Jaký měl jídelníček trilobit před 465 miliony let? Vědci zrekonstruovali obsah jeho trávicího traktu

30. září 2023

Novinky a aktuality ze světa vědy a techniky. Nenechte si utéct informace ze všech možných odvětví, které obohatí váš pohled na svět. Přinesou vám poznání i poučení. Sledujeme vesmírné projekty, lékařské výzkumy nebo archeologické objevy.

Čtěte také

Naděje, že by indický přistávací modul a robotické vozítko na Měsíci obnovily činnost, každou hodinou slábne. Zpravodajskému serveru BBC News to řekli indičtí vědci. Přístroje byly uvedeny do spánkového režimu na začátku září před příchodem chladné a temné lunární noci a od 22. září se s nimi Indie pokouší opětovně navázat kontakt. Zatím marně. Indické misi se v srpnu jako první na světě podařilo s modulem Vikrám přistát poblíž neprobádaného jižního pólu Měsíce. 

Český dalekohled QUVIK, jehož cílem je zkoumat zdroje gravitačních vln, se o něco přiblížil startu do vesmíru. Výbor, který na ministerstvu dopravy koordinuje podporu Evropské kosmické agentury (ESA), projekt zařadil mezi takzvané české ambiciózní mise. „Čeká nás spousta práce, ale bude to pro nás obrovský skok vpřed. To, co nás čeká, přinese velké množství zkušeností a otevře nové možnosti,“ uvedl vědecký koordinátor mise Norbert Werner, astrofyzik z Masarykovy univerzity v Brně.

Čtěte také

První tři česko-německá Dioscuri centra excelentního výzkumu znají své ředitele. Díky Společnosti Maxe Plancka získá česká věda tři nová centra vědecké excelence. Hned dvě z nich vzniknou při Fyzikálním ústavu Akademie věd, povedou je fyzičky Barbora Špačková a Helena Reichlová. Ředitelem třetího výzkumného centra bude vývojový biolog Peter Fabian, který působí na Ústavu experimentální biologie Masarykovy univerzity.

Objem švýcarských ledovců se za poslední dva roky zmenšil o deset procentuvedli vědci ze Švýcarské akademie přírodních věd. Stejně ledu odtálo za 30 let do roku 1990. Letošní čtyřprocentní úbytek je druhý nejhorší v dějinách měření. Nejvíce ledu, a to šest procent, zmizelo ze švýcarských ledovců loni. S odkazem na závěry vědců o tom informovaly zahraniční tiskové agentury.

Čtěte také

Paleontologové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (UK) v Praze společně se svými kolegy dokázali analyzovat potravu trilobita druhu Bohemolichas incola starého 465 milionů let ze sbírek rokycanského muzea. S pomocí nejmodernější zobrazovací metody zrekonstruovali obsah jeho trávicího traktu a dokázali určit i živočichy, které trilobit pozřel. Zkamenělina trilobita se po svém objevení v roce 1908 dostala do sbírek rokycanského muzea, dnešního Muzea dr. Bohuslava Horáka (součást Západočeského muzea v Plzni).

Čeští egyptologové po několikaletém pátrání znovu objevili v Sakkáře hrobku egyptského vysokého úředníka Ptahšepsese, kterou před zhruba 160 lety nalezl francouzský archeolog Auguste Mariette, ale následně zmizela pod pískem. Expedice ztracenou hrobku prozkoumala včetně pohřební komory, kde našla kompletní mumii hodnostáře ležícího na zádech. Muž žil v období 25. a 24. století př. n. l.

Technický pokrok a poznávání se nedá zastavit. Zvláště v 21. století je vývoj tak překotný, že kdo chvíli stál, už stojí opodál!

autoři: Michal Klokočník , baj
Spustit audio

Související