Čtyři Dvory byly rozrůstající se obcí. Status města ale nezískaly a nakonec se staly součástí Českých Budějovic
Čtyři Dvory, lidově Čtyrák, jsou od roku 1952 součástí města České Budějovice. V minulosti se však jednalo o samostatnou obec, která počtem obyvatel převyšovala leckterá okolní města i městečka.
Ve středověku se osada nazývala Tři Dvory. Název byl odvozen od tří hospodářských dvorů, které si zde vybudovali zámožní budějovičtí měšťané. Jednalo se o dvůr Urbanův, Hallerův a Höritzerův.
Později k nim přibyla ještě jedna usedlost, takže na počátku 16. století se ustálilo označení Čtyři Dvory. Tento název už se nezměnil, přestože se osada dále rozrůstala.
V roce 1850 se ze Čtyř Dvorů stala samostatná obec, která postupně ztrácela svůj zemědělský charakter a zástavbu začaly zaplňovat průmyslové podniky a obytné domy pro jejich zaměstnance.
Zatímco v roce 1880 zde žilo 552 obyvatel, v roce 1910 už 2557 obyvatel. V následujících letech jejich počet stále narůstal a krátce před připojením k Českým Budějovicím se pohyboval kolem tří tisíc. V té době měla obec Čtyři Dvory více obyvatel než Trhové Sviny, Nové Hrady, Ledenice, Borovany a mnohá jiná města a městečka.
Čtyři Dvory status města nikdy nezískaly, a nakonec je potkal stejný osud jako jiné obce v okolí Českých Budějovic – staly se jejich součástí.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Tomáš Hunčovský.
Související
-
Hromadné utracení všech koček na území Českých Budějovic v létě 1924 se stalo celonárodním skandálem
Kočičí aféru lze bezesporu považovat za největší skandál, k němuž došlo v historii Českých Budějovic. V červnu 1924 se mezi budějovickými kočkami začala šířit vzteklina.
-
Jeden z posledních němých filmů se natáčel v Budějovicích, tisk ho popisoval jako silně erotický
Éra němých filmů končila někdy v polovině trvání první Československé republiky. Jeden z úplně posledních neozvučených filmů Osud tří srdcí se natáčel na jihu Čech.
-
Z Kohna se stal Kende. I tak ale židovská rodina přišla o firmy a většina členů zahynula v táborech
Filip, Josef a Vilém Kohnovi byli židovští obchodníci působící na Pražské třídě, později v Prokišově ulici v Budějovicích. V roce 1911 založili továrnu na čištění peří.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
