I matematiku můžou mít děti rády. Pokud se ji naučí podle Hejného metody
Málokoho asi ve škole bavila matematika. V mnoha třídách se dnes ale stává populární. Jak je to možné?
Je to tím, že se děti učí matematiku pomocí Hejného metody, která je komplexní a staví na dětské tvořivosti a touze poznávat. Úkolem učitele není dětem servírovat poučky, ale navádět je a inspirovat.
„Obrovsky důležitá je diskuse, která má své emotivní nabití. Děti jsou zvídavé a když na něco přijdou společně, zažívají i kolektivní radost,“ říká didaktik Milan Hejný. „Čím víc učitel mluví, tím méně děti myslí a čím mluví méně, tím větší prostor mají žáci na vlastní myšlení.“
Metoda autobusu
Velkou roli pak hrají schémata, která vycházejí ze zkušeností dítěte. Dejme tomu jízda v dopravním prostředku, ze kterého vystupují a nastupují lidé. „Je tam odčítání i přičítání a najdete i skrytou trojčlenku. Vzniká tak schéma, kterému říkáme autobus,“ popisuje. Taky nevěří, že školák vždy nutně musí mít buňky na matiku. „Je to jako ze zpěvem. Dítě nemusí být geniální, ale může mít radost z výkonu a ten mu pomáhá k rozvoji celé osobnosti.“
Chybami se dítě učí
To, že školák může dělat při výpočtech chyby, není nutně na škodu. Naopak. „Chyba je vítaná. Jde o to, aby byla cestou k poučení. A to se netýká jen matematiky. Jsou lidi, kteří se třeba třikrát ožení. Má to obecnou platnost.“ Všechno prý ale závisí na vyučujícím.
Vítá Milan Hejný další nové metody vyučování? Poslechněte si v záznamu rozhovoru.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.