Duševní nemoc znesnadňuje péči o fyzické zdraví, říká výzkumník Petr Winkler

V Národním ústavu duševního zdraví funguje projekt Destigmatizace, jehož součástí je i iniciativa Na rovinu. „Chceme dostat duševní a fyzické zdraví na jednu rovinu. Ne snad, aby se lidé méně zajímali o své fyzické zdraví, ale spíše aby více pozornosti věnovali tomu duševnímu,“ vysvětluje jeden z cílů iniciativy Petr Winkler, vedoucí výzkumného programu Sociální psychiatrie z Národního ústavu duševního zdraví. „Chceme také pomoci vyrovnávat vztah profesionálů, kteří s duševně nemocnými pracují. Když člověk bere psychofarmaka a má nějaké nežádoucí účinky, je to velice citlivá věc a je možné o ní mluvit jen s profesionálem, který s námi jedná na partnerské úrovni,“ říká Winkler.

„Kvůli stigmatizaci dostávají lidé s duševním onemocněním často horší péči v oblasti fyzického zdraví, riziko úmrtí je u nich proto oproti běžné populaci dvojnásobné. Rozdíl mezi očekávanou délkou života u lidí s duševním onemocněním a u ostatní populace je dvacet let,“ vyjmenovává další souvislosti stigmatizace duševně nemocných výzkumník. Stává se prý i to, že když takový člověk přijde k lékaři například s bolestmi žaludku, lékař mu prostě řekne, že jde o potíže psycho-sociálního původu, než aby ho poslal k dalšímu specialistovi.

Petr Winkler|foto: Barbora Linková

Podle mnohých duševně nemocných by bylo nejlepší, kdyby se pojem „duševní onemocnění“ úplně zrušil, kvůli jeho negativním konotace. Podle Winklera by to však situaci nijak nevyřešilo. „Ten pojem je určitě zatížen stigmatem, ale když ho zrušíme, stigma nezmizí, jen si přestaneme rozumět. Pro spoustu lidí je pojem naopak důležitý. To, že jde o onemocnění mozku, že je to něco, co má biologické dimenze, stejně jako to má i své psychologické a sociální dimenze, nám umožňuje pochopit, co se nám děje,“ vysvětluje Petr Winkler.

Kam zajít:
Filmový festival Na hlavu, 27.–29. dubna 2018, Městská knihovna v Praze