Mají feministky smysl pro humor? V Česku se do vtipů o rovnosti pustil bulvár

18. červen 2018

Čekání na to, kdy konečně někdo začne vtipně glosovat feministická témata v českém kontextu, je, zdá se, u konce. Do platové nerovnosti, neplacení alimentů a sexistických výroků celebrit se ale úspěšně nenavážejí ani intoši, ani umělci, ale tolik opovrhovaný bulvár.

Lifestylový portál Blesk pro ženy uveřejnil už 4 krátká videa s názvem Branky, body, *okoti. Pořad vymyslel Petr Cífka, známý jako spoluautor blogu 1000 věcí, co mě *ere, a pracuje na něm tým scenáristek – u prvního dílu jimi byly Brigita Zemen, Radka Wallerová a Markéta Grossmanová, od druhého se k nim přidali další, dokonce i muž – Adam Balažovič. Relaci moderuje herečka Tereza Dočkalová. Už po prvním díle se videa rychle stala hitem sociálních sítí – začali je sdílet i lidé, kteří by se dříve ke sledování čehokoli z „rukou“ Blesku hlásili asi podobně ochotně jako k pozorování nekrofilního porna.

Musím revidovat i své vlastní předsudky vůči bulváru, když je prvním divácky významným médiem, které si odvážně klade otázky týkající se platové nerovnosti i sexismu, zrovna Blesk pro ženy. Je to totiž současně platforma pro články typu „Pizza vás ochrání před rakovinou“ nebo „Kraťasy a široká stehna? Klidně, když víte, po jakých sáhnout“. Člověk by tady první střípek pokroku na poli feministického humoru nečekal. V rozhovoru pro A2larm popisuje Petr Cífka i moji představu o dělnících bulváru, za kterou se teď trochu stydím. „Lidi si občas představují, že bulvár dělají nějaké tupé opice u pásu na semílání celebrit.“

Teď se bez velkého přehánění dá říct, že Blesk se stal hybatelem společenské diskuse a dává uplatnění ženským scenáristkám, to mi ho teda vyndej. Podobně překvapivý byl americký Teen Vogue, který rozjel diskusi o manipulaci Ameriky jejím současným prezidentem – aniž by upustil od článků s radami na léčbu akné. U nás se ale v mainstreamovém veřejném prostoru o feminismu a genderu skutečně skoro nemluví – pokud pominu otázky na herečky a modelky typu „Jste feministka?“ a jejich prudkou odpověď „Ne, já vařím ráda a muže miluju!“. O feminismu se u nás nerapuje, není vidět ve filmech ani v užitém umění a celebrity, které obvykle nám sdělují svůj názor na všechno včetně náboženství a eutanazie, se k němu nevyjadřují, nikdo se jich neptá. Až teď.

Branky, body, *okoti feministické postoje samozřejmě neřeší na teoretické úrovni (o Betty Friedan se tu nic nedozvíte). Mluví se tu „jen“ o tom, co se za uplynulý týden stalo a čím bylo ublíženo rovnosti mezi pohlavími. Cítím satisfakci, když kdokoli nadává na Václava Klause ml., který se s nebývalou energií zasadil o nepřijetí novely školského zákona. Rodičům dvouletých dětí mohla umožnit jejich předškolní vzdělávání. Pro moji duši je slepičí polévkou vědět, že se i „normální“ publikum dozví o platové nerovnosti a že neplacení alimentů není šibalstvím, ale trestným činem. A závěrečná rubrika „*okot týdne“ umožňuje aspoň trochu pranýřovat veřejně známé osobnosti za aktuální sexistické výroky, které média bez uzardění pouštějí dál. Zatím byli vysmíváni jen muži – Michal Viewegh za svoje uslintané vysmívání se exmanželce, kardinál Duka za obhajobu Slušných lidí, kteří bránili kontroverznímu divadelnímu představení, fotbalista Řepka za žádost snížit na minimum alimenty a majitel pivovaru Bernard za rasistické a šovinistické reklamní kampaně. Autoři prý ale plánují i sarkasmus namířený proti ženám, které samy škodí svému pokolení.

Je to vtipné, dokud se mě to netýká. Ricky Gervais není Svěrák, rýpe se ve společenských tabu

Komik Ricky Gervais

Ricky Gervais, známý jako antihrdina a spoluautor seriálu Office, po 7 letech přišel s novým stand-upem Humanity. A od začátku večerní show, kterou spolu s dalším pořadem prodal společnosti Netflix za 40 milionů dolarů, nakládá jako bájný Gerendáš. Korektní jazykové, zejména v Americe, ovšem tvrdí, že právě on je zlým jazykem a jeho show je transfobická.

Pominu-li obligátní kritiky typu, že moderátorka působí afektovaně a „jako by nikdy neměla pohlavní styk“ (prozradila Tereza Dočkalová v rozhovoru pro DVTV), zaujala mě jedna méně předvídatelná. Na serveru Reverzní výživné vyšla naštvaná reakce na to, že v prvním díle jsou muži redukováni jen na ty, co neplatí na děti, což uráží ty otce, kteří se na výchově podílet chtějí, své závazky plní, a jsou přesto soudy diskriminováni v přístupu ke střídavé péči. Přijde mi legrační očekávat vyváženost od satiricky laděného pořadu. Nejsou to Otázky Václava Moravce, takže si od něj i dál přeju, aby byl klidně nespravedlivý. A jako žena jsem na nespravedlnost zvyklá, takže si říkám, proč by jí chvíli nemohli trpět i muži. Pořad pro citlivé muže usilující o střídavku snad brzy vybují v jiném bulvárním plátku. Téma feminismu se pak už stane podobným evergreenem rozhovorů s celebritami, jako je vaření, astrologie a cesty na Bali.

Proč jsou Branky, body, *okoti průlomem v diskusi o rovných příležitostech žen a mužů? Poslechněte si i audioverzi.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.