Hydrogeolog Petr Tichý: Je fascinující, jak se podzemní voda dokáže bránit zničení ze strany lidí
Životadárné téma vody otevřeme spolu s naším hostem. Pozvání do studia přijal hydrogeolog a proutkař Petr Tichý z Trutnova. Kdo se někdy potřeboval dozvědět cokoliv o vodě v regionu, tak ví, že patří k nejpovolanějším osobám. Petr Tichý říká, že v boji proti suchu může v lokálním měřítku udělat něco každý z nás.
Teď se vám virgule na vodu točí snad na všech místech našeho regionu, ne?
Virgule se točí v podstatě vždy jen tam, kde se točit má. Počasí to moc nedokáže ovlivnit, což je možná dobře.
Myslíte si, že letošní sněhová nadílka pomůže zmírnit letní sucho? Nasněžilo dost?
Hydrologové i hydrogeologové mají určitě radost, protože takto poctivá zima tu nebyla řadu let a jistě nám to pomůže přinejmenším pro příští rok.
Vy jste hydrogeolog, co všechno vaše práce obnáší?
Hydrogeolog je profese zajímavá tím, že se noří pod zem. Čili zatímco meteorologové převážně honí vodu na povrchu, tak my se zajímáme o vodu, která obíhá pod zemí. Takže to je to určité specifikum, které obohacuje hydrologii ještě o další zajímavou vědu, a tou je geologie.
Čtěte také
V jaké hloubce jste schopen vodu objevit?
Ono to není jen o proutkaření, to je taková trošku šarlatánská metoda, která tedy kupodivu funguje, ale samozřejmě hydrogeolog, pokud tuto profesi vystudoval, tak by měl být schopen vodu objevit v podstatě v jakékoliv hloubce. Protože na to má nějaké mapy, přístroje a další možnosti, ne jen pouze proutek.
Jde o kilometry pod zem?
Tak kilometry zase... Samozřejmě jsme schopni prognózovat určitě i vodu řádově v hloubkách kilometrových, nicméně z hlediska praktického to asi nepřináší užitek, respektive těch aplikačních možností je méně. Tam se pak zajímají o to spíš specialisté, pokud se týká geotermální energie, to znamená využití zemského tepla. Protože v těch kilometrových hloubkách voda už zpravidla není pitná, ale zase může být docela zajímavě teplá.
Voda má spoustu vlastností, které jsou fascinující samy o sobě. Překvapí nás skoro vždy, stejně jako příroda.
Petr Tichý, hydrogeolog a proutkař
Volají vám lidé i teď v zimních měsících třeba kvůli studni?
To si pište. Lidé volají v každé době.
Na Trutnovsku jste známý odborník, jak dlouho už se vodě v regionu věnujete profesně?
Je to v podstatě od dokončení studií, dá se říct, někdy od přelomu let 1989/90, od devadesátých let. Takže 30 let přibližně.
Tak to už vycítíte, když přijdete k někomu na zahradu, že tam voda je nebo není?
Pokud člověk žije v tom regionu, tak má určitou představu už předem, co v jaké oblasti i poloze území může očekávat z hlediska výskytu vody. Ten proutek je taková metoda pomocná, která může udělat zajímavý dojem na investora nebo zákazníka, ale já si nedovolím jít do prognózy vody na pozemku bez toho, aniž bych se nezajímal o to, jestli tam nejsou už v okolí nějaké studny nebo archivované vrty.
Čtěte také
Máte to nastudované.
Dá se to samozřejmě trošku nastudovat předem a pak má člověk větší šanci poskytnout tu informaci trošku už fundovanou.
Napadá mě, jestli se výskyt vody nedá poznat i podle rostlin a stromů, kterým se v lokalitě daří?
Určitě, to je správná otázka. Řada lidí třeba z venkova ví, že vývěry podzemní vody, to znamená prameny i nějaké mokřady se projevují vždy na vegetaci. A pokud je příroda v tom daném území aspoň do jisté míry zachovaná v přirozeném režimu, tak to poznáte na menší vegetaci, to znamená na trávě, na porostu, na keřích, na rostlinách, a do jisté míry je to i poznatelné v řadě případů i z hlediska stromové vegetace.
Je vůbec nějaké místo, kde vás vyloženě překvapilo, že tam voda byla? Že jste ji objevil?
My jsme placeni za to, abychom překvapeni nebyli. Člověk ve většině případů narazí na takové případy buď někde na dovolené, prostě kde to nezná, což je milé, když objevíte pěkný pramen. Určitě jsem zažil spoustu míst, která byla zajímavá třeba už jen tím, že tam vody bylo víc, byla v nějakém pěkném místě. Kdysi jsme s kolegou Chybou, to je Hradečák, vyvrtali třeba přetokový vrt na vrcholu Černé Hory. To samozřejmě člověk moc nečeká, že na kopci bude voda přetékat vrchem.
Čtěte také
Když se zaměříme na Trutnovsko, je tam kvalitní voda? Pijete kohoutkovou?
Pokud jde o samotný Trutnov, tam je určitě voda kvalitní. Pokud jde o Trutnovsko obecně, to znamená okres, tam je na malém území poměrně dost různých hydrologických struktur, kde voda může být v různých místech jiná. Ale převažuje, dá se říct, voda poměrně vysoké kvality.
Takže ji pijete.
Piju, a kolikrát ji piju ještě ze studánek. Dá se občas pít, i když s určitou opatrností, ano.
Co vás na vodě fascinuje?
Voda samozřejmě má spoustu vlastností, které jsou fascinující samy o sobě. Ale pokud mluvíme o vodě podzemní, tam je fascinující, že dokáže poměrně dlouho a vytrvale odolávat všem pokusům z naší strany ji zničit. Jinak voda nás překvapí skoro vždycky, je to v souvislosti s tím, že příroda sama vás překvapí. Každý místo, byť si myslíme, že deset metrů od sebe dvě místa nemůžou být odlišná, tak při hydrologickém průzkumu často zjistíte, že jsou.
Pořád se musíme učit vodu respektovat a chovat se k ní slušně. Potom budoucnost nevidím nijak černě.
Petr Tichý, hydrogeolog a proutkař
Souhlasíte s názorem, že si problémy s vodou děláme sami? Ať je to sucho nebo povodně?
Do jisté míry. Třeba tím, že člověk expanduje do míst, kde by to naši předci nedělali, snažíme se osídlovat místa v říčních nivách, kde dřív každý trošku rozumný z našich předků by se bál si tam postavit kůlnu. My tam klidně dnes postavíme rodinné domky nebo větší areály a pak se divíme, že nám to voda zaplaví. Musíme s vodou pracovat a respektovat ji.
Co ještě můžeme udělat jako jednotlivci v boji proti suchu?
Vždy vodě pomůžeme tím, že se v něčem uskromníme. Nemusíme mít každý bazén na zahradě, můžeme se jít vykoupat někam do rybníka nebo na koupaliště. Právě při posledních letech sucha se ukázalo, že v řadě míst potom nebyla voda ani k pití, zatímco někteří lidé měli plné bazény.
Čtěte také
To vás rozčiluje.
Mě to rozčilovat nemusí, já nejsem ten, kdo vodu distribuuje. Nicméně z pohledu logiky věci bychom měli dbát s určitou ohleduplností na ostatní. Člověk by měl respektovat, že se musí nejdříve poskytnout voda všem a teprve co zbude, tak využívat jaksi navíc.
Škoda, že si teď do zásoby nemůžeme schovat sníh. Odtaje a kam odteče?
To vás trošku uklidím a opravím, od toho nakonec hydrogeologie nakonec je. Pokud krajina není úplně zničená nebo udusaná, pokud jde o pole, tak si při ideálně přerušovaném tání vždy voda cestu do půdy najde. Později něco prosákne do hrubších struktur a tam už nám ji nikdo nevezme, tam se udrží, řekněme, pět, deset nebo i víc let.
Budoucnost vody ve východních Čechách tedy nevidíte až tak černě?
Po letošní zimě určitě ne. A myslím, že i do budoucna to nemusí být nějak dramatické nebo špatné. Ale pořád se musíme učit vodu respektovat a chovat se k ní slušně.
Říká hydrogeolog Petr Tichý z Trutnova. Děkuji za rozhovor a přejme si všichni, aby vody byl dostatek. Mějte se hezky.
Já děkuji za pozvání.
Související
-
Počítejte s tím, že si za vodu v roce 2021 na většině míst v kraji o několik procent připlatíte
V příštím roce musíme počítat se zdražením vodného a stočného. Sáhne k němu většina vodohospodářských společností v Královéhradeckém kraji. Jaké jsou důvody?
-
Rozkoš by mohla být čistější. Neměly by tam už končit odpadní vody ze dvou nedalekých obcí
Královéhradecký kraj podpoří projekt, který počítá s odkanalizováním a napojením levobřežních obcí Vysokov a Provodov-Šonov na čistírnu v Novém Městě nad Metují.
-
Hradec chce do projektů na zadržení vody v krajině v následujících letech investovat až 60 milionů
Navýšení výsadby nové zeleně, oprava jezírek, parků nebo vybudování nádrží na dešťovou vodu v okolí bytových domů. To všechno jsou plány královéhradecké radnice.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
