Sendviče přispívají k lepšímu poznání kůrovce, a tím i ochraně lesa. Toto zařízení umožňuje jihočeským vědcům podrobněji studovat život tohoto škůdce.
Díky jejich výzkumu se lesníci můžou lépe připravit na rojení lýkožrouta. Vědci spolupracují na tomto výzkumu s Lesy České republiky, a proto jsou výsledky rychle aplikovány v praxi.
Entomolog Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích Petr Doležal má v chladicích boxech v laboratoři sendviče. Ty ale nejsou k jídlu. „Tenhle sendvič je jednou z metod, za pomoci kterých se dá chovat lýkožrout severský v laboratoři,“ vysvětluje.
Velkou výhodou metody je, že vědci vidí přesně vývoj škůdce. „Kdybychom ho chovali ve výřezech, všechno je skryté pod kůrou výřezu a o vývoji nic nevíme. Tady je lýko odloupnuté a vložené mezi dvě plexisklové desky, takže můžeme krásně pozorovat rychlost vývoje a vývoj těch jednotlivých nedospělých stádií,“ popisuje Petr Doležal.
Vědci mohou také umístit sendviče do různých teplot a odvodit zákonitosti vývoje v různých podmínkách. Díky tomu lépe poznají život lýkožroutů a mohou potom poradit lesníkům.
Kvůli suchu a teplejšímu počasí se v posledních letech prodlužuje vegetační sezóna. Navzdory tomu se kůrovec začne chystat na zimu už v srpnu. Díky tomuto poznatku jihočeských vědců mohli lesníci efektivně zasáhnout.
Písečtí lesníci bojují s kůrovcem už druhým rokem. Zatím bezúspěšně. Lýkožrout dokonce začal napadat i zdravé stromy. Lesníci v minulém roce nestihli zpracovat kůrovcové dřevo a budou v nahodilé těžbě pokračovat i letos.
„My jsme podrobně studovali diapauzu u lýkožrouta smrkového a severského, což je v podstatě obdoba hibernace, kterou známe u obratlovců, a zjistili jsme, že oba druhy citlivě vnímají délku dne a reagují na ní tak, že jakmile se zkrátí pod určitou mez, začnou se připravovat na přezimování, takže se přestávají rozmnožovat a spíše se věnují shromažďování energetických rezerv a vyhledávání vhodného zimoviště. Lesníci tak mohou od určité doby přenést těžiště prací od přípravy ochranných opatření k vyhledávání napadených stromů a jejich asanaci,“ doplňuje Petr Doležal.
Jedním z cílů jihočeských entomologů je přijít na to, jak zlikvidovat kůrovce uvnitř napadeného dříví pomocí ekologicky šetrnějších metod, které nezahubí i ostatní organismy žijící v lese.
Zastavit plánovanou těžbu a zpracovávat jenom kůrovcem napadené stromy. To je podle úředníků z Dačic jediné možné řešení kalamity, která postihla region. Lapače ned...
Písečtí lesníci začínají další boj proti kůrovci. Rozmisťují nástrahy, které brouka zneškodní. Stihnout to musí do přelomu dubna a května, kdy vyletí první generace.
Mírná zima neprospívá lidskému zdraví ani lesům. V půdě je stále málo vody, a tak přežijí i škůdci. Navíc mizí přirozená regulace zvěře. Srnčí i divoká prasata se s...
