Josef Dobrovský. Vědec, který nevěřil ve vzkříšení češtiny a spustil české národní obrození

17. srpen 2023

Největší audioportál na českém internetu

Portrét Josefa Dobrovského ve věku 67 let v jeho oblíbeném plášti, kvůli němuž získal přezdívku „modrý abbé“ | Foto: František Tkadlík, eSbírky – kulturní dědictví on-line, CC BY 4.0, ©

19:51

Dnes si připomínáme výročí úmrtí jednoho z největších představitelů osvícenství v českých zemích, teologa, historika, ale především filologa Josefa Dobrovského, zakladatele bohemistiky a slavistiky. Vyrostl v německém jazykovém prostředí, česky se naučil z nezbytnosti až v devíti letech. Své práce psal latinsky a německy, a to včetně stěžejního bohemistického díla – Gramatiky české. Sám v možnost povznesení českého jazyka na úroveň využitelnou pro vědecké publikování nevěřil.

Přesto svým dílem podnítil o češtinu zájem, ukotvil ji a stabilizoval. Od mládí projevoval mimořádný intelekt, brilantní kritický úsudek a vzácnou vědeckou poctivost. Zcela nesentimentálně vyvrátil čtyři sta let udržovanou legendu, že rukopis pietně uchovávaný ve svatovítském pokladu je autografem samotného sv. Marka. A Rukopis zelenohorský veřejně označil za padělek, sotva vyšel.

Celoživotně byl spjat s rodem Nosticů, u nichž působil jako domácí učitel. Blízké vztahy měl i s Černíny, na jejichž panství v Chudenicích často pobýval. Zemřel v Brně, kde je i pochován.

Další Příběhy z kalendáře poslouchejte online na webu Dvojky nebo v aplikaci mujRozhlas.

autoři: Jan Kovařík , Tereza Stýblová , Petr Kukal