Co pomůže člověku zasypanému lavinou? Vzduchová kapsa před obličejem to není

27. leden 2019

Čeští vědci v rámci lavinového výzkumu zjistili, že vzduchová kapsa před obličejem přežití člověka ve sněhu výrazně neprodlouží.

Na experimentu spolupracovala Fakulta Biomedicínského inženýrství ČVUT, Fakulta tělesné výchovy a sportu a také Armáda. Tým vyloučil, že by vzduchová kapsa poskytovala víc kyslíku, jak se desítky roků traduje. Vedoucí týmu vědců Karel Roubík z ČVUT popsal, že nejdůležitější je mít volné dýchací cesty.

„Sama od sebe ta kapsa nepřináší žádný vzduch, který by měl ten zasypaný člověk navíc, není to tak, jak se myslelo, že obsahuje vzduch, ze kterého by potom mohl člověk čerpat kyslík a tím pádem vydržet déle. Podmínkou je, aby měl zasypaný člověk průchozí dýchací cesty. Nesmí je mít zasypané sněhem, protože to už je stav, kdy určitě neprodýchne,“ vysvětlil vedoucí týmu na fakultě Biomedicínského inženýrství ČVUT.

Horská záchranná služba lavinový výzkum vítá, protože podle ní podobných odborných prací vzniká málo. Podle aktuálního doporučení záchranářů by si měl lavinou stržený člověk během pádu chránit rukama obličej a hrudník - právě, aby si udržel volné dýchací cesty. Jde o takzvanou boxérskou pozici.

Horští záchranáři také říkají, že turisté, kteří vstupují do rizikových míst, mají s sebou mít nejméně tři věci - lopatu, lavinovou sondu a vyhledavač.

zdroj: Veronika Hlaváčová
Spustit audio

Související

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.