Když dětem bereme pohyb, hůř se učí a jsou míň spokojené, říká autor projektu Jděte ven!

20. leden 2021

„Děti se venku hýbou víc a líp než kdekoli jinde. V přírodě jsou pozornější a líp se učí, navíc si budují vztah k přírodě,“ říká ředitel vzdělávací organizace Tereza Petr Daniš. Ta se svým projektem Jděte ven! pomáhá školám i rodičům přenášet ven výuku i co nejvíc společného volného času.

„V českých školách se bohužel pořád ještě nesmí běhat o přestávkách. Výzkumy přitom ukazují, že když mají děti pohyb, líp se učí a jsou se školou spokojenější. Když dětem pohyb bereme, musí se to někde odrazit,“ říká Daniš.

Při svobodné hře venku se podle něj rodí samostatnost a kreativita. „V momentech, kdy dítě zkouší, má k dispozici neomezené množství materiálu, vyjednává a mýlí se. V tu chvíli tříbí ty dovednosti, kterých si dnešní společnost strašně moc cení a které se naučit ve škole moc nejdou,“ dodává.

dítě, holčička, hra, listí, podzim

Školy podle Daniše potřebují nejčastěji jen ujištění, že učit venku jde, že existují učitelé, kteří to zkoušejí a jsou s tím spokojení. Zájem o výuku venku podle něj pořád roste. Uplynulý rok postrčil v nebývalé míře v pobytu venku taky rodiče.

„O naše materiály se od března, kdy byl první lockdown a zavřely se školy, skoro zdvojnásobil mezi rodiči zájem,“ říká Daniš. Rodiče mají podle něj někdy obavu, že nebudou vědět, co s dětmi venku dělat. „Mnohdy stačí hru s dětmi jen rozehrát, nejlepší jsou pro ně ale ty, které si vymyslí samy,“ doplňuje.

Venkovní výzvy pro jednotlivá roční období, návod, jak si vést deník do divočiny, nebo tipy pro školy i rodiny najdete na webu projektu Jděte ven!.

„Když se před přírodou zavřeme doma, začneme blbnout,“ říká Petr Daniš. Co je to svobodná hra a vadí některým rodičům výuka pod širým nebem? Poslechněte si Houpačky.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.