Expert na energetiku: Politici nám jaksi zapomněli říct, že přechod od špinavých k obnovitelným zdrojům nebude levný

9. září 2022

Co se to děje – možná i vy se takto ptáte v souvislosti se skokově rostoucími cenami energií. Mluví se o krizi, o pádu energetického trhu, o tom, že přestal plnit svoji funkci. Tento stav uvrhává nás všechny do nejistoty, jestli budeme mít na složenky, jestli si budeme moct v zimě pustit topení. O rozklíčování aktuální situace jsme požádali Michala Šnobra, odborníka na energetiku a menšinového akcionáře ČEZu.

„To, co se děje dnes, se minimálně z poloviny dalo očekávat dlouhé roky dopředu. Bylo naprosto jasné, že energetika v Evropské unii bude do budoucna vypadat jinak, než vypadala v minulé dekádě,“ říká.

Michal Šnobr, expert na energetiku

To, že směřujeme k úplně jiné energetice, bylo podle něj jasné už dávno před válkou na Ukrajině. „Určitá část toho, co zažíváme dnes, té krize, toho obrovského zdražení energie, není způsobena jenom válkou, ale transformací evropské energetiky od takzvaně špinavých zdrojů k obnovitelným. To je proces, který na jedné straně chceme, na druhé straně víme, že nebude levný. A politici nám to jaksi zapomněli říct,“ vysvětluje.

Válka na Ukrajině a téměř přetnutý proud plynu z Ruska je podle energetického experta až katalyzátorem celé situace. „Ta válka postupné zdražování při přechodu na čistou energetiku výrazně urychlila a navrch přidala desítky a stovky procent zdražení,“ objasňuje.

Zlom by mohl přijít už dnes

Zlom k lepšímu by mohl přinést právě se konající energetický summit v Bruselu, na němž se sešli všichni ministři průmyslu a hospodářství zemí Evropské unie. „Dnes by mohl přijít zlom a na trhu s energiemi by se po letním až apokalyptickém vývoji mohlo něco změnit. Výsledky jednání by mohly uklidnit nejenom spotřebitele, domácnosti, ale i firmy a podnikatele. A to jak v České republice, tak i jinde v Evropě,“ uvádí Michal Šnobr.

Jedním z diskutovaných témat je zastropování cen energií. „Znamenalo by, nebo lépe řečeno bude znamenat, určité uklidnění trhu a nějakou jistotu do budoucnosti. Za sebe si myslím, že spotřebitele, podnikatele i průmysl trápí hlavně nejistota. Že nevíme, co bude za měsíc, za dva. Každý si to přepočte do domácích rozpočtů a ví, že je to téměř nezvladatelné,“ dodává Michal Šnobr.

Čtěte také

Zastropování by podle něj v reálu znamenalo, že ceny energií, zejména elektřiny, zůstanou na trhu tržní, ale pro spotřebitele regulované. „Trh a jeho růst, či pokles se tak spotřebitele nebude týkat,“ dodává.

Rozdíl, tedy s velkou pravděpodobností dluh, který vznikne mezi tržní a regulovanou cenou, zaplatí podle tohoto modelu sami výrobci energií. „V České republice elektřinu vyrábíme levněji, než jaké jsou ceny na trhu. Takže pokud bude dán strop ceny energie, tak jakákoli tržní cena nad ním, ten výnos, bude rovnou výrobci sebrán a rozpuštěn do složenek spotřebitelů,“ vysvětluje Michal Šnobr.

Další důležitou okolností zastropování podle něj je, že ve chvíli, kdy lidem končí fixace levnějších cen, jim nebude hrozit, že spadnou do ceníků, kde ceny jsou vesmírné. „To, co by dnes na evropské a příští týden na národní úrovni mělo být schváleno, by dalo spotřebitelům jistotu, že spadnou do přijatelnější peřiny klidu. Ta cena se nepochybně už nevrátí na ceny z minulé dekády, bude vyšší, ale nebude to tisíc, pět set euro za megawathodinu. Měli bychom se pohybovat kolem pěti korun za kilowatthodinu,“ říká.

Co dalšího, kromě zastropování cen, by dnešní a následující jednání mohla přinést do řešení energetické krize v Evropě, si poslechněte v rozhovoru s Michalem Šnobrem online.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.