosti, při kterém se z vaječníků ženy odeberou vajíčka a v laboratoři se oplodní spermiemi. Vzniklá embrya se poté přenesou zpět do dělohy. Embrya lze také zmrazit a uchovat pro budoucí použití, vysvětluje britský The Guardian.

Za uskladnění embryí platila Linda Archerd ročně tisíce dolarů, dokud nenašla křesťanskou agenturu pro adopci embryí, Nightlight Christian Adoptions, která provozuje program známý jako Snowflakes. Ten umožňuje dárcům vybrat si pár – mohou uvést své preference ohledně náboženského vyznání, rasy a národnosti. Linda chtěla své embryo svěřit bílému manželskému páru křesťanského vyznání žijícího ve Spojených státech. Těmto požadavkům vyhovovali právě manželé Piercovi. „Porod byl těžký, ale teď se nám oběma daří dobře," dodala Lindsey. 

Oběti kyberstalkingu se můžou potýkat s nevyžádanými textovými zprávami, e-maily nebo se sdílením fotografií bez jejich souhlasu.

Britské úřady kyberstalking klasifikují jako výhružné chování nebo nevyžádané návrhy, kterým oběť čelí v online prostoru. Kyberstalking může být přitom kombinován i s fyzickým stalkingem nebo obtěžováním.

Zatímco fyzické pronásledování je v konečných číslech pořád častější, nárůst ve výši 70 procent v případě kyberstalkingu je oproti fyzickému pronásledování mnohem razantnější.

Podle serveru Euronews se s online obtěžováním a pronásledováním potýkají častěji ženy, mladí lidé a LGBTQ+ osoby. Zhruba polovina respondentů, kterých bylo skoro 150 tisíc, považovala kyberstalking za špatný, ale ne za zločin. To podle expertů odhaluje, proč lidé kyberstalking často nenahlásí.

„Existuje značný rozpor mezi reálnou zkušeností s kyberstalkingem a tím, jak je chápán z právního a společenského hlediska,” uvedla Madeleine Janickyj, jedna z autorek studie z University College London. Podle Janickyj může být problémem i to, že mladí lidé jsou na kyberstalking tak zvyklí, že už ho nevnímají ani jako zločin.

Česká školní inspekce zjistila, že nejčastější formou šikany mezi žáky jsou ponižování, pomlouvání a podobné projevy verbální šikany a kyberšikana. Nejčastější formou kyberšikany na školách je ponižování a pomlouvání v on-line prostoru a zveřejňování ponižujících fotografií nebo videozáznamů. Žáci a studenti ale inspektorům v dotazníku sdělili, že se setkávají i s krádežemi identity na sociálních sítích nebo právě kyberstalkingem.

V praxi to znamená, že pouze biologické ženy, ženy se syndromem androgenní necitlivosti nebo sportovkyně, které splní specifická pravidla, budou moci soutěžit v ženských disciplínách.

„Testování, které potvrdí biologické pohlaví, je důležitý krok k tomu, abychom zajistili, že nebude žádný biologický skleněný strop. Abyste mohly závodit v ženských kategoriích, musíte být biologická žena, gender nemůže zvítězit nad ideologií,“ řekl prezident Světové atletiky Sebastian Coe.

Test podle serveru Euronews SRY analyzuje vzorky DNA na přítomnost chromozomu Y. Podle toho laboratoř do jednoho až dvou týdnů určí pohlaví. Světová atletika tento test označuje za extrémně přesný s minimálním rizikem chybovosti.

Sportovní svaz uvedl, že cílem není zpochybňovat něčí genderovou identitu, ale ochrana férovosti ve sportu.

Americký server USA Today připomíná, že změna přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump bojuje za omezení transgender sportovců. Minulý týden podepsal exekutivní příkaz, podle kterého nemůžou „muži soutěžit se ženami“. Nejasným nařízením se podle Bílého domu musí řídit americký olympijský a paralympijský výbor.

Problematice transgender sportovců ve vysílání Radia Wave se v minulosti podrobněji věnoval například pořad Vlna.

„Poté, co samice snesla vejce, jsme je prozkoumali. Jsme si naprosto jisti, že se jedná o nový druh,“ řekl profesor Angus Emmott z univerzity Jamese Cooka v australském Queenslandu. Vědci po hmyzu pátrali poté, co získali snímek strašilky s tipem, že se zřejmě jedná o dříve nepopsaný druh. Na svojí zahradě ji objevil a vyfotil Emmottův známý.

Vědci pak podle australského veřejnoprávního serveru ABC objevili ještě jednu samici. Samce ale zatím nenašli. Tento druh totiž žije vysoko v korunách stromů, do kterých je pro vědce téměř nemožné se dostat.

„Žijí opravdu vysoko. Dolů je může shodit třeba pták nebo silná bouře,“ řekl Emmott, jehož tým studii publikoval v odborném časopise Zootaxa.

Podle odborníků ale není objev zase tak překvapivý. „Koruny stromů nejsou dobře prozkoumané, je tedy možné, že v nich žije více druhů, než si vůbec dokážeme představit,“ řekl Peter Valentine, který dříve působil v Ústavu pro správu vlhkých tropů.

Celá událost se odehrála v roce 2017 v menším argentinském městě. Dotyčný muž, shodou okolností policista, byl na zahradě za vysokou zdí nahý. V tu chvíli projížděl okolo vůz Google, sbírající snímky pro Street View. Snímek se následně rozšířil po internetu a dostal se i do v televizního zpravodajství. Informoval o tom zpravodajský server CBS.

Muž se bránil žalobou a tvrdil, že mu celá situace poškodila pověst, sousedé i kolegové se mu smáli a jeho důstojnost byla údajně pošlapána. Soud nižší instance sice jeho žalobu zamítl s tím, že „si za to může tak trochu sám“, ale odvolací soud se postavil na jeho stranu.

„Nešlo o veřejný prostor, ale o uzavřený dvorek za zdí vyšší než průměrný člověk. Tohle bylo jasné narušení soukromí,“ uvedli soudci. „Nikdo nechce být světu předkládán tak, jak přišel na svět.“

Google se hájil tím, že stěna nebyla dost vysoká, a že běžně rozmazává tváře i značky. Jenže v tomto případě rozmazání nestačilo – muž sice nebyl rozpoznatelný podle obličeje, ale zato byl vidět celý „od hlavy až k patě“.

Telekomunikační společnost Cablevision SA a zpravodajský web El Censor, které snímek dál šířily, soud naopak obvinění zprostil. Podle něj pouze upozornily na chybu, za kterou nese odpovědnost Google. Společnost se k případu zatím nevyjádřila.

Zoo Tiergarten Nürnberg poprvé informovala o svém záměru usmrtit paviány v únoru 2024. Důvodem byl nedostatek prostoru pro zvířata. Informoval o tom zpravodajský server CNN.

Záměr sklidil ostrou kritiku ze strany ochránců zvířat i veřejnosti. V zoo se v posledních dnech konaly protesty. V pondělí vedení oznámilo, že započne příprava na usmrcení zvířat. V úterý ráno pak uvedlo, že bude celý den uzavřeno z „provozních důvodů“, několik aktivistů ale proniklo do areálu a jedna žena si přilepila ruce lepidlem k zemi předtím, než ji stihla policie zadržet.

Krátce poté zoo oznámila, že skutečně usmrtila 12 paviánů. Další podrobnosti zatím nezveřejnila. Organizace na ochranu zvířat uvedly, že plánují podat trestní oznámení.

Důvodem usmrcení paviánů guinejských v norimberské zoo byl jejich rostoucí počet. 43 jedinců primáta výrazně překračuje kapacitu pavilonu, který byl v roce 2000 navržen pro maximálně 25 dospělých zvířat a jejich mláďata. Kvůli přemnožení docházelo mezi zvířaty ke konfliktům.

Zoo uvedla, že už v minulosti se snažila počet zvířat snížit. Od roku 2011 bylo 16 paviánů přesunuto do zoo v Paříži a v Číně. Tyto i další spolupracující zahraniční instituce však mezitím dosáhly maxima vlastní kapacity. Pokus zoologické zahrady o kontrolu růstu populace pomocí antikoncepce byl před několika lety ukončen kvůli neúčinnosti.

Eutanazie zvířat není v evropských zoologických zahradách výjimečná. Provádí se z různých důvodů, například kvůli zdraví zvířat nebo genetickému řízení chovu. Některé případy v minulosti ale vyvolaly opravdu silnou veřejnou reakci. Například v roce 2014 zoo v Kodani usmrtila zdravou dvouletou žirafu, její tělo rozřezala před diváky včetně dětí a maso následně podala lvům.

Zákaz, jehož účinnost má začít v prosinci, omezí přístup na platformy jako TikTok, Instagram, Facebook, X (dříve Twitter) a Snapchat. Web YouTube měl být původně ze zákazu vyjmutý, nově se však pravidla budou vztahovat i na něj. Informoval o tom zpravodajský server BBC.

YouTube se proti začlenění do zákazu bránil s odůvodněním, že „není sociální sítí“ a že posyktuje „mladým Australanům přínos a hodnotu“. Australský přístup sledují s velkým zájmem i další země – Norsko už podobný zákaz oznámilo a Velká Británie uvedla, že o obdobných opatřeních uvažuje.

Australská komisařka pro e-bezpečnost Julie Inman Grantová doporučila minulý měsíc zahrnutí YouTube do zákazu, protože právě tato platforma byla nejčastěji zmiňovaným místem, kde děti ve věku 10–15 let narazily na škodlivý obsah.

Podle zpráv australských médií z minulého týdne hrozil Google žalobou, pokud bude YouTube do zákazu zahrnut. Firma argumentovala, že by takové opatření omezilo svobodu politického projevu.

Federální ministryně pro komunikace Anika Wellsová uvedla, že sociální sítě mají své místo, ale „predátorské algoritmy zaměřené na děti“ nikoliv. Zákaz se nebude vztahovat na platformy zaměřené na online hry, zprávy, vzdělávání a zdravotní péči, které podle vlády představují pro děti menší riziko.

Technologické firmy, které nová pravidla nedodrží, mohou být pokutovány až do výše 50 milionů australských dolarů.