Margaret Atwoodová a Bernardine Evaristová si odnášejí prestižní Bookerovu cenu
Hned dvě ceny udělila v pondělí 14. října porota prestižní Man Booker Prize. Cena, spojená s odměnou 50 000 liber, putuje ke Kanaďance Margaret Atwoodové a Britce Bernardine Evaristové. Komentář k čerstvým laureátkám v Mozaice poskytla amerikanistka Hana Ulmanová.
To, že letos porota, v níž tradičně zasedají nejen spisovatelé a spisovatelky, literární kritici a akademici, ale také básníci, politici, novináři a umělci a umělkyně jiného druhu, ocenila dvě autorky, okomentovala Hana Ulmanová slovy:
„Je to porušení pravidel, od roku 1992, kdy naposledy získali cenu společně dva autoři, se nadace rozhodla, že příště už to tak být nesmí. Potom se totiž podle jejich názoru ani jednomu dílu nevěnuje náležitá pozornost. Porotci letos vyjednávali pět hodin, ve finále pak řekli, že se jinak rozhodnout nemohli. Obě oceněná díla totiž zpracovávají společensky stejně důležitou látku a jsou stejně literárně kvalitní.“
Pestrost národů, ras i literárních stylů
Letos se mezi finalisty dostali také světoznámý romanopisec Salman Rushdie, Nigerijec Chigozie Obioma, Američanka Lucy Ellmannová a turecko-britská autorka Elif Shafaková. „Zajímavé je, že na shortlistu se letos nedostalo ani jedno dílo tzv. bílého muže. Autoři a autorky se narodili v šesti různých zemích, čímž se ukazuje velká mezinárodní pestrost. Třeba Rushdie je jistě spisovatel světového formátu, ale jeho poslední díla jsou o něco slabší, o čemž svědčí i to, že už je do češtiny nepřekládá Pavel Dominik,“ dodala Ulmanová.
Kritika patriarchátu a totalitních režimů
Pro 79letou Atwoodovou je to již druhá Bookerova cena, tu první získala v roce 2000 za román Slepý vrah. Letos ji porota ocenila za román The Testaments, který je pokračováním populárního Příběhu služebnice, podle nějž byl natočený stejnojmenný seriál. Kanadská autorka byla nominovaná už pošesté. „Její nejnovější text není jen pokračováním slavného Příběhu služebnice. V ještě větším detailu tady ukazuje, jak režim začíná hnít zevnitř, což je pro nás s naším bývalým socialistickým režimem paralela velmi lákavá.“
Životní příběhy černých britských žen
Šedesátiletá Londýňanka s nigerijskými kořeny Evaristová literární ocenění získala za román Girl, Woman, Other (Dívka, žena, někdo další), v němž se proplétají příběhy dvanácti převážně ženských postav. „Evaristová je autorkou, která chce být čtena nahlas. Ve své próze zpracovává životy černých britských žen, ale zpochybňuje jedno každé kritérium: protože kdo je dnes černý, kdo je dnes žena a kdo je dnes vlastně Brit?“ uzavřela amerikanistka Hana Ulmanová na konto Man Bookerovy ceny, určené pro spisovatele z Británie, Irska a zemí britského Společenství. Američanům se cena otevřela v roce 2014.
Související
-
Olga Tokarczuková a Peter Handke. Známe čerstvé laureáty Nobelovy ceny za literaturu
Hned dvě Nobelovy ceny za literaturu udělila dnes odpoledne ve Stockholmu Švédská královská akademie.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
