Globální změny jsou obsáhlejší než jazyk, kterým o nich můžeme mluvit, říká spisovatel Andri Snær Magnason
Islandský spisovatel Andri Snær Magnason ve své knize O času a vodě píše o oteplování, tání ledovců, zvyšování hladiny moří, oxidu uhličitém, odpadcích a korálech, ale taky o své rodině. Proč se rozhodl psát o proměnách světa v čase a nutnosti ochrany životního prostředí? Více v rozhovoru tlumočeném Martou Bartoškovou, která zároveň knížku vydanou v nakladatelství Argo přeložila.
Magnason byl původně básník, o ekologii se začal zajímat kvůli konkrétní kauze, která se týkala jednoho místa na Islandu a jeho ochrany. „Tenkrát byla v sázce tak krásné části islandské přírody, že mě to v tu chvíli přišlo důležitější než cokoliv, co bych byl schopný napsat.“ Dnes je ale jeho povinností vyprávět příběhy, a tak informovat lidi o tom, co se děje s naší planetou.
Všechny změny paradigmat trvají, například uzákonění volebního práva neznamenalo okamžitý příliv žen do parlamentu. Stejně tak trvá, než se vyvine jazyk. Například pojmenování jednoho ze zásadních globálních problémů – acidifikace oceánů a moří – vzniklo teprve nedávno.
Magnason se ve své knížce zabývá taky tím, proč nerozumíme jádru problému, i když o něm mluvíme. „Kdybych vám teď řekl, že vám na hlavu spadne klavír, okamžitě utečete. Když ale přijde řeč na klimatické změny, tak jen kýváte hlavou.“ Je to vlastně jako ten příběh se žábou v hrnci. Vědci by nám měli říkat, co všechno je v sázce, i když je to špatné.
Poslechněte si rozhovor s islandským spisovatelem, který kdysi kandidoval na prezidenta. Dozvíte se, co můžete udělat pro lepší zítřky.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
