Ingenuity - první vrtulníček na Marsu a letošní plány výzkumu Sluneční soustavy od Jupiteru dál

V úvodním přehledu zajímavostí se zmíníme o pravděpodobném výskytu kočky divoké na Křivoklátsku, představíme vám nový druh druhohorního letce pterosaura ze skotského ostrova Skye, ponoříme se na dno Baltu u německého pobřeží, kde se skrývá asi nejstarší megalitická stavba, kterou známe, povíme si o extrémně vzácném mikrometeoritu z jižní Itálie a nakonec vás překvapíme informací o skrytém oceánu na Saturnově měsíčku Mimas.

Ingenuity – první vrtulníček na Marsu dolétal

Marsovské vozítko Perseverance|foto:Profimedia

Před třemi lety, 18. února 2021, přistálo v marsovském kráteru Jezero americké vozítko Perseverance. Kráter byl kdysi dávno skutečným jezerem, do něhož ústily dvě řeky, po kterých zbyly nánosy usazenin v říčních deltách. Vědci tuto oblast vyhodnotili jako ideální místo, kde by mohla být šance najít stopy existence dávného života, který, byť třeba jen v podobě mikroorganismů, na rudé planetě před miliony let skutečně mohl vzniknout. Rover Perseverance měl kromě své vlastní práce na povrch Marsu vysadit i technologický demonstrátor – vrtulníček Ingenuity. Od toho se nečekalo víc než jen pár zkušebních vzletů. Jednoduchý přístroj však překonal všechna očekávání.

Čtvrtý let vrtulníku Ingenuity|foto:NASA/JPL-Caltech

Z technologického demonstrátoru Ingenuity se stal přelomový projekt, který nám představil popularizátor kosmonautiky Michal Václavík z České kosmické kanceláře a Strojní fakulty ČVUT v Praze. Jak byl vrtulníček Ingenuity ovládán? Na jeho testy bylo původně vyčleněno 30 dní, počítalo se maximálně s pěti vzlety – a pak měl rover Perseverance vrtulníček opustit a věnovat se vlastní výzkumné činnosti. Ingenuity však nakonec provedl neuvěřitelných dvaasedmdesát letů. Stal se pro Perseverance souputníkem a dokonce průzkumníkem. Prakticky dva a půl roku pomáhaly jeho snímky vybírat a plánovat další trasu pohybu roveru. Co všechno Ingenuity na Marsu dokázal?

Kosmonautika 2024: K Jupiteru a dál

Sonda JUICE a měsíce Io, Europa, Ganymedes a Callisto|foto: ESA

V poslední části přehledu očekávaných událostí ve výzkumu vesmíru, který pro nás připravil popularizátor kosmonautiky Dušan Majer, si nejprve představíme dvě sondy k Jupiteru. V letošním roce by se k němu měla vydat dlouho očekávaná americká sonda Europa Clipper, která má zkoumat, jak už její název napovídá, především Jupiterův měsíc Europa. Na cestě k největší planetě Sluneční soustavy Jupiteru je od loňského roku také evropská sonda, pojmenovaná Juice.

A na závěr se podíváme na samé hranice naši Sluneční soustavy. Právě tam se pohybují tři nejvzdálenější dosud fungující vyslanci pozemské techniky a vědy – sonda New Horizons a Voyagery 1 a 2.