Hrošice Hula a Mona se ve Dvoře Králové seznamují s novým partnerem. Mike přijel ze Stuttgartu

„Mike se narodil v Antverpách v roce 1985 a o čtyři roky později se přesunul do Zoo Wilhelma ve Stuttgartu, kde prožil dalších 28 let. Loni tu však uhynula samice, která mu poslední roky dělala společnost, proto byl Mike doporučen koordinátorem chovu do jiné zoo,“ popisuje zoolog Jiří Hrubý. Mike během svého pobytu v Německu stihl zplodit šest potomků.

Transport hrocha trval okolo devíti hodin. „Mike byl vzorným pasažérem, do bedny, na kterou si zvykal už týden dopředu, vlezl zcela dobrovolně a cestu zvládl bez problémů,“ říká zoolog. Po příjezdu do Dvora Králové mířily jeho první kroky do bazénu, který je součástí krytého zimoviště. „Jakmile si však všiml Huly a Mony ve vedlejším boxu, trochu se lekl, vylezl z vody a celou noc strávil na souši. Bazén ho znovu zlákal až druhý den ráno,“ doplňuje Jiří Hrubý.

Čtěte také

Do ZOO Dvůr Králové zamířil ve stejný den rovněž ošetřovatel, který měl v Německu samce na starosti. „Mike žil ve Stuttgartu mnoho let a za tu dobu si zvykl nejen na tamní prostředí, ale i lidi kolem sebe. Přítomnost ošetřovatele ulehčí Mikovi první dny v naší zoo a výrazně pomůže s jeho celkovou aklimatizací,“ dodává Hrubý. Kontakt se samicemi bude zpočátku probíhat pouze přes kovové předěly mezi boxy, spojení zvířat plánuje zoo až v příštím roce.

Celou trojici včetně nového samce budou mít návštěvníci možnost vidět na jaře příštího roku, kdy se zvířata přesunou ze zimoviště do výběhu v pěším safari.

Hroch je nejtěžším žijícím druhem sudokopytníka a třetím nejtěžším suchozemským živočichem. Dospělý samec měří až 360 cm, dosahuje výšky v kohoutku 165 cm a hmotnosti přes tři tuny, samice jsou zpravidla až o třetinu menší.

Hrošice v ZOO Dvůr Králové se seznamují s novým partnerem. Přijel za nimi ze Stuttgartu|foto: Simona Jiřičková

Tělo hrocha má válcovitý tvar, končetiny jsou silné a nízké, mezi čtyřmi prsty, ukončenými tupými kopýtky jsou plovací blány. Kostra je velmi těžká, bez vzduchových dutin, což hrochům usnadňuje potápění a umožňuje jim i chůzi po dně, kde si hledají část potravy.

Řezáky ve spodní čelisti jsou kolíkovité a míří šikmo dopředu, špičáky jsou přeměněny v kly, zejména u samců mohou měřit i 70 cm. Slouží především jako zbraň ve vzájemných soubojích. Zatímco špičáky a řezáky hrochům rostou po celý život, stoličky se postupně vyměňují, obdobně jako u slonů.

Rčení o hroší kůži jako symbolu necitelnosti nemá reálný základ

Hroší kůže je navzdory své tloušťce velmi citlivá a v suchu snadno popraská. Kůže je prostoupena potními a mazovými žlázami, které vylučují olejnatý sekret. Ten hrocha na souši chrání před slunečním zářením, ve vodě zase snižuje odpor těla, což mu pomáhá při plavání. Růžová barva sekretu způsobila, že vznikla pověra o tom,že hroši potí krev.