Lásku, kterou cítím k dceři, jsem nikdy nezažila, přiznává herečka Petra Nesvačilová

Mohla by sama v takové osadě žít? „Zatím nás drží město. Já sama nejsem moc komunitní typ. Můj ideál je chalupa v horách na samotě a někde v dálce chaloupka se sousedem, kdyby třeba došly vajíčka.“ A jak se jí na seriálu spolupracuje se scenáristou Radkem Bajgarem? „Chválí, a to je hrozně důležité. Necítím od něj tlak, což je skvělé.“

Překvapila mě láska, jakou jsem cítila k dceři

Krátce po porodu natočila film Aristokratka II. „Jsem tam nová postava. Měla jsem výčitky, že jdu tak brzy točit, že odcházím od Jasmínky, to jí byly zhruba čtyři měsíce.“ A jak přišla na jméno Jasmína? „Mně se u jména Jasmína líbí, že je tam květina a jas. Kolegům z Osady se ale moc k příjmení Vápeníková nezdálo.“

Dcera má ještě druhé jméno - Rikka. „Jestli se bude pohybovat v umělecké branži, může jako umělecké jméno využít Jasmína Rikka. Ale babička jí říká Míno. Překvapil mě ten cit. Nikdy jsem k nikomu takovou lásku necítila, je to obrovský dar.“

Kluci ze Ztohoven schovávali skupinu Vojna

Jednou chce Petra Nesvačilová natočit hraný film, zatím natočila dokumenty. Poslední se jmenuje Vojna Ztohoven. Je to časosběrný dokument o české umělecké skupině Ztohoven a ruské Vojně v průběhu dvou let po akci vyvěšení obřích červených trenýrek na Pražském hradě.

„Vojnu hledal Interpol a schovávali se právě u skupiny Zhovoven. Kluci jim nosili plenky, kočárek, a do toho řešili soud kvůli trenýrkám. Pak tam byl velký náraz, oni se začali rozpínat, pak hlavní aktivista Vojny dostal strach a mluvil o Češích jako o prostitutkách. Je opravdu velký rozdíl mezi Západem a Východem a v tom filmu je to pojmenované.“