Hydrolog Daňhelka: Kvetoucí meruňky? Za nadprůměrně teplý únor může El Niño i klimatická změna

13. březen 2024

Letošní únor byl celosvětově nejteplejší v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Copernicus, podle které průměrná únorová teplota u zemského povrchu činila 13,54 °C. Rekordní byla minulý měsíc i teplota oceánů. Co je příčinou takového výkyvu? A co to znamená pro přírodu a počasí v Evropě jako celek? Hydrolog Jan Daňhelka v audiozáznamu ještě vysvětlí, jak funguje klimatická škola pro farmáře v Indonésii nebo co by nastalo, kdyby došlo ke zhroucení Golfského proudu.

„Loňská zima byla opravdu výjimečná a vymknutá z toho, co jsme zažili v minulosti. Příčina určitě není jenom jedna. Významně se na tom podílel silný jev El Niño, který v průběhu zimy oteploval nejen oceán, ale i Zemi jako celek. Takové roky jsou vždycky nejteplejšími. Nicméně už předtím byla hladina oceánů velice teplá. Proč tomu tak je, ale zatím přesně nevíme,“ přibližuje v pořadu Jak to vidí... hydrolog Jan Daňhelka.

Za teplý loňský rok může zřejmě i výbuch sopky Hunga Tonga

Mimo jiné se spekuluje i o tom, zdali nemůže mít vliv výbuch sopky Hunga Tonga před třemi lety, který vyvrhl velké množství vody až do stratosféry. „Rekordní řada teplých měsíců by měla být nicméně v letošním roce přetržena. El Niño se přepne do neutrální a posléze možná i do negativní fáze La Niña. Jak teplý nakonec ale rok 2024 bude, je teď těžké předvídat.“

Extrémní odchylka

Jisté je, že únor v Evropě byl naprosto extrémní. „Skončil 6,1 stupně Celsia nad dlouhodobým normálem z let 1991 až 2020, kdy už samo o sobě bylo mnohem tepleji než třeba v 60. letech. Jde tak o největší odchylku, která kdy nastala. Navíc kromě toho, že byl teplý, byl i poměrně vlhký. V součtu napadlo jeden a půlkrát více srážek, než je obvyklé.“

Čtěte také

Výjimečný byl tento měsíc podle Daňhelky i v tom, že byl nadprůměrný po celou dobu. „Nebyl tam žádný studený propad, žádné kolísání. Teploty byly pořád nadprůměrné. Důvodem bylo, že k nám proudilo pouze teplé počasí od jihu a od západu, nedostalo se k nám mrazivé proudění ze severu a z východu.“

Zda se tyto změny dají přičíst jenom probíhající změně klimatu, nebo jde o fenomén v počasí, který se objeví jednou za dlouhou dobu, je ale podle Daňhelky velice obtížné říct. „Něco takového jsme totiž schopni vyhodnotit až za dlouhou dobu. Nicméně z celosvětového pohledu byl výjimečný celý loňský rok, což samozřejmě má vliv i na to, jak vypadá počasí v Evropě. Nejde tedy jen o lineární trend zvyšování teploty. Přesto studenějších zim ubývá, celkově se otepluje. Vliv člověka má na klima jednoznačně vliv. Nelze ale říct, že bude rok od roku tepleji. Vždycky tam bude nějaké kolísání včetně odchylek způsobenýché i dalšími vlivy. A vypadá to, že letos v únoru se potkaly jak dlouhodobý trend, tak i odchylka, která způsobila, že k nám studený vzduch nepropadl ani na chvilku.“

Nejteplejší Evropa

Ve zprávě Evropské unie o tom, jaké škody může globální oteplování způsobit, se mimo jiné píše, že žádný jiný světadíl se neotepluje tak rychle jako Evropa.

„Je to tak. Na druhé straně je ale třeba říct, že Evropa má nejpodrobnější a nejdelší dobu měření. V ostatních světadílech se trend může schovat za to, že je dat méně. Obecně se ale dá říct, že čím dále jdeme od rovníku, tím je oteplování větší. Jestli se tedy bude oteplovat, tak Evropa a Severní Amerika budou kontinenty, kde to lze očekávat už z hlediska dlouhodobého trendu a rozložení oteplování. Není to tedy nic překvapivého...,“ dodává Jan Daňhelka.

Spustit audio

Související