Generaci Z zbývá pho a environmentální žal, starším ročníkům telefonování a hypotéky

Honza se rozpovídal o tom, že ho sice stresuje environmentální žal, ale současně si připadá v pohodě, což se Zuzaně zdálo podezřelé. Ivanka na myšlenky o konci světa reagovala přesvědčením, že je připravená zemřít kdykoliv, a proto se snaží se užít si přítomný okamžik.

Čtěte také

Fungování po pětatřicítce je fajn –⁠ člověk už ví, co mu v bufetu života chutná

Míra povykládal o tom, jak si pekl masíčko se zázvorem a že dnešní mladí na rozdíl od něj používají mobil maximálně na esemesky. Zasnil se také při vzpomínce na to, jak v devadesátých letech 20. století, kdy byl ještě pomalý internet, v knihovně stahoval pornoobrázky a hrozně to trvalo.

Zuzanu pak zajímalo, jestli mladí lidé už vzdali sny o vlastním bydlení a Honza jí to potvrdil. Pak se probíralo jídlo –⁠ poké bowls aka pokéčka podle Jendy už netrendují, zato stále jede asijská kuchyně.

Nebyly by to Buchty, kdyby se nedotkly taky úplně jiných témat. Probralo se, proč by se Honza byl ochoten uskrovnit na jídle, co znamenají oldschool slova jako mončičák a bandaska a proč Míra stalkuje hovory svých sousedek na dvoře.

Pusťte si do uší a hlavně do duše Buchty a třeba si uvědomíte, že do světa mladých patřit spíše nechcete.