Byl jsem vnitřně homofobní a dlouho jsem s coming outem otálel, říká architekt Peter žijící ve Vídni
Pusťte si další rozhovor ze série Sdílení, tentokrát s Peterem, který se ke coming outu dlouho odhodlával
Peter je architekt, je mu třicet a v současnosti žije ve Vídni. V rámci série Sdílení, ve které přinášíme příběhy queer lidí ze Slovenska, se podělil o svůj příběh. Prozradil, jaké je pro gaye vyrůstat na Slovensku nebo jestli za rozhodnutím odejít nejdřív na vysokou do Prahy a potom do Vídně stál právě fakt, že je queer.
„Na prvním stupni základní školy jsem slovům jako gay a lesba nerozuměl, ale už v tu dobu jsem věděl, že se mi líbí chlapci. Až později jsem si začal uvědomovat, že je to v rozporu s nějakou společenskou normou,“ popisuje Peter své dětství.
Čtěte také
Že je gay, si definitivně uvědomil na druhém stupni. Na střední školu ale chodil na stavební průmyslovku a ve výrazně klučičím kolektivu mu často přítomná homofobie bránila přijmout svou sexuální orientaci. „Byl jsem vnitřně homofobní,“ říká.
S rodinou o tom začal mluvit až po skončení vysoké školy. „Coming outem jsem si procházel dlouho a sám. Moje rodina byla konzervativní a katolická, proto jsem si myslel, že to přijetí bude náročné. Mamince nakonec dělalo nejvíce starostí, jak se mi bude žít na Slovensku.“
Poslechněte si rozhovor a dozvíte se, jestli Peter odešel ze Slovenska i kvůli tomu, že je queer, proč je prostředí v Praze otevřenější, ale v čem se cítí ve Vídni přeci jen ještě lépe. A také to, proč se ke coming outu dlouho odhodlával.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
