Jirousova cesta od hříšníka přes vzpurníka k vděčníkovi. Martin C. Putna sestavil knihu Magorských modliteb

30. červenec 2021

Texty Ivana Martina Jirouse vztažené k víře a duchovnosti vybral do souboru Magorské modlitby literární historik Martin C. Putna, který tak navázal na předchozí knihu textů Karla Čapka Skoro modlitby řady Malá edice klasiků nakladatelství Biblion. „Karla Čapka jsem zpracovával v prvním lockdownu. Říkal jsem si, když nemůžu dělat nic, tak udělám knihu modliteb pro lidi, kteří se běžně nemodlí… Pak přišel druhý lockdown, takže Magor,“ popisuje genezi obou svazků.

Kdybychom uměli být sami
jenom se svými modlitbami
ale je Bože je mi líto
modlit se nemůžu neumím to
přece mou prosím neodmítej
oraci stručnou: miluji Tě.

Ivan Martin Jirous, ukázka ze sbírky Magorské modlitby

Modlitby s komentářem

„Idea byla taková, neříkat k tomu žádná svoje literárně-historická moudra, ale vysvětlit to, co je k vysvětlení. Magor často používá odkazy na kulturní historii, výtvarnou historii, má tam citace v latině. Vysvětlit to, co běžnému čtenáři může už být nesrozumitelné, a když je to možné, komentovat Magora Magorem, tak jako se v evangelických edicích komentuje Písmo Písmem, čili odkazy se odkazují k sobě navzájem. Potom komentují ženy – to znamená manželky, dcery, milenky literárně činné a teprve pak, když nebyl žádný komentář z magorského prostředí, tak jsem dodal něco svého, ale pokud možno co nejméně,“ líčí Martin C. Putna, jakým způsobem opatřoval jednotlivé básně komentářem.

Přebal knihy Magorské modlitby

Magorské, nikoli Magorovy

Kniha je rozčleněna do tří „trojjediných“ oddílů. Nejprve Bůh ve třech podobách – Stvořitel, Vykupitel a Utěšitel. Poté nebeské zástupy neboli „katolický panteon“ – andělé, Panna Maria, „svatí staří a noví“ ‒ nekanonizovaní a často nekanonizovatelní. A nakonec ten, kdo se modlí: hříšník – vzpurník – vděčník.

Čtěte také

„Tři polohy básníkovy mi vyplynuly až z opakovaného čtení. Nejprve hříšník, pak vzpurník, to je ta nálada, která začíná v 90. letech, paradoxně na svobodě, kdy začíná Pánubohu vyčítat, že svět udělal špatně a jeho samého udělal špatně… A je to také velmi biblické, protože to je koneckonců kniha Job. Kdo říká, že v náboženství není žádného rouhání, ten se mýlí. Náboženství bez rouhání je jenom blbá ideologie. A potom je vděčník a to je ten, který se na sklonku života smiřuje se vším i sám se sebou, což je nakonec to úplně nejtěžší,“ uvedl editor.

K volbě názvu doplnil: „Aby to nepůsobilo tak, že to je text, který napsal Ivan Jirous a je jenom jeho a jenom pro něj, ale že to může být univerzální, protože v situaci hříšníka, vzpurníka a vděčníka se čas od času ocitá každý z nás a to dokonce i když jsme ani nebyli ve vězení.“

Spustit audio

Související