Lichtenštejnové poženou Česko ve sporu o pozemky u Říčan až před evropský soud, pokud to bude třeba

11. červenec 2017

Takový soudní spor jako v Česku nikde jinde Lichtenštejnsko nevede. Šest set hektarů převážně lesních pozemků u Říčan patřilo podle zápisů v katastru nemovitostí celou poválečnou éru knížecí rodině Lichtenštejnů. Když si ale nechali členové rodu před pár lety vlastnictví potvrdit, stát je zažaloval. V pozemkových knihách byl prý celou dobu chybný záznam. Kauza se už vyšplhala až k Ústavnímu soudu.

„Do roka, maximálně do roka a půl, očekáváme rozsudek Ústavního soudu. Naši právníci vycházejí z toho, jak rychle český Ústavní soud obvykle rozhoduje. Pak se rozhodneme, co dál," říká princ Konstantin z Lichtenštejna, který vede nadaci. Ta spravuje velkou část majetku lichtenštejnské knížecí rodiny.

Od obnovení diplomatických vztahů mezi Českou republikou a Lichtenštejnskem před osmi lety volil jeho rod smířlivou cestu v majetkovém vyrovnání s českým státem. Lichtenštejnové Česko nežalovali. Nakonec naopak český stát zažaloval je.

„Myslím, že to téma musí kromě soudů uchopit i politici na obou stranách. Dveře k jednání jsou pořád otevřené. Ale je na českém státu, aby nám nabídnul řešení, o kterém se můžeme bavit," vysvětluje šlechtic.

Říčanský případ prince Konstantina nepříjemně překvapil. Po osmi letech nových diplomatických vztahů mezi Vaduzem a Prahou teď knížecí rodina a český stát stojí před soudem. Lichtenštejnové se v kauze brání i tím, že konfiskace zemědělské půdy a majetku je po druhé světové válce postihla protiprávně, protože nebyli německé národnosti, jak v Praze princ znovu zopakoval.

Jen dekrety nestačí

Na druhé straně sporu stojí za Česko Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. „Česká republika opírá svůj nárok o dekret prezidenta republiky číslo 12/1945 sbírky. Vzhledem k tomu, že spor bude nyní dál řešen ústavním soudem, nepovažujeme za vhodné se k němu podrobněji vyjadřovat," říká mluvčí úřadu Tereza Peprníková.

Úřadu dal nedávno zapravdu i Nejvyšší soud. Přitom katastrální úřady na Moravě v podobných případech odmítají státu v přepisu majetku vyhovět. Při přípravě ústavní stížnosti to zjistil právník nadace Lichtenštejnů Aleš Linhart.

„Stát se pokoušel přepsat ještě další pozemky jednak tady v Čechách a jednak na Moravě, ale katastrální úřady mu to odmítly s tím, že na tyto pozemky nebyly vydány konfiskační výměry, tudíž neexistuje doklad k tomu, aby mohly být přepsány, a jenom na základě faktu existence Benešových dekretů to přepsat nelze," vysvětlil Linhart.

Pokud Ústavní soud Lichtenštejnům nevyhoví, chce nadace prince Konstantina dovést spor až k Evropskému soudu pro lidská práva.

V pozadí kauzy říčanských pozemků zůstává i mnohem širší téma konfiskace majetku Lichtenštejnů a možného, třeba i symbolického vyrovnání. Princ Konstantin tohle citlivé téma nechtěl ani v úterý příliš komentovat: „Dohoda může mít spoustu podob. Hlavní je začít se spolu bavit. A tak daleko s českým státem zatím nejsme, bohužel."

Kromě aktuálního sporu ale osm let obnovených česko-lichtenštejnských vztahů princ Konstantin hodnotí dobře. Kvituje přitom nejenom hospodářské a kulturní vazby, ale i společnou komisi historiků, která má řešit sporné otázky ze vzájemné minulosti obou zemí.

autor: vob
Spustit audio