Maxim Gorki Theater připomíná, že politika není divadlo

30. říjen 2018

Chorvatský režisér Oliver Frljić se vrátil do České republiky a…a nikdo si toho nevšiml. Nešlo o skandál, jako v případě režisérovy inscenace Vaše násilí, Naše násilí, které v Brně napadli aktivisté ze seskupení Slušní lidé, a později jej zažaloval primas český, Dominik Duka.

Přesto by Frlićova další přítomnost na českých jevištích jen tak projít neměla; stojí naopak za velmi pečlivou pozornost, neboť ukazuje sílu současného divadla, jež stále častěji nese označení politické.

Inscenace Alternativa pro Německo v rámci festivalu Palm Off Fest , Maxim Gorki Theater,

V rámci festivalu Palm Off Fest se v Divadle na Palmovce představilo Divadlo Maxima Gorkého z Berlína. V inscenaci nazvané Alternativa pro Německo? herci zpřítomňovali kulturní napětí, které se od startu nejsilnější vlny migrační krize v létě roku 2015 šíří německou společností a překračuje i státní hranice. Režisér Oliver Frljić, který je také autorem scénáře představení, zařazuje aktuální kulturní střet do širšího dějinného kontextu. Neptá se jen, jak se Němci dnes vyrovnávají se spodními antidemokratickými proudy ve společnosti, které získávají i konkrétní politický výraz v podobě protestních stran typu Alternativy pro Německo. Problém ho zajímá i obecně, dějinně, jak potvrzuje Frljićovo úvodní slovo v programu. „Demokracie, tato sestra umění, se zamilovala. Zamilovala se do fašismu,“ píše Flrjić ve stylizovaném textu, připomínající politické prohlášení. Stalo se tak už před sto lety, pokračuje režisér, a od té doby se demokracie nemůže ubránit nejen svádění velkých systémových vůdců, ale ani svodům obyčejného každodenního fašismu.

Inscenace Alternativa pro Německo v rámci festivalu Palm Off Fest , Maxim Gorki Theater,

Síla představení Alternativa pro Německo?, které hned na začátku rámuje titulek Mut zur Wahrheit, „odvaha k pravdě“ (odvaha říkat i vidět, spatřovat pravdu), spočívá v nejčistší, téměř klasické divadelnosti. Týká se to i naivisticky a přitom velmi přesvědčivě a působivě předvedené „magii demokracie“, to když se formalistní prostředí plurality politických stran promění ve vojenskou postavu diktátorky. Ale především: herci z Maxim Gorki Theather naprosto skvěle hrají; dokážou jedním správným slovem, pohybem, změnou ve výrazu obličeje vysílat mocnou energii, ta se na jeviště koncentruje a množí a v dokonalé souhře vytváří mocnou kouli, která pak drtivou silou dopadá do publika. Nejde ale o přetížení, protože režie odlehčuje humorem, ten je však v ostrém kontrastu k drsným názorům, jež se šíří veřejným prostorem, tady tedy na jevišti. Režie citlivě přidává a ubírá páru, a tento emocionální rytmus vytváří z představení srdeční záležitost. Řeklo by se „tragikomedie“, jenže nikoli odlehčeně „po česku“, nýbrž bezohledně a mrazivě „“po německu“, s politickou přímostí. Ovšem kdyby J. A. Pitínský dělal politické divadlo, určitě by se v rámci Maxim Gorki Theater se svým specifickým vyhroceným „emorytmem“ neztratil.

Pořádná dávka skepse nás může probrat z letargie. Palm OFF Fest řeže do živého

Revoluce, Teatr NO99

„Už máme, co jsme chtěli?“ To je motto letošního ročníku festivalu Palm OFF Fest. Pořadatelé se v roce, kdy si připomínáme řadu takzvaných „osmičkových“ výročí, ptají, zda už skutečně máme, co jsme chtěli. Odpovědi hledají společně s divadelníky z Maďarska, Polska, Německa i Estonska. 

Frljićovo představení AfD? v Praze tedy tentokrát žádný skandál nevyvolalo, oslyšeno by ale být nemělo. Nejen kvůli přímočaré výzvě ke zkoumání pozadí antidemokratických názorů, jejichž šíření je dnes považováno za lidské právo, ale hlavně kvůli sugestivně vyjádřené maximě moderní politiky, která se zejména na divadle připomíná jako bytostně fyzická zkušenost. Jinak řečeno: Politika NENÍ divadlo, nějaká teorie či slovní přestřelka v parlamentu; politika JE v nás, v našich tělech, mozcích, v instinktivním i zdánlivě rozumovém jednání běžného dne. Jak to komplexně (byť mnohoznačně) shrnuje jedna z postav Frlićovy hry – „Rasismus není názor“.

autor: Petr Fischer
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.