Mám několik domovů, takže ať jsem kdekoli, jsem vždy na cestě domů, říká legenda jazzu Rudy Linka

Ve dvaceti letech emigroval do Švédska. V Americe studoval jazzovou kytaru a jedním z míst, kde žije dnes a má zde i televizní pořad Linka a festival Bohemians Jazz Fest, je už také Česko. Pozvání k rozhovoru přijal výjimečný jazzový kytarista českého původu Rudy Linka.

Rudy Linka je jeden z nejvýraznějších osobností české, ale i světové jazzové scény. Na začátku roku 1980 emigroval do Švédska, které ho podle jeho slov velmi vstřícně přijalo a dodnes hraje v jeho životě obrovskou roli. Poté se přesunul do Ameriky, kde studoval jazzovou kytaru. Stejně jako Švédsko, i Ameriku považuje za svůj domov. „New York je ideální město pro člověka, který nežije v rodné zemi. Tam totiž můžete být tím, čím chcete být,“ říká Rudy Linka a dodává: „Domov podle mého není založený na geografickém místě, ale spíše na tom, kde se cítíte, že vás lidi mají rádi nebo kde vy máte přátele. Kde máte někoho, kdo vás poslouchá, i když vlastně nemáte co říct.“

Z této myšlenky vychází i jeho kniha Na cestě domů… vždycky, kde přibližuje svou pestrou životní cestu. O názvu knihy říká: „Vždycky, když jsem odněkud odjížděl, tak se lidi ptali, kdy se vrátím domů. A já jsem zjistil, že vlastně ať jsem kdekoli, tak jsem vždycky na cestě domů. Já jsem tedy neztratil domov, ale získal jsem další domovy.“

Rudy Linka se po revoluci pravidelně vrací i do své rodné země – do Česka. Sem přijel už jako hvězda světového formátu. Časopis Rolling Stone ho totiž zařadil mezi 10 nejlepších jazzových kytaristů světa. V Česku má ČT Art má svou talk show Linka. Práci moderátora si přitom zkusil už v Americe, kdy dělal rozhovory s nejslavnějšími jazzmany světa.

V rozhovoru prozrazuje i něco o své rodině: manželce, dětech i dědečkovi. „Dědeček Alois měl lahůdkářství Linka v Havlíčkově ulici v Praze, úplně v centru. A musím teda říct, že byl tak úspěšný, že každému synovi koupil činžovní dům. A vlastně dokonce i Tomáš Garrique Masaryk, když přijel v roce 1918, vystoupil v Praze na hlavním nádraží z vlaku a vstoupil do auta, tak to bylo naše auto,“ říká s hrdostí.

Potvrzuje také informaci, že jeho dědeček vymyslel vlašský salát. S úsměvem k tomu dodává: „S tím dnešním vlašským salátem nemá skoro nic společného, protože tam byla šunka od kosti, tam byl sleď, bylo tam jablko a majonéza, která se dělala doma. Takže to vlastně bylo něco úplně jiného než dnes.“

Má Rudy Linka recept na dědečkův vlašský salát? I to se dozvíte v záznamu rozhovoru, který je samozřejmě také především o muzice a jazzmanech.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.