Jaroslav Šebek: Podle Britů jsme špína, která se musí vymést. Nebudou to brzy říkat i Němci?
Evropa po brexitu musí pojmenovat jeho příčiny. Ale hlavně znovu hledat své hodnoty. Jinak dopadneme stejně jako v roce 1938.
„Musíme se zamyslet nad zdánlivě zbytečnými otázkami: Jak chceme nově formulovat naší identitu? Co jsme? Kam směřujeme? A k čemu se hlásíme? Řekl bych, že tohle nevíme vůbec,“ říká Jaroslav Šebek. Jen tak prý konečně pochopíme, proč je pro nás tak důležité zůstat součástí EU.
Jako za okupace v roce 1938
„Ten hlavní důvod u tak malé země jako ČR je geopolitická bezpečnost, kterou musíme mít pokrytou spoluprací s okolními státy.“ Pokud to nepochopíme, dopadneme podle historika stejně jako v roce 1938, kdy měl prezident Edvard Beneš pocit, že jsme proti nacistům zůstali úplně sami.
„Nemůžeme přece opakovat stejnou chybu a být jen hříčkou na fotbalovém hřišti.“ Jak sám vidí důvody brexitu? Britové vystoupili z EU kvůli potlačování své národní identity. Kvůli pocitu, že jsou přehlížení, že se jim lže a že selhaly elity. O ekonomiku, o které se mluví nejvíc, skoro nešlo.
Britové našli nepřítele!
V celé Británii zhoustla atmosféra. Posilují xenofobní nálady proti Východoevropanům. „O Východu se tam dnes říká, že je to špína, která musí okamžitě ven. Nebudou to ale za chvíli říkat i Němci nebo Rakušané? Vyhánění jednoho čerta Belzebubem k ničemu dobrému opravdu nevede.“
Každý, kdo s plnými ústy národních zájmů křičí o dalším „exitu“ z EU, zájmy své země podle Šebka poškozuje. „Právě teď se mění geopolitická situace v Evropě. Britové na nějakou dobu určitě vliv ztratí. Populisté budou určitě tvrdit, že nám jinde bude líp. Ale podívejte se na Londýn, kde se nikdo nemá k odpovědnosti.“
Erozní proces EU začal daleko před brexitem. Lisabonskou smlouvou. Ta nastavila technokratická a technologická pravidla volající po stmelení členských zemí do velkého celku. Kvůli konkurenceschopnosti s USA, Čínou a Ruskem.
Historická paralela brexitu
Historik připomíná, že během Studené války v 60. letech podobně vystoupila Francie z vojenské části NATO. „Západ se tehdy cítil Francouzi zrazený. Rozhodně to idylická doba nebyla.“ My jsme tehdy byli součástí zemí Varšavské smlouvy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.