František Křižík. Český Edison byl pracovitý a skromný velikán
Příběh a osudy Františka Křižíka, jednoho z našich nejvýznamějších vynálezců a průmyslníků. Přezdívalo se mu český Edison, i když on sám se tomuto označení bránil.
František Křižík se narodil 8. července 1847 v Plánici u Klatov do velmi chudé rodiny. Jeho otec byl venkovský švec, matka posluhovačka. Té bylo už 45 let, když se jí vymodlené dítě po třinácti letech manželství narodilo. Měli spolu hluboké citové pouto. Pro Františka Křižíka byla jeho matka obrovskou oporou.
„Když se u malého Františka zjistilo velké nadání, šla se jeho matka poradit se svým bratrem, který žil ve Vídni, co se synem dál. Šla pěšky 14 dní. Další podobné cesty podnikala, když mu z Plánice do Prahy minimálně jednou měsíčně nosila jídlo. To jí trvalo 3 dny,“ popisuje pražský průvodce Tomáš Bezouška.
Ve dvanácti letech odešel František studovat do Prahy. Maturitu ale nakonec nemohl udělat, protože neměl dost peněz na zaplacení poplatku za její složení. „Celá studia si musel přivydělávat tak, že např. doučoval děti a opisoval noty. I když ale neměl maturitu, profesor Václav Zenger ho zapsal na pražskou techniku (ČVUT) jako mimořádného posluchače,“ říká Tomáš Bezouška.
František Křižík zdokonalil Jabločkovu obloukovou lampu, což byl jeho životní vynález. Viděl ji v roce 1878 na světové výstavě v Paříži. Pak ji výrazně zdokonalil a v roce 1880 si ji nechal patentovat. První obloukovky rozsvítily Jindřichův Hradec a Písek.
V Praze na Žižkově pak postavil první městskou elektrárnu v Čechách (celkem jich postavil 130). Vybudoval 13 elektrických drah a 15 nádraží. Zdokonalil taky např. železniční signalizaci, zkonstruoval ústřední stavění výhybek a postavil první elektrizovanou trať v Česku, která měřila 24 km a vedla z Tábora do Bechyně.
„V Praze chtěl koňské tramvaje nahradit elektrickými. Koňka ale nechtěla ustoupit. Křižík proto postavil pro jubilejní výstavu v roce 1891 tramvajovou trať na Letné. Měřila sice jen 800 m, ale pro cestující to byla opravdová senzace. Další velkou slávu mu přinesla světelná fontána na Výstavišti,“ připomíná Křižíkovy úspěchy v Praze průvodce Tomáš Bezouška a pokračuje: “V roce 1896 pak postavil tramvajovou trať, která vedla od dnešního Hudebního divadla na Florenci přes Karlín Křižíkovou ulicí do Libně a Vysočan. V roce 1907 ji odkoupily už 10 let fungující pražské Elektrické podniky, dnes Dopravní podnik.“
František Křižík, stejně jako americký Thomas Alva Edison, věřil v budoucnost stejnosměrného proudu. Jeho největší konkurent, o 15 let mladší Emil Kolben, ale pochopil, že ještě větší budoucnost má proud střídavý.
„Rozhodující okamžik přišel, když se vyhlásila soutěž na výstavbu ústřední pražské elektrárny v Holešovicích. Vyhrál Kolben. Křižíkovu obrovsky zadluženou firmu pak banky za první světové války donutily přeměnit na akciovou společnost. Křižík se následně stáhl z veřejného života. Zemřel v roce 1941 v obci Stádlec u Tábora. Bylo mu 93 let,“ dodává pražský průvodce Tomáš Bezouška.
František Křižík měl se svou ženou Pavlínou celkem 8 dětí, z toho jich 5 zemřelo. Dospělosti se dožily jen dvě dcery Anna a Růžena, taky syn Jan. František Křižík byl český patriot a měl rád společenský život. Patřil mezi významné členy tajemného řádu svobodných zednářů. Je pohřben v Praze na Vyšehradském hřbitově, v jeho rodném domě v Plánici u Klatov č. p. 86 je muzeum, v mnoha městech jsou po něm pojmenované ulice a v Praze jedna stanice metra Křižíkova. Je po něm taky pojmenovaná planetka, kterou 7. září 1983 objevil astronom Antonín Mrkos. Má označení 1983 RX.
Mohlo by vás zajímat
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka