Jan Ludvík: Ruská obrana se hroutí. Jaká bude odpověď Kremlu? Ve hře jsou tři scénáře

„Sledujeme první skutečnou ukrajinskou ofenzivu,“ hodnotí v pořadu Jak to vidí... analytik Jan Ludvík z Katedry bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Předchozí územní zisky v oblasti Kyjeva a Charkova vyplývaly z toho, že Rusko přecenilo své síly a stáhlo se. Nyní je Ukrajinci nejen vytlačili, ale dokázali, že jsou schopni provádět kombinované manévrovací operace,“ vysvětluje.

Válka tak už není statická. Územní kontrola se změnila zcela zásadně. Faktorů, které stojí za ukrajinským úspěchem, je podle Jana Ludvíka celá řada. 

Úspěch ukrajinských sil

„Vedle toho, že jsou ukrajinské síly mnohem více motivované a mají lepší morálku, to je jistě i obrovský problém Ruska se získáváním živé síly.“

Čtěte také

Analytik Jan Ludvík: Kreml svoji „operaci“ na Ukrajině podcenil. Odhodlanému boji mnohdy beze zbraně se totiž těžko čelí

Podle vysvětlení Jana Ludvíka jsou totiž ruské síly na ukrajinském bojišti přečísleny počtem ukrajinských vojáků v poměru zhruba dva ku jedné. „Byť techniky má stále více k dispozici Rusko. Problém se živou silou ale násobí ještě třetí faktor, a to, že Ukrajinci bojují na takzvané vnitřní komunikační linii.“

Neznamená to nic jiného, než že přesun vojsk trvá Ukrajincům den či dva, zatímco útočící nepřítel musí kontrolovanou oblast objíždět, což trvá samozřejmě mnohem déle. „Navíc je jich méně. Když ale chcete zaútočit, musíte mít početní převahu. A to pro obranu potřeba není. Ukrajině stačí jen zkoncentrovat síly, které má, a zaútočit.“

Úspěch ukrajinských sil však automaticky nemusí znamenat, že Ukrajina vojensky zvítězí. „Válka stejně bude muset skončit politickou dohodou. Jinak hrozí, že se Rusko stáhne za mezinárodně uznávanou hranici, bude nabírat síly, konflikt zamrzne a kdykoli bude hrozit, že se rozhoří znovu.“

Odpověď Moskvy

Odpovědí Moskvy na protiofenzivu Ukrajiny v Charkovské oblasti bylo bombardování tamní tepelné elektrárny. Ukrajinský prezident již upozornil na to, že strategií Kremlu je energeticky ochromit Ukrajinu před nadcházející zimou.

Čtěte také

iROZHLAS

Ruské útoky způsobily výpadky elektřiny na východě Ukrajiny. Cílem je kritická infrastruktura

S tím souhlasí i Jan Ludvík. „Rusko zřejmě bude pokračovat ve strategii, kterou vedlo doposud. Pokusí se ukotvit frontu na nových obranných liniích a bude sázet na to, že Ukrajinu i víru Západu v ní opotřebuje. Vsadí na to, že západní veřejnost bude chtít levnější energie a to, aby se jejich političtí lídři věnovali něčemu jinému.“

Rusko má ale i jiné možnosti. „Může vstoupit do mírových jednání a pokusit se uhájit nějakou formu kontroly Krymu. Z hlediska války by šlo jistě o porážku, ale z hlediska toho, co měli Rusové před válkou, by to šlo prodat ruské veřejnosti i režimu jako úspěch.“

Třetí možností je pak eskalace války a mobilizace ruského obyvatelstva. To ale samozřejmě obnáší i politická rizika. „Informace máme omezené. Přesto víme, že podpora války na Ukrajině u klíčových vrstev klesá. Ale i bez mobilizace má ruská armáda pořád ještě slušné rezervy. Povoláno může být až 700 000 záložníků.“