Ekonom Kovanda: Životní úroveň Čechů klesá. Navzdory vyprodaným zájezdům a plným supermarketům

„Dosud byly poklesy reálných příjmů, ať už z doby globální finanční krize let 2009 a 2010 nebo z doby covidu 1 až 2 %. Nyní hovoříme o takřka 10 %. Pokles je tedy skutečně dramatický. A způsobuje to samozřejmě hlavně inflace,“ popisuje v pořadu Jak to vidí... ekonom Lukáš Kovanda.

Takto citelný pokles životní úrovně nikdy v historii od roku 1993 nenastal

Dopady logicky nejvíce pociťují ti nejchudší a sociálně nejzranitelnější, tedy asi 20 až 25 % domácností. Ostatní domácnosti, podle ekonoma možná i více než 50 %, krizi zatím nijak zásadně nepocítily. „Možná vnímají, že platí více za energie a že jsou dražší potraviny, ale stále mají úspory z minula nebo z doby covidu.“

Sytý hladovému nevěří

I to možná vysvětluje, proč jsou i v takové situaci vyprodané zájezdy a plné restaurace a supermarkety. „Lidé si určitě kladou otázku, co bude za rok. Vnímají, že jim inflace užrala velkou část jejich úspor. Ne všichni Češi jsou ale ochotni investovat třeba do akcií, aby se lépe bránili. Nechávají své peníze ležet na bankovních účtech a vnímají, že za dva a půl roku o třetinu přijdou. A proto si řada z nich raději koupí dovolenou, než aby si nechali peníze inflací takto znehodnotit,“ vysvětluje Kovanda.

Čtěte také

iROZHLAS

Stejná životní úroveň i v penzi? Na to si naspořte aspoň dva miliony korun, radí ekonom Navrátil

Řešení je podle něj problematické. Jakékoli přizpůsobení mezd aktuální výši inflace by totiž znamenalo její prohloubení a pád do mzdově inflační spirály.

„Když se v době inflace budeme snažit ochránit zaměstnance tím, že jim přidáme, jen přilijeme olej do inflačního ohně. I když to tedy zní necitlivě, je lepší nepřidávat. Bude to sice znamenat přechodnou bolest, ale bude kratší než prodlužovaná agónie. Nakonec i dluh, který přidáváním ve státní sféře vzniká, nebude tak velký.“

Zvyšování mezd je jen přilévání oleje do inflačního ohně

Věc politiky

Výše zmíněné je však samozřejmě podle Kovandy velmi obtížně politicky průchodné, proto politici situaci různě balancují v obavě, aby byli příští volební období zvoleni. „Něco přidají, ale kvůli inflaci ne zas tolik. Odbory naopak tlačí na to, aby to bylo více. A pak je tu ještě centrální banka, která samozřejmě může s inflací bojovat svými prostředky, ale je otázka, do jaké míry to činí efektivně. Víme, že jsou na to mezi ekonomy různé názory...“